Minulý čtvrtek 8. zá­­ří 2022 zemřela na zámku Balmoral ve Skotsku ve věku 96 let královna Velké Británie a hlava Společenství národů Alžběta II. Celý svět se zastavil. Každý musel myslet na lidský osud královny a na předěl věků, který tato událost znamená.

Skončilo tak definitivně 20. století, skončila definitivně poválečná éra. Alžběta byla královnou patnácti britských premiérů. Od roku narození toho prvního, tedy legendárního Winstona Chur­chila, až po rok narození současné premiérky Liz Trussové uběhlo plných 101 let.

Ještě podstatnější než dějinný rámec zasahující do tří století je ovšem ohromná síla osobnosti. Alžběta II. reprezentovala zakladatelskou mocnost svobodného západního světa a byla stoprocentně věrná systému konstituční monarchie, v níž panovník nesmí projevovat své názory a určovat politiku zvolené vlády, ale přitom je to stále jeho vláda a jeho království. Přes všechny pochybnosti o smyslu monarchie v moderním světě byla královna svorníkem společnosti, svorníkem 53 zemí Commonwealthu, a jak řekla premiérka Trussová, byla skálou, na které byla vystavěna moderní Velká Británie.

Královna zemřela, ať žije král.

Král Karel III., jehož známe jako prince Charlese, představuje od první chvíle své panovnické role nový symbol západního světa. Jeho role bude po bezchybné službě Alžběty II. těžká, bude pronásledován pochybnostmi a škodolibostí. Jeho dříve projevované názory na ekologii nebo na architekturu jsou předmětem absurdních spekulací o aktivistickém králi, který bude strkat nos do věcí, do kterých mu nic není. Viděli jsme už i video, kdy králi ujely nervy, když mu při podpisu listiny vytekl inkoust z plnicího pera.

Přitom veškeré královy veřejné projevy měly brilantní úroveň a skutečně královskou povahu. Představme si, že bychom měli takovou hlavu státu.

Král Karel III. nastupuje do nesmírně složitého světa, který bude potřebovat svorníky, třebaže alespoň symbolické. Na náš svět útočí agresivní Rusko, ačkoli jeho vojenská agrese na Ukrajině naráží na odhodlanost Ukrajinců a podporu západního společenství. Další tyranie a diktatury si přitom také brousí zuby na poražení či alespoň ponížení Západu. Naším světem zmítají kulturní války a demokracie…