Politolog Veiko Spolītis působí v Lotyšském institutu mezinárodních vztahů. V minulosti byl poslancem lotyšského parlamentu, poradcem ministerstva zahraničních věcí a sekretářem lotyšského ministerstva obrany.
Mají lidé v Lotyšsku, Litvě a Estonsku obavy, že jsou další na řadě?
Většina populace si určitě nemyslí, že jsme další na řadě, a nemyslím si to ani já. Protože to by byla válka přímo proti NATO. Kdyby Putin napadl pobaltské republiky, bylo by to stejné, jako kdyby zaútočil na Česko, Slovensko, Polsko nebo Německo.
Jak tedy vnímají lidé v Lotyšsku ruskou invazi na Ukrajinu?
Velmi silně. Lotyšská veřejnoprávní televize je celá v modré a žluté. Stejně tak mnohé budovy v Rize, všichni vyvěsili kromě lotyšské vlajky také ukrajinskou. Lidé vybírají peníze na podporu Ukrajiny, během jediného dne se vybralo půl milionu eur. Různé humanitární organizace zajišťují pomoc. Já osobně jsem před týdnem vezl autem pomoc do Mariupolu. A je tu samozřejmě vojenská pomoc. Jenže my už podporujeme ukrajinské dobrovolnické bataliony roky (v pondělí ráno oznámil lotyšský parlament, že Lotyšsko povolilo svým občanům bojovat na Ukrajině proti ruské armádě – pozn. red.).
Pomůžou podle vás sankce? Nebo odpojení Ruska od SWIFTu?
Je to technická věc. Bankéři tvrdí, že sankce, které znemožní Rusku obchodovat na druhotných kapitálových trzích, zasáhnou ruskou ekonomiku víc než odpojení od SWIFT. Já bych řekl, že obojí vyjde zhruba nastejno. Ale hlavně: tohle je válka, Ukrajinci umírají! Není čas dohadovat se o technických detailech. Nechme Rusko pocítit sankce, ať režim ví, co znamená porušit mezinárodní právo.
Jak můžeme pomoci Ukrajině nejefektivněji?
Tak, jak to už děláme: zásobit Ukrajinu zbraněmi, přijímat uprchlíky, ošetřovat zraněné. To je systém, který už funguje. My to děláme už dlouho. Jen teď musí pomáhat všechny ostatní evropské země.
Problém je v tom, že Evropa je závislá na ruském plynu.
Je dobré si připomenout prohlášení bývalého ruského prezidenta Medveděva, který řekl, že Němci si mohou hrát na Ukrajině, ale musí počítat s tím, že brzy budou platit 2000 eur za 1000 kubických metrů plynu. Moje odpověď zněla: Jen ať si Rusové ten plyn třeba inhalují, protože my si obstaráme plyn z Kataru, Izraele nebo z Asie. Chorvati mají ropovod, Poláci také, Litva také. Infrastrukturu máme, takže sice zaplatíme o trochu víc, ale nebudeme závislí na ruském plynu. Není dobré být závislý na fašistickém režimu.
Možná můžeme změnit také zdroje energií: Více se spoléhat na jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje energie.
Jsou tu dva tábory: Země jako Francie, Finsko, Česko a Maďarsko, které spoléhají na jaderné elektrárny. A druhý tábor vedený Německem, které jen před pár měsíci nesmyslně zavřelo své tři jaderné elektrárny. Samozřejmě musíme investovat do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely. Důležitá je diverzifikace zdrojů energie a dodavatelů. O to se ovšem Evropská unie dlouhodobě snaží. Zatím nám ale zdroje nestačí, takže Německo by mělo znovu zprovoznit své jaderné elektrárny a s jejich rušením ještě chvíli počkat, než se Rusko zbaví tohoto režimu. Pak budeme moci znovu vyjednat rozumné podmínky i s Ruskem…
Bude Rusy podporovat Čína?
Čína Rusy částečně podporuje, viděli jsme to už na hlasování OSN napřed ohledně Krymu a pak o podpoře Ukrajině. Ale zároveň sleduje své vlastní zájmy. Nakonec se můžeme dokonce ptát, jestli není Rusko spíš než nezávislým hráčem podřízeným spojencem Číny. Rusové museli velmi rychle opustit Kazachstán, jakmile čínský prezident zavolal do Moskvy. Ruskové také s útokem na Ukrajinu čekali, než skončí olympiáda v Pekingu. Čína má zjevně na ruskou politiku vliv a partnerství s Ruskem je pro ni výhodné – má teď k dispozici levný ruský plyn, vodu z Bajkalu, levné ruské dřevo… a na hranicích Sibiře žije víc Číňanů než Rusů. Čína je ve win-win situaci ohledně války na Ukrajině. Pokud by Rusko vyhrálo, Čína může začít vydírat Západ nebo zabrat zbytky západního světa. Když Rusko prohraje, Čína může získat Sibiř.
Pokusí se Čína zabrat Taiwan?
To velmi záleží na tom, jak dopadne válka na Ukrajině. Pokud necháme Ukrajinu padnout, pak padne i Taiwan.
To zní jako dost děsivá řetězová reakce…
Kreml i Peking hrají špinavou hru a to má samozřejmě bezprostřední dopad na naše každodenní životy. Svět je propojený. My se ale nesmíme bát ani před realitou zavírat oči, tím si nepomůžeme. Musíme každý den myslet na to, abychom neztratili svou svobodu. Příliš dlouho ignoroval svět Putinův režim. Západ nás, baltské republiky a Polsko, neposlouchal, když jsme před Ruskem opakovaně varovali. Celých dvacet let! I vy, Češi, jste se konečně probrali. Mám radost, že vidím Západ znovu sjednocený. Pokud se demokratické země spojí, porazí jakýkoli autoritářský režim.