Ruský opoziční politik Michail Chodorkovskij se spolu s dalšími příslušníky opozice účastnil bezpečnostní konference v Mnichově. Pro ruskou redakci Hlasu Ameriky komentoval další možnosti vztahu Ruska se Západem. Už sama účast těchto lidí je zajímavá, protože dříve na tato setkání jezdil Vladimir Putin.
Chodorkovskij komentuje možnost tří modelů, které se obvykle na Západě předkládají. 1. Rusko musí být izolováno. 2. je možný rozpad Ruska. 3. Rusko se musí stát demokratickým. „Je trochu divné snažit se odříznout Rusko a je divné předstírat, že žádná taková země neexistuje,“ soudí Chodorkovskij.
„Ve skutečnosti je volba jiná. Volba je mezi tím, až padne Putinův režim – dříve nebo později k tomu stejně dojde, osobní režim nevydrží dlouho, obvykle nepřežije svého otce zakladatele – tak až padne Putinův režim, otázka zní: Co podporovat? Podporovat regiony, které se budou chtít od Ruska odtrhnout? To znamená, že zrušíme sankce vůči těm, kteří z Ruska odcházejí. Zda podpořit nového dobrého cara, například říci: ‚Pane Mišustine… chceme s vámi obnovit jednání o snížení strategických jaderných zbraní, a pokud v rámci těchto jednání uděláte ústupky, budeme postupně rušit sankce.‘ Nebo si konečně říci, že Rusko musí projít mezi Skyllou rozpadu a Charybdou obnovení autokratické vlády a předělat se z regionů, stát se skutečnou federací, stát se skutečnou parlamentní republikou, stát se zemí se skutečnou vlivnou místní samosprávou, tedy zemí, která se orientuje na zlepšení blahobytu občanů a nehledá legitimitu u centrální vlády tím, že má vnějšího nepřítele.“
Podle opozičního politika je toto pro Evropu jediná rozumná cesta, protože Evropa se nikdy nebude moci od Ruska odstřihnout. Podle Chodorkovského dojde jak k hnutí zdola, tak k rozštěpení elit, a nakonec ke spravedlivým volbám. Nejdříve nastane rozštěpení elit, nejspíš v případě vojenské porážky, pak vznikne hnutí zdola a poté přijde přechodná vláda.
Podle Chodorkovského bude vytvořena přechodná vláda na základě kontroly a rovnováhy moci, a to ne tak, že by se hledal nový vůdce, kterému se svěří vláda země, aby všechno vyřešil. To by všechno jen vrátilo k autoritářskému režimu. Po přechodném období, které může trvat několik let, bude provedena poctivá volba, která rozhodne o budoucnosti Ruska. Ta bude pravděpodobně založena na rovnováze sil, která bude zajištěna federalizací, kdy bude moc přenesena na regiony, podle parlamentního systému.
Parlamentní systém umožní hledání kompromisů a zastupování zájmů různých regionálních a ideologických skupin stejně jako menšin, které jsou důležitou součástí moderní společnosti. V dnešní složité společnosti není podle Chodorkovského možné koordinovat všechny různé zájmy v hlavě jednoho člověka.
„Pevně doufám, že se touto cestou vydáme, a pak nás to pojistí před vstupem do nového kruhu autoritářství,“ uzavírá Chodorkovskij.
Přítomnosti ruské opozice a naopak nepřítomnosti ruských oficiálních zástupců si všímá například list Nezavisimaja Gazeta.
Píše, že program konference do značné míry určuje její předseda Christoph Heusgen, německý diplomat. Ten v předvečer zahájení konference v rozhovoru pro deník Frankfurter Rundschau řekl, že rozhodnutí nepozvat ruské představitele nebylo snadné. „Organizátoři konference mohli zástupce Moskvy pozvat, pokud by měli pocit, že se tím přiblíží zahájení jednání (o ukrajinské otázce). Ale prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, který prezentuje ‚maximalistické postoje‘, údajně neponechávají ‚žádný manévrovací prostor‘… V rozhovoru pro internetovou publikaci RND navíc Heusgen požadoval ‚denacifikaci Ruska‘ (podobně jako v případě denacifikace Německa), neboť se domnívá, že Ruská federace je zcela orientována na svého vůdce,“ píše deník.
„Právě na základě tohoto přístupu k současnému Rusku se organizátoři fóra rozhodli pozvat místo úředníků osobnosti ruské opozice, jako jsou Michail Chodorkovskij, Garry Kasparov, nositel Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov a manželka Alexeje Navalného Julia. Heusgen uvedl, že je pro něj důležité slyšet kritiku přímo z Ruska, protože to bude existovat i po Putinovi a Německo hodlá s tímto postputinovským Ruskem budovat vztahy. Se vší pravděpodobností to budou právě pozvaní kritici Moskvy, kteří budou muset účastníkům konference poskytnout návod pro budoucí vztahy s Ruskem.“