Hlavním produktem nouzového stavu nebude jen dlouhodobá nouze některých, ale také profit jiných. Ten může mít různou podobu, včetně potvrzení a posílení stávajících mocenských pozic. Všimli jste si toho, že Andrej Babiš už na vládní tiskovky skoro nechodí? Připravuje svoje fandy na novou roli, kterou bude post prezidenta země.
Babiš žádného vhodnějšího nástupce Miloše Zemana než sebe sama nenašel. Monice se bude v Lánech líbit (své uplatnění tam jistě najde i oblíbený zahradník). Její choť bude pronášet „moudré“ projevy, bude mít doživotní imunitu a na dálkové ovládání bude řídit svoji vládu a ústavní většinu vládní koalice. Tento projekt je blízký i rozhodující většině ostatních kluků z první desítky českého žebříčku nejmajetnějších hráčů domácího byznysu.
Neoficiální kampaň tohoto scénáře již započala. Zanedlouho se přidají dobře naladěné průzkumy veřejného mínění, podpůrné petice pracujícího lidu i zdravice spřízněných státníků z bratrského zahraničí. Volby budou co nejdříve, aby se udrželo dnešní skóre, případně se ještě trochu zvedlo. Sliby se teď šetřit nesmí, ostatně slibem se nedá nikdy zarmoutit. Propagandistická tsunami se valí českou mediální krajinou neutuchající silou. Kdo nejde s nimi, ten jde proti nim a oni si to budou moc dobře pamatovat. Státní mašinérie nepřizpůsobivým potížistům pak ukáže svoji sílu. Tohle řemeslo soudruzi všeho druhu ovládají opravdu velmi dobře. Instalace Babiše na dnešní Zemanův post je pochopitelně součástí vzájemné dohody a výhodného směnného obchodu. Již nyní je zřejmé, ke komu se hlásí domácí proruská a pročínská fronta. Bureš neponechal nic náhodě.
Máte-li někdy pocit, že hůře být již nemůže, pak se hluboce mýlíte. Může. Ve všech volbách platí ta jednoduchá úvaha, zda je vůle po změně větší než obava ze změny. No a v těch následujících volbách bude ten apel jasný. Přece nebude možné přepřahat v době, kdy nás zachránce a jeho úžasná hvězdná pěchota tahají z takového průšvihu. Jen se podívejte na ty zoufalce na Západě, jak kolabují a dávají nás za příklad.
Znáte to: stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Ti nahoře si vždy dovolí to, co jim dovolí ti dole. Pokud jim ti dole dají dokonce časově neomezený bianco šek k čemukoliv, pak mohou ti nahoře rejdit doslova dle libosti. To jim jde náramně, neboť je neblokují žádné morální zábrany. Tyto mantinely neznají, nemají je ve svém repertoáru. Stačí se podívat na některé nákupy v nouzovém stavu, na jejich prostředníky, cenu a kvalitu některých zejména čínských dovozů. Nic jim není svaté. Účel světí prostředky. Obojky se utáhnou. Vodítka se zkrátí. Hranice zůstanou hermeticky uzavřené. Nařídí se povinný rouškový optimismus a občanská bdělost…
Moc není pro Babiše jen prostředkem, je to jeho cíl. Čím více se zvětšuje jeho moc a mediální převaha, tím více se zmenšuje prostor férového práva a jeho vymahatelnost. Demokracie nám ukazuje své limity ve chvíli, kdy se jí chopí zločinci. Ti už pak nepotřebují žádné bílé koně, žádné složité a nákladné předstírání a zákulisní hry. Přichází fáze otevřené demonstrace síly. Žádné zbytečné diskuze s poddanými, žádná přehnaná odpovědnost, žádná pokora, žádná přílišná profesionalita, žádná měkká trpělivost, nýbrž jen a jen cynická technologie moci.
Doufáte, že ubere plyn? Pak doufáte marně. Bude to přesně naopak. Najde ve svých řadách pár obětních beránků za pár „chybiček“, a pak ještě více sešlápne pedály. Historie lidstva zná podobných Babišů celou řadu. I my jsme jich již pár zažili, ale přiznejme si, že tento se „vyvedl“ opravdu mimořádně, a dokáže sedět na několika židlích najednou. Ještě si s ním užijeme! Oligarcha a bývalý kariérní komunista s lidskou tváří. Opravdu unikátní exponát.
Už vidím ty placky – „Babiš náš prezident pro lepší Česko“. Třikrát hurá, a ještě jednou hurá!