Situace kolem ukrajinských uprchlíků v hlavním městě se zdá složitější, než zprvu vypadala. Někteří z těch, kteří se usídlili na hlavním nádraží, totiž odmítají přesun do stanového městečka v pražské Troji a stále zůstávají na místě. Podle starosty Prahy 9 a zastupitele za ODS Tomáše Portlíka však tato situace nemusela vůbec nastat, popřípadě měla být vyřešena mnohem rychleji. Politik navíc v rozhovoru pro deník FORUM 24 připouští, že do budoucna se mohou stát někteří z uprchlíků hrozbou.
Pane starosto, Praha se potýká s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Zvládá magistrát současnou situaci?
Ne, nezvládá, bohužel. Už v březnu jsme na zastupitelstvu varovali koalici primátora Hřiba před problémy, které se na nás řítí, aby se na to jako rada města stihli připravit. Už v březnu jsme radě jako zastupitelstvo schválili mandát jednat s vládou i dalšími partnery a podnikat kroky k tomu, aby v Praze nebyla stanová městečka nebo romští uprchlíci na hlavním nádraží. Všemu se dalo předejít.
Na hlavním nádraží se stále zdržuje velké množství běženců. Co je třeba udělat, vždyť stanové městečko v Troji funguje?
To není otázka na mě, ale spíš na pana primátora, jak rychle bude konat a jak dopadnou jeho jednání s ministrem vnitra. Já bych postupoval výrazně rychleji a nenechal situaci dojít až sem, ale každý jsme jiný. Také nerozumím, co přesně brání rychlejšímu přesunu romských uprchlíků do stanového městečka, ale předpokládám, že to budou nějaké administrativní překážky.
Pokud by ODS nyní byla ve vedení hlavního města, jaké řešení by nabídla, popřípadě ihned začala aplikovat?
Primárně bychom začali konat už v březnu, kdy nám na městských částech bylo jasné, jaké problémy se na nás ženou. Řešit problémy v reálném čase je v této situaci zásadní, a to vedení města nezvládá. Jako první krok mělo být zmapováno, jaké množství uprchlíků je Praha schopna absorbovat. Kolik uprchlíků pojmou pražské školy, kolik zdravotní systém v Praze, a to vše samozřejmě jen do té míry, aby to nemělo negativní vliv na životy našich občanů. Prioritou by zejména pro mě bylo to, aby nebyla integrací ukrajinských dětí narušena výuka našich dětí. Inkluze, covid, nebo vysoký počet dětí cizinců v pražských školách – to vše už samo o sobě negativně ovlivňuje kvalitu výuky a je nepřijatelné, aby došlo k jejímu dalšímu narušení.
Co se ekonomických migrantů týká, soustředil bych se zejména na to, jak je odradit od příjezdu do Prahy. Proto bych do toho problému zapojil dobrovolníky, kteří Romům pomáhají na hranicích při vstupu do EU. Kdyby od nich dostali včas informaci, že Praha má stop stav a k ekonomickým migrantům přistupuje nekompromisně, určitě by si to podstatná část rozmyslela.
Hovoří se o tom, že někteří z těch, kteří přebývají na hlavním nádraží, mohou být organizovaní a zkouší, zda dostanou finanční pomoc, jež náleží těm, kdo prchají před válkou. Je to tak?
Ano, pravděpodobně to tak bude. Musíme umět tento typ uprchlíků rychle rozeznat a poslat je pryč z Prahy. Když budeme v tomto ohledu nekompromisní, určitě Praha záhy přestane být oblíbenou destinací ekonomických migrantů.
Mezi uprchlíky se objevují také Romové. Je problém s jejich aklimatizací v Čechách, například ohledně nabídek bydlení?
Ano, často se jedná o rodiny, které mají až 50 členů, nechtějí se dělit a mají velmi specifický způsob života. Však jsme si to na Praze 9 vyzkoušeli na vlastní kůži. O aklimatizaci nemůže být řeč, jak už jsem říkal, žijí naprosto specifickým stylem života, zcela odlišným od toho našeho a nemají vůli na tom cokoliv měnit.
Vím, že je problém najít jim takové bydlení, kam by se jejich velké rozvětvené rodiny vešly, další problém je, že nejsou ochotni se ani dočasně rozdělit, občas se jim nabízené ubytování dokonce nelíbí. V tomto bych byl ale nekompromisní, buď potřebují střechu nad hlavou a budou vděčni za to, co nabízíme, nebo mohou hledat štěstí jinde v Evropě.
Znamenají uprchlíci na hlavním nádraží bezpečnostní riziko pro naše občany?
To je složitá otázka. Ale můj osobní názor je, že někteří z nich mohou představovat bezpečnostní riziko. Přece jen ten odlišný způsob života může úzce souviset s výskyty některých sociopatologických jevů, a proto je zásadní, aby vedení města zajistilo, že se naši občané budou cítit bezpečně i v této výjimečné situaci.
Je přerozdělování uprchlíků mezi kraji řešením?
Určitě to je řešením pro Prahu, ale v kontextu celé České republiky je to spíše jenom přelévání problémů do jiných krajů. Zcela souhlasím s tím, že s prvotním náporem přívalu uprchlíků jsme si poradili skvěle, a je dobře, že jsme pomáhali plošně a rychle. Ale jak čas plyne, někteří uprchlíci se už vracejí domů a situace na Ukrajině se mění. Proto by bylo možná dobré být v systému přijímání a finančního podporování uprchlíků už trochu střízlivější a podporovat jen ty, kteří přicházejí z oblastí, kde se opravdu válčí.
Na jaké úrovni je podle vás komunikace hlavního města s ostatními kraji?
Nevím, tyto informace od pana primátora nedostáváme ani jako starostové městských částí, ani jako zastupitelé hlavního města. Aby bylo jasno – my opravdu nedostáváme téměř žádné informace a jako starostové jsme na ně už dávno přestali čekat a vzali jsme situaci raději do vlastních rukou. I proto jsme se s kolegou Petrem Hejmou dohodli, že v červnu svoláme starosty všech městských částí a raději sami zkoordinujeme další postup.
Důležitá je nyní i spolupráce s ministerstvem vnitra. Je na dostatečné úrovni?
Opět se mi to těžko hodnotí, protože ty informace nemám. Vím jen to, co se dočtu v médiích. Když ale vezmu v úvahu, že pan primátor a pan Rakušan zastupují de facto stejnou politickou koalici PirSTAN, tak je ten výsledek tristní. Už skoro dva měsíce upozorňujeme na to, že přijde tato krize. Už dva měsíce mohli s panem Rakušanem hledat řešení. Pan primátor ale po dvou měsících nečinnosti začal vládě okopávat kotníky, namísto toho, aby se naopak pokusili společně najít pro Prahu co nejrychleji řešení.
Blíží se komunální volby, může uprchlický „problém“ ovlivnit jejich výsledky v hlavním městě?
Ano, myslím, že by bylo naivní tvrdit opak. Stejně jako covid-19, i válka na Ukrajině a uprchlická krize zásadně zasáhla do života všech obyvatel. Lidé na začátku rádi a nadšeně pomáhali, ale když nyní vidí, jak někteří uprchlíci zneužívají systém, přijíždí jen kvůli dávce a potom zmizí, tak to samozřejmě zanechá ve společnosti pachuť. Ale ať už jsou, nebo nejsou volby, všechno musí mít svoji míru, a to i pomoc uprchlíkům. Jako starostové zastupujeme lidi, co žijí v našich městských částech, a musíme pomáhat jen do té míry, aby ta pomoc neměla negativní dopady na každodenní život. Aby nebyla narušena výuka našich dětí, aby se nezhoršila dostupnost zdravotní péče, aby se lidé cítili stále stejně bezpečně. To je naše hlavní role.