ROZHOVOR / Vystupuje pod jménem BERG a jeho první špionážní román Chamtivost se setkal s výborným ohlasem. Po pěti letech přichází s druhou knihou. Nese název Pomsta a znovu v ní vystupují česko-francouzský novinář Jan Born, agent izraelského Mossadu Daniel Danenberg i jejich spolupracovníci z řad policejních sborů několika evropských zemí.

Vaše kniha začíná koordinovaným teroristickým útokem ve čtyřech evropských metropolích. Jednou z nich je Praha. Přitom tato děsivá vize nepůsobí nijak fantasticky. Spíš naopak…

Praha dnes už rozhodně není místem, kde by k něčemu podobnému nemohlo dojít. Jsme součástí svobodného světa a minimálně v posledních letech má náš stát jasnou zahraniční politiku, která se staví proti ruské válce na Ukrajině, podporuje Izrael a odsuzuje mezinárodní terorismus. A to nám samozřejmě vytváří nepřátele. Když k tomu připočteme mimořádnou přitažlivost pro ruské tajné služby, kterou má Praha od konce druhé světové války, otevřené hranice, oblíbenost našich lázní mezi arabskou klientelou, je tu řada rizik, která naše tajné služby musejí zneklidňovat.

Jejich neúctu k lidským životům a zákonům jsme pocítili i my ve Vrběticích, kde nechali agenti GRU vyletět do vzduchu muniční sklad bez ohledu na to, jestli v něm jsou, či nejsou lidé.

Ve své knize líčíte svět tajných služeb. Čím se podle vás odlišují ty ruské od těch západních?

Rozsáhlé rešerše, které jsem si během let i bezprostředně před napsáním knihy vypracoval, jasně dokládají, že ruské tajné služby jsou hrubé, surové a bezohledné, a proto celkem výkonné. Nemusejí brát ohledy na demokratická pravidla a zákony a na rozdíl od západních tajných služeb nejsou podřízeny demokratické kontrole, což jim umožňuje používat opravdu brutální a obecně nezákonné metody. Proto mohly tak bestiálním způsobem zavraždit v Londýně Alexandra Litviněnka a proto mohou po Evropě vraždit i další ruské exulanty, a doma v Rusku jsou pak tito vrazi oslavováni jako hrdinové. Jejich neúctu k lidským životům a zákonům jsme pocítili i my ve Vrběticích, kde nechali agenti GRU vyletět do vzduchu muniční sklad bez ohledu na to, jestli v něm jsou, či nejsou lidé.

Dále čtěte

Kolaborace s Ruskem škodí fyzickému i duševnímu zdraví. Fico bludy o vakcínách ohrožuje životy lidí

NÁZOR / Slovenský premiér Robert Fico ve čtvrtek zpochybnil význam očkování proti covidu-19 i samotné vakcíny.

Dá se podle vás říct, že současné Rusko usiluje o hodnotovou a ekonomickou destrukci Západu?

Rozhodně. Přes veškeré nebezpečí, které pro demokratický Západ představují islamističtí teroristé, různé ultralevicové a ultrapravicové skupiny, íránské a čínské tajné služby, je v tomto směru dnes bezpochyby nejaktivnější Rusko, jež léta navzdory vlastnímu rozkladu korumpovalo a korumpuje Evropu a její politiky, včetně těch našich českých. Rusům se navíc daří na poli sociálních sítí a šíření dezinformací. Důkazem jsou třeba české proruské strany a jejich pomatení příznivci.

Jedním z hrdinů vaší knihy je zkušený agent izraelského Mossadu Daniel Danenberg. Jak souvisí situace na Blízkém východě a izraelský boj s terorismem s děním u nás v Evropě? Teď myslím nejen ve vaší knize, ale i v realitě?

Ta souvislost a propojenost tu byla vždycky. Východoevropské komunistické státy cvičily a vyzbrojovaly palestinské teroristy a ti pak kromě útoků v Izraeli vraždili Židy v Evropě a unášeli evropská letadla s rukojmími. Západoevropská levice a západoevropské státy nechávaly bez uzardění žít ve svých zemích třeba vrahy z palestinského Černého září, kteří naplánovali anebo rovnou provedli masakr izraelských sportovců během olympiády v Mnichově. A tato náklonnost k Palestině, provázená často neskrývaným nepřátelstvím k Izraeli, je v Evropě viditelná i dnes.

Dále čtěte

Šéf ruského zbrojního gigantu varoval. Většina našich firem zkrachuje a my skončíme s veškerým exportem

Kvůli masivním inflačním tlakům, jimž čelí ruský rubl, tamní centrální banka znovu zvýšila svou klíčovou úrokovou…

Podstatná část vašeho románu se odehrává v Paříži. Máte k ní zvláštní vztah?

Paříž mám rád. Chvíli jsem v ní po svém odchodu do emigrace na konci osmdesátých let žil a díky tomu jsem měl tu čest poznat pár skvělých lidí a osobností. Zejména pak Pavla Tigrida, člověka noblesního a neokázalého, anebo třeba Jirku Slavíčka alias Adolfa Baštu. Dva novináře, k nimž je dnes obtížné přiřadit srovnatelné osobnosti, a já jim nyní svou knihu věnoval. Po sametové revoluci jsem se sice vrátil domů, ale do Paříže pořád jezdím.

Špionážní román Pomsta si můžete koupit zde.