Spolu s epidemií koronaviru se objevilo několik „disidentů“ s lékařským titulem, kteří vedou válku proti rouškám. Ale jak narůstají počty mrtvých na covid, jsou jejich pozice vratší a vratší, a jejich argumenty hloupější a vyfantazírovanější. Přesto jim dezinformační média dávají dostatek prostoru, a na jejich nesmyslech si rádi vydělají. Nejde jen o Lukáše Pollerta, mnohem výše než on v žebříčcích lékařských titulů je profesor Jan Žaloudík. A všechny spojuje až dojemně chabá a dětinská pseudoargumentace, se kterou popírají realitu.

Dne 26. ledna přední protirouškový disident a lékař prof. MUDr. Jan Žaloudík napsal řadě významných vědců a lékařů e-mail: „Vážení, vrhat se z onkologického klidu do neklidu doby je spíše nerozumné, ale nedá mi to a spíše jen plaše reaguji na zaslanou informaci stran vývoje  v Minnesotě. Proč jen Minnesota? Analýzu Listů o prohlídce mrtvého v ČR požaduji/jeme od jara 2020.“

Dovoluji si pana doktora upozornit, že srovnávat data o jakékoliv nemoci a její smrtnosti z USA s daty z Evropy je zásadní metodický problém. V USA totiž značná část zemřelých – ti, co nemají zdravotní pojištění, či mají jen nějaké základní – umřela bez toho, aby se dostala do péče lékařů vybavených nejmodernějšími technologiemi. A v České republice taková úmrtí téměř nejsou. I bezdomovce bez zdravotního pojištění u nás totiž ošetří – a jemu je úplně jedno, jestli po něm budou exekucí vymáhat platbu, protože už má exekucí celkem 137. Takže, když už pan profesor studuje data z Minnesoty, měl by vysvětlit, jak se s tím srovnáváním nesrovnatelného metodicky vypořádal. Nevysvětlil to. Nevysvětlil ani, kým má na mysli ono „my“ – které užívá i Václav Klaus.

Píše pan profesor…

Pan profesor pokračuje: „Zprvu na ÚZIS – prof. Dušek slíbil, že se právě rozborem hlavních a vedlejších diagnóz a bezprostředních příčin úmrtí budou intenzivně zabývat, tuším, že na to byla vyčleněna i analytička přímo na ÚZIS, dílčí informace byla, že asi u 60 % zemřelých jde pouze o SARS Cov2 pozitivitu při jiných závažných a nesouvisejících onemocněních, sám jsem si takto kontroloval příčiny úmrtí  15 zemřelých v březnu a dubnu v Jmk , když ještě do nemocnic docházely  pravidelné měsíční zprávy z Krajské hygienické stanice jako léta předtím, květnem skončily, proč, nevím – prý není čas, je covid. Prof. Dušek slíbil souhrnnou zprávu o příčinách úmrtí do 31. 7. 2020, tu jsem už neviděl, na další výzvy k analýzám zemřelých prof. Dušek už neslyší – prý není čas – je covid. 23. 9. 2020 jsem s přechodem do ‚klidového režimu‘ čili vnitřní emigrace  poslal ještě dopis ministru Prymulovi  a panu premiérovi s výzvou či doporučením uvádět klasifikačně řádně diagnózy vážně nemocných a zemřelých s podezřením na covid, nikoli toliko diagnózou covid… odpovězeno už nebylo a celá patálie si dále žije svým životem s ‚covidí monodiagnózou‘… debatovat není kde a s kým, není čas – je covid.

Nepřímo reagoval ministr Blatný nedávno mediálním vyjádřením, že všichni zemřelí, i po autonehodě, jsou-li SARS Cov2 pozitivní, jsou vedeni v každodenním hlášení jako mrtví na covid, pitvy jako dříve při nových a nejasných diagnózách se už provádějí jen výjimečně (% tzv. propitvanosti covidně mrtvých neznám), možná i proto také neumíme ověřit literární zprávy o časté diseminované intravaskulární koagulaci a dalších specifických  projevech fatální covidí infekce… je třeba tázat se patologů, asi není čas, je covid.“

Tučně jsem zvýraznil větu pana profesora, která stojí za rozbor. Najednou říká dvě informace: Jednak sděluje, že pitvy při nejasných diagnózách se provádějí výjimečně, a zároveň sděluje, že propitvanost „covidně mrtvých“ nezná. Což dohromady nedává příliš smyslu. Nezná-li procento pitev provedených u „covidně mrtvých“, odkud ví, že se mrtví s nejasnou diagnózou téměř nepitvají? Či naopak – když měl zdroj informací, že mrtví s nejasnou diagnózou jsou pitvaní výjimečně, proč se také nezeptal, jak často se provádějí pitvy „covidně mrtvých“? Nápadně to připomíná Václava Klause, který v jednom rozhovoru zároveň sdělil, že sice ví, že roušky neúčinkují, ale neví nic o respirátorech.

Ale pan profesor Žaloudík pokračuje:

„Pokud nám teď ve vlasti  vychází 25–30% covidích pozitivit z denně testovaných, budeme-li tedy testovat všechny každodenně nejméně 300 zemřelé, bude automaticky pozitivních až stovka a vztahována k covidu… ale co s tím? Můžeme si o tom povídat takto společensky na internetu… z Vědecké rady ČLK jsem odešel v červnu, vnímaje neochotu  také o tomto racionálně  jednat, neochota o tom jednat byla ostatně i na červnové a zářijové VR ministerstva zdravotnictví, pak se nejednalo nějaký čas  vůbec, nedávno byla VR ministrem rozpuštěna, zda je jmenována VR nová, nevím…..odborná jednání jaksi vyšuměla , je covid :)  Nesporně velmi informovaný a vědecky kvalifikovaný  I. náměstek ministra prof. Aleksi Šedo, emeritní děkan I. LF UK, dnes k mému překvapení rezignoval… :) asi, že je covid. Náměstkyně ministra pro komunikaci s veřejností dr. Šteflová rezignovala před týdnem, nechala se neoprávněně očkovat, asi že je covid. Ředitel Státního zdravotního ústavu dr. Březovský, instituce i v těchto dobách stran problematiky epidemií velmi klíčové, rezignoval krátce předtím, že se neoprávněně očkoval, i jiné, asi že je covid. Státní koordinátor očkování , který má úmrtím kauzálně zabránit, dr. Blahuta rezignoval včera, asi, že je covid.“

Pan profesor zjevně nezohlednil, že onen výčet odstoupivších úředníků Andreje Babiše neodstoupil „asi že je covid“, ale spíše proto, že je Babiš. Po dlouhých letech jeho moci a jeho agrofertí personální politiky ve vládních úřadech a institucích vytvořil množinu osob, která má tak trochu agrofertí mrav. To jsou ti, co odstoupili po skandálech s předbíháním při očkování. A pak ti, kteří odstoupili bez skandálu, odstoupili proto, že s Babišovými lidmi to prostě nešlo. Profesor Šedo médiím konkrétně sdělil, že s ministrem Blatným se nedalo spolupracovat. Takže nikoliv „protože covid“, ale „protože Babiš“.

Ale to panu profesoru Žaloudíkovi asi nedošlo. Pokračuje ve svém dopise vědcům: „Děsit se mrtvými je jedna věc, analyzovat příčiny úmrtí v zájmu lepšího medicínského konání a ochrany živých (byť jen mentální)  je věc druhá a podstatná – ano, a má to silné rezervy… ale není čas, je covid. Je jistě alarmující, že počty zemřelých v populaci se vracejí nebezpečně  k necovidím předrevolučním hodnotám z osmdesátých let (viz data ČSÚ) a je klíčová otázka, na čem se nyní podílí přímo covidí infekce a na čem změny v dostupnosti a dynamice lékařské péče o vše necovidí ostatní  v roce 2020. Neradno totiž vrhat vcelku vyspělé zdravotnictví třicet let zpět zbytně a necovidně.“

A velmi výmluvně pak působí závěr Žaloudíkova dopisu vědcům: „Jsem rád, že se tedy analyzují příčiny úmrtí  aspoň v Minnesotě (tam  lze teď v zimě zahynout i na napadení vlkem). A psovité šelmy bývají často pozitivní na koronaviry obecně. Uzavřu to ve stylu minnesotských  prérijních indiánů howgh! Žaloudík, důchodce a senátor, a furt ještě i doktor.“

Takže je pan profesor – kromě doktorem důchodcem – ještě také Siouxem. Tak říkali kolonisté původním obyvatelům Minnesoty. Ale oni sami si říkali Dakotové či Lakotové.

Hovoří lékař…

Dopis působil tak nevěrohodně, že jsem napsal panu profesorovi Žaloudíkovi e-mail, zda je pravý, zda to skutečně poslal on. Odpověď mě přinutila k hlubokému zamyšlení:

„Jsem v klidovém, zcela neveřejném režimu a jen velmi občas se účastním webové diskuze v odborných neveřejných fórech s přáteli, zejména když téma kulminuje, jako třeba onen zářný příklad z Minnesoty,  když už nelze zamést před prahem vlastním. Minul jste sice poněkud kontext a vytrhal z polosoukromého textu, co se Vám asi hodí. Budiž. Uvykl jsem lecčemu. Snažím se vžít do stresu novinářské profese, psát a jíst se musí. Samozřejmě, že vím i z vlastní letité zkušenosti, že podmínky organizace a vybavení zdravotnictví v letech osmdesátých a současných jsou velmi odlišné. Právě proto bych byl smutný, kdybychom se do těch minulých vraceli zbytným zvyšováním chaosu, odkládáním jiné než covidí závažné léčby a jakýmikoli zbytnými bariérami v dostupnosti zdravotní péče nebo naopak rizikovou hospitalizační koncentrací. Žádné onemocnění nás neopravňuje k zanedbávání péče o choré s vážnými onemocněními ostatními. Primum noc nocere – to máme takové dávné lékařské pravidlo. Jsem rád, že jste si jist, že k tomu nedochází. Také v našem ústavu, kde pracuji 41 let, pro to děláme vše i neverbálně. Jde-li podle Vašich zkušeností z praxe a datových analýz o nárůst úmrtí pouze na vrub covidu, netěší mě to sice, ale historicky uklidňuje. Stejně tak mě uklidňuje, že nám skoro vymizela ostatní ARI (akutní virová respirační onemocnění) a SARS CoV2 má tedy tento paralelní pozitivní účinek. Odepisuji z plné činnosti jak nejrychleji možno, abyste včas splnil svůj úkol a nezdržoval se ve Vaší nesnadné investigativní práci. Protože jste mě uklidnil, pokládám toto za naši poslední korespondenci. Nebráním se nicméně odposlechům ani sledování, pokud je budete ve Vaší činnosti jakkoli  potřebovat. Jan Žaloudík“

Zvýrazněný text ukazuje, že pan profesor Žaloudík nechápe základní mechanismy přenosu respiračních onemocnění. Pokles jejich výskytu na podzim 2020 je výsledkem nošení roušek, ne toho, že by před nimi covid chránil. Ale byla tam ještě jedna věc, co mne zarazila – to sledování. Mladého Babiše unášejí, profesor Žaloudík je připraven být odposloucháván agenty Fóra24 či jiných nepřátelských velmocí. Tak jsem se pro jistotu zeptal: „Jen pro upřesnění – Vy, prosím, máte pocit, že Vás já či kdokoliv jiný odposlouchává či sleduje, nebo to má v úmyslu?“

Pan profesor Žaloudík odpověděl: „Dosud nikoli nebo nevím, ale tuto možnost Vám otevírám, třeba-li  .. ..jz“ Velmi vtipné!

Dopis vyvolal ostrou kritiku adresátů, ale žádný z oslovených nechtěl pana profesora Žaloudíka – jako kolegu, lékaře – nijak veřejně napadat. Tak mi sdělili jen připomínky k jeho argumentům.

Nejen z dat statistiků, i dle informací z pohřebnictví či z notářství je loni na podzim zjevný silný nárůst úmrtnosti, až o čtyřicet procent. Když dostanete zápal plic a lékaři budou čtrnáct dnů bojovat o váš život, tak za těch čtrnáct dnů již nebudou PCR testy pozitivní, ale covidem vyvolaný zápal plic budete mít pořád. Když za další týden na ten zápal plic zemřete, tak jste nesporně zemřel následkem onemocnění covid, co zápal plic vyvolal – ale už máte PCR test negativní.

Podobně i pacienti stonající se srdcem před sebou mohou mít třeba deset let života. Ale když dostanou covid, tak z té zátěže – kvůli covidu – jim srdce selže a zemřou. Opět nesporně následkem covidu, byť bezprostřední příčina úmrtí bude srdeční selhání. Jediný „tvrdý“ ukazatel je celková úmrtnost, která byla loni na podzim nejvyšší za posledních dvacet let. V některých dnes až dvojnásobná proti normálu.

Denně u nás průměrně umírá kolem 310 lidí, v létě cca 300, v zimě cca 320. Každý den. V říjnu 2020 začalo umírat 400, 500, na konci října až přes 600 lidí denně, následoval pokles k 400 mrtvým denně, a na konci roku přišla třetí vlna, která úmrtnost zase zvedla. Vlny zvýšené úmrtnosti přesně kopírují počty zjištěných covid-pozitivních lidí v populaci. Nadúmrtí proti normálu činí (zatím bez posledního týdne roku 2020) asi 17 000 lidí. Takže epidemie tu nesporně je, a už na ni vymřelo celé menší město. Poprvé od druhé světové války poklesl v naší zemi průměrný očekávaný věk dožití. To jest – byl to z hlediska trendu vývoje dožití hlediska nejhorší rok za posledních 75 let. Pan profesor Žaloudík ze svého „klidového stavu“ obeslal českou vědeckou a lékařskou elitu dopisem plným hloupostí, a prošpikovaným pubertálními žerty.

Velký lékařský slovník

Je to pár dnů, kdy jsem zde analyzoval vystoupení pana prezidenta Václava Klause, předního protirouškového disidenta ČR. Jeho vystoupení v DVTV v některých okamžicích velmi silně připomínalo příznaky, které měla moje maminka. Které měla, když onemocněla demencí – Binswangerovou chorobou. Nyní – poté, co jsem se opakovaně vesele zasmál některým žertům pana profesora Žaloudíka, jsem si vzpomněl zase na svá vysokoškolská léta.  Pan profesor se – v korespondenci s novinářem, v e-mailu, o kterém ví, že půjde do tisku – „nebrání sledování a odposlouchávání“. (HA HA HA). Uklidnil jsem ho tím, když jsem se ptal na autenticitu e-mailu odeslaného z jeho účtu (HA HA HA v Minnesotě, jak píše oněm skutečně respektovaným vědcům, jsou covid pozitivní vlci (HA HA HA). A žerou lidi (HA HA HA). ). Dopis rozesílaný váženým vědcům končí „ve stylu minnesotských prérijních indiánů howgh!“ (HA HA HA). A já si vzpomněl, že jsme v klinické psychologii probírali pojem moria. Tak jsem se pro oživení podíval do Velkého lékařského slovníku: http://lekarske.slovniky.cz

„Moria – nepřiměřeně veselá nálada s nemístným a vulgárním žertováním. Může být příznakem frontálního syndromu řec. moria hloupost, moros hloupý.“ A dokonce i WikiSkripta píšou: „Prefrontální syndrom – Značí postižení před gyrus praecentralis, dříve byl označován jako organický psychosyndrom. Mezi klinické příznaky prefrontálního syndromu patří moria (nejapné žerty a vulgarismy)“.

A k tomu se dá říct jen: Vašti vašti, Tašunko sapa! Howgh!