Magazín Newsweek oslovil několik expertů, aby se vyjádřili, jak bude vypadat válka na Ukrajině v letošním roce. S největší pravděpodobností totiž půjde o rozhodující rok, v němž se ukáže, zda ruská taktika opotřebovávací války bude slavit úspěch, či naopak uvede Rusko do situace, z níž se nedokáže vzpamatovat.
„Začátek roku 2025 bude pravděpodobně svědkem toho, že si Rusko udrží na bitevním poli dynamiku. Budou panovat obavy z toho, co bude nový rok znamenat pro pokračující americkou pomoc Kyjevu,“ hodnotí úplný počátek letošního roku Newsweek.
24. února pak Putinova rozsáhlá krvavá agrese vstoupí již do čtvrtého roku, během nichž Moskva zničila množství ukrajinských měst, zabila tisíce civilistů a vojáků a naprosto změnila bezpečnostní situaci v Evropě.
Podle expertů, s nimiž Newsweek hovořil, narůstají mezi ukrajinskými spojenci obavy z postupu Moskvy v Doněcké oblasti, zatímco vpád Kyjeva do ruské Kurské oblasti se zasekl ve snaze udržet území, které by mělo poskytnout vhodné páky při jakýchkoli budoucích mírových jednáních.
„Rok 2025 se zdá být rozhodujícím, protože ruské jednotky pokračují v používání taktiky opotřebování a získávají území den za dnem,“ řekl Newsweek Cedomir Nestorovic, akademický spoluředitel ESSEC Center for Geopolitics & Business.
Newsweek připomíná, že nově zvolený americký prezident Donald Trump tvrdí, že jeho tým vypracoval plán zprostředkovat rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou, ve kterých budou muset obě strany „přistoupit na kompromis“. Zároveň však magazín upozorňuje, že ruský ministr obrany Andrej Belousov 16. prosince prohlásil, že čtyři ukrajinské regiony, o nichž Putin tvrdí, že je anektoval – Cherson, Záporoží, Luhansk a Doněck, budou v roce 2025 plně pod kontrolou Moskvy. A naopak Volodymyr Zelenskyj řekl v rozhovoru pro list Le Parisien, že podle své ústavy se Ukrajina „nemůže vzdát našich území“.
V tuto chvíli však není vůbec jasné, jak a zda vůbec nějak se bude o údajných Trumpových návrzích jednat a zda je součástí tohoto plánu i návrh, s nímž přišel Keith Kellogg, který navrhuje, aby americká pomoc Kyjevu byla zastavena, pokud nedojde k jednání s Putinem, a že konflikt by měl být zmrazen, ale USA by měly poskytnout pomoc Ukrajině, aby zastavila další ruské pokroky.
Podle Auréliena Colsona, profesora politologie na ESSEC Business School, by Trumpův přístup „mír skrze sílu“ mohl přivést obě strany k jednání v roce 2025. „Putina ze strachu z dodatečných vojenských prostředků poskytnutých Ukrajině a Zelenského proto, aby se vyhnul zásadnímu zastavení americké podpory,“ řekl Colson Newsweeku. Každopádně to ale podle něj nebude znamenat konec války, ale jen „ozbrojené příměří“.
Další z dotázaných expertů, Edgar Bellow, profesor mezinárodního managementu a geopolitiky na NEOMA Business School, se domnívá, že „je možné rozhodné ukončení války v roce 2025, ale pravděpodobnější scénář zahrnuje pokračující potyčky a zmrazený konflikt“, který bude zahrnoval „nevyřešené územní spory a s tím spojené pravidelné eskalace“.
Bellow je však také názoru, že „Trumpův nekonvenční přístup k zahraniční politice může vést k nevyzpytatelným rozhodnutím, jako je hrozba vojenské intervence nebo uvalení nečekaných obchodních omezení na Rusko“. To by znamenalo posílení západní jednoty a podpory, ovšem také pravděpodobně eskalaci konfliktu.
Generální ředitel a zakladatel charitativní organizace Naděje pro Ukrajinu Jurij Boječko je přesvědčen, že v brzké době nedojde k ukončení aktivních bojů. Boječko je navíc velice skeptický k jednání s Putinem. „Ať už Západ navrhne Rusku jakoukoli mírovou dohodu, nemyslím si, že ji přijme,“ zdůraznil a zároveň varoval, že v určitém bodě může naplno vypuknout třetí světová válka.
Boječko zároveň upozornil, že přes veškeré řeči o ochotě jednat o míru vyčlenil Putin 40 procent z ruského vládního rozpočtu na letošní rok, tedy asi 142 miliard dolarů, na „obranu a národní bezpečnost“, čímž jasně ukázal, že jeho úmyslem je pokračovat ve válce, „ať se děje cokoliv“.
„Myslím, že zastavit ho může jediná věc. Když se rozpadne ruská ekonomika,“ dodal Boječko chmurnou předpověď.