
Poslech audioknih vede děti ke čtení FOTO: Pixabay
FOTO: Pixabay

Po knížce dnes sáhne jen přibližně třetina dětí a mladých lidí. To ale neznamená, že nečtou. Podle nového výzkumu britské Národní literární společnosti (National Literacy Trust) si totiž více než dvě pětiny dětí a mladých lidí (42,3 procenta) pustí ve volném čase audioknihu či podcast. Poslech knih si mladí užívají dokonce i ve škole. NLT proto jednoznačně doporučuje začlenit audioknihy do výuky a umožnit tak dětem rozvíjet čtenářské dovednosti.
Čtenářská gramotnost je dlouhodobým pilířem vzdělávání. Mohlo by se ale zdát, že v posledních letech význam čtení upadá. Nicméně podle odborníků britského National Literacy Trust (NLT) to není tak docela pravda. Pouze se proměňuje způsob, jakým děti a mladí lidé knihy konzumují. Nový výzkum dokládá, že „poslech příběhů a literatury faktu stejně jako povídání o nich rozvíjí slovní zásobu dětí, protože se setkávají se slovy, která by v běžné řeči slyšely nebo používaly jen zřídka“.
NLT připomíná, že studie rovněž prokázaly pozitivní vliv poslechu nahlas předčítaných příběhů na zlepšení porozumění čtenému textu. I proto odborníci doporučují zařadit audioknihy do výuky ve školách. Jsou přesvědčeni, že to může mladším generacím otevřít cestu i ke kvalitní literatuře. S rozvojem audioobsahu totiž roste také počet titulů z klasické literatury, které jsou dostupné pro poslech. Navíc 37,5 procenta respondentů výzkumu odpovědělo, že je poslech audioknihy přiměl k zájmu o čtení knih. Výrazněji to platilo u nejmladších dětí ve věku do 11 let.
Audioknihy, podcasty nebo rozhlasové pořady si získávají oblibu ve volnočasových aktivitách a zřejmě mají také nepřehlédnutelný potenciál pro školní výuku. Návrhy NLT na jejich větší začlenění do vzdělávacího procesu nejsou náhodné, audioknihy totiž přinášejí velmi podobné benefity jako samotné čtení. Forma je ovšem pro mladé lidi mnohem přístupnější.
Poslech pro radost místo povinnosti
Při šetření oslovil National Literacy Trust 37 893 dětí po celé Velké Británii, během roku 2024 probíhalo několik vln dotazování, které zahrnovaly různé věkové skupiny mezi 8 a 16 lety. Pravidelný poslech knih a podcastů vzrostl oproti roku 2023 o tři procentní body na 42,3 procenta. Letos tak poprvé od začátku pravidelných výzkumů v roce 2020 uvedlo více mladých lidí, že spíše poslouchají audio, než čtou (34,6 procenta) nebo píší (28,7 procenta).
Co je ale velmi pozitivní, 27,9 procenta dětí a mladých lidí si „hodně“ nebo „docela hodně“ užívalo i poslech audionahrávek ve škole. Každý druhý navíc tazatelům řekl, že mu poslech audioknihy nebo podcastu pomohl uvolnit se nebo se cítit lépe, když byl ve stresu nebo úzkostný (52 procent), nebo že mu usnadnil pochopení příběhu nebo tématu (48,4 procenta). Více než polovina pak dává poslechu audioknih přednost i před sledováním videí.
„Poslech příběhů, ať už ve škole, nebo doma, pomáhá dětem rozšiřovat slovní zásobu a přináší radost, kterou by jinak nemusely zažít,“ zdůrazňuje zpráva National Literacy Trust. Audioknihy tak mohou fungovat jako most, který přivede děti ke knihám, i když čtení není jejich přirozenou zábavou. V tomto směru mohou školy hrát klíčovou roli a využít audioformáty nejen pro zábavu studentů, ale také jako vzdělávací pomůcku.
Poslech otevírá dveře čtenářství
Jedním z nejzajímavějších poznatků studie je skutečnost, že skoro 38 procent respondentů uvedlo, že poslech audioknih nebo podcastů v nich vyvolal zájem o čtení klasických knih. Protože zejména mladí lidé dnes čelí přetlaku vizuálních podnětů – od sociálních sítí po streamovací platformy – audio obsah paradoxně vrací jejich pozornost hlouběji ke knihám. Dítě totiž při poslechu příběhu zjišťuje, jak jej děj vtahuje, což může vzbudit zvědavost na autentický zážitek ze čtení.
Navíc více než polovina dětí a mladých lidí (52,9 procenta) také souhlasila s tím, že když poslouchá příběhy místo sledování videí, více využívá svou představivost. Více těch, kteří rádi poslouchají audio, si ve volném čase také rádi čtou, ve srovnání s těmi, kteří poslouchají neradi (52,4 procenta oproti 36 procentům).
Zajímavé přitom je, že u poslechu knih neexistuje významnější rozdíl mezi chlapci a dívkami. Přitom u čtení a psaní jsou mezi pohlavími poměrně viditelné rozdíly. Výraznější rozdíl byl přitom u poslechu ve škole, kde činil 5,6 procentního bodu (30,7 procent oproti 25,1 procenta). V míře potěšení z poslechu ve volném čase byl rozdíl 3,4 procentního bodu (43,5 procenta oproti 40,1 procenta).