Vladimir Putin. FOTO: ČTK/AP/Alexei Druzhinin
FOTO: ČTK/AP/Alexei Druzhinin
Moderní válka nezáleží jen na výkonech na bojišti, ale stejně tak na tom, jak si země vede na domácí frontě. Rusko to ví a vede nejen ekonomickou válku, ale i informační válku a snaží se skrýt skutečné náklady konfliktu na Ukrajině před vlastními lidmi i před celým světem, říká na svém kanálu na YouTube americký ekonomický analytik Paul Warburg.
Podle Warburga Rusko ve skutečnosti vydává na válku zhruba dvakrát tolik, než by se z oficiálních čísel mohlo na první pohled zdát. Financuje válku tím, že bere peníze z ruských bank a dává je zbrojním firmám ve formě půjček. Takhle se náklady přenesou z vládního rozpočtu na komerční banky, takže vláda bude vypadat mnohem solventněji, než ve skutečnosti je.
Protože všechno něco stojí a nakonec se bude účtovat, přichází pak na řadu „run na banky“. Znejistění lidé si přijdou masově vybrat peníze, které žádná banka nemá okamžitě k dispozici. Tohle nyní podle analytika hrozí Rusku.
„Když se podíváme do historie a na některé nedávné velké světové konflikty, zejména na první světovou válku, zjistíme, že samotné vojenské akce vedly k patové situaci, která trvala dlouhou dobu a ani jedna strana nemohla dosáhnout významných zisků z vojenského hlediska. Tehdy se válka velmi rychle zhroutila, protože německý průmysl již nedokázal zvládnout ztráty, pokud šlo o munici, dělostřelecké granáty a další zásoby pro vojáky, což vytvořilo mezery v první linii a Němci velmi rychle válku prohráli,“ popsal. Rusko je dnes podle něj ve stejné situaci opotřebovávací války.
„Když se podíváte na ruské vojenské výdaje, jsou na současné poměry poměrně vysoké, ale na poměry válečné ekonomiky nikoli. Rusko v současné době oficiálně utrácí na vojenské výdaje přibližně šest a půl procenta svého HDP, což je o něco méně než dvojnásobek toho, co vydávají USA, které vydávají přibližně tři a půl procenta, a o dost více, než kolik vydává Čína, která vydává 1,7 procenta. Rusko je samozřejmě ve válce, takže skutečnost, že vydává více, není překvapivá,“ řekl.
Když se porovná ruská ekonomika v době války s předchozími podobnými případy, také tehdy vypadala čísla (alespoň na papíře) velmi dobře. Za druhé světové války nacistické Německo na začátku války vydávalo kolem 25 procent svého HDP na vojenské výdaje, a jak válka pokračovala, toto číslo se zvýšilo na 40 procent a pak na 75 procent v posledním roce války.
Sovětský svaz dával na financování armády asi 50 až 60 procent svého ročního HDP a USA vydávaly asi 40 procent. Ve srovnání s ruskými 6,5 procenta byla tato čísla opravdu vysoká a na první pohled by současná úroveň ruských vojenských výdajů mohla vypadat jako dost udržitelná. Ukazuje se ale, že „Rusko dělá něco velmi podezřelého se svými komerčními bankami“, které v podstatě nutí, aby poskytovaly půjčky ruským armádním dodavatelům, a banky dobře vědí, že tyto peníze nikdy nedostanou zpět.
„Tyto půjčky se rovnají přibližně 200 až 240 miliardám amerických dolarů, což je zhruba stejná částka, jakou ruská vláda utratila přímo za válku, takže Rusko fakticky financuje svou válku tím, že si bere peníze od ruských bank a dává je dodavatelům obrany ve formě půjček. Krátkodobě to funguje tak, že se náklady přesunou z vládního rozpočtu na komerční banky a vláda může vypadat mnohem solventněji, než ve skutečnosti je. Všechno ale něco stojí a každý účet je nakonec splatný a riziko tohoto konkrétního přístupu pro Rusko spočívá v tom, že pokud by válka nakonec trvala déle, než se předpokládalo (což se stalo), ruská vláda by se mohla dostat do situace, kdy bude muset banky zachraňovat,“ říká Warburg.
Jak se ví, banky nemají rády riskantní podniky a nechtějí dávat půjčky, když nedostanou své peníze zpět i s úroky. Pro banku obvykle ani vysoký úrok nekompenzuje vysoké riziko. Proto existují specializovaní investoři, kteří se specializují na rizikové podniky, jako jsou start-upy, kdy vysoké riziko může přinést velkou odměnu.
Pokud už na sebe banka vezme relativně větší riziko, tak si samozřejmě účtuje vyšší úrokovou sazbu, aby si to kompenzovala, a existují limity, nad které není ochotna jít. Právě tohle se ale v Rusku neděje. Ruská vláda banky donutila poskytovat armádním dodavatelům nejen úvěry, které by normálně nebyly ochotné poskytnout, ale ještě navíc je dát za nižší než tržní úrokové sazby.
„To, co tu ruská vláda dělá, je, že nutí ruské banky, které se zdráhají riskovat, aby se staly investory start-upů, a Putinův opravdu skvělý podnikatelský plán, který říká, že ‚náš stát dobude Ukrajinu, získáme spoustu zdrojů, vyděláme více peněz, které nám to vynahradí‘,“ řekl analytik.
Ruské banky by za normálních okolností v žádném případě nebyly ochotny půjčovat podnikání tohoto typu, kdy ruský dodavatel vytváří zbraně, rakety, drony, tanky, munici, ruční zbraně, které se pošlou na bojiště a nakonec se většina těchto věcí zničí.
„Věci, které vyrobíte a pak jsou zničeny, nejsou příliš solidním investičním plánem. Nevytváříte dlouhodobý příjem, takže nevytváříte dostatek peněz na splácení půjček, natož na nějaké ty úroky… a po skončení války pravděpodobně všichni zkrachují a všechny ruské banky budou nuceny převzít náklady na tyto půjčky,“ vysvětlil Warburg.
Ruským bankám nyní dochází peníze, které by mohly půjčovat. Většina lidí ví, že banky, když půjčují, tak půjčují víc peněz, než mají, nechávají si jen určité procento. Nemají hotovost, aby pokryly potřeby všech lidí, kteří u nich mají uložené peníze. Pokud se v situaci nějaké nejistoty hodně lidí začne bát, že banka nebude mít dost peněz na pokrytí jejich vkladů, mohou jít do banky všichni najednou a požadovat, aby jim banka vydala všechny jejich peníze. Ta je ale nebude mít.
„Pokud těmto bankám dojdou peníze kvůli jejich nucenému půjčování ruským armádním dodavatelům, ruská vláda pak bude v podstatě bude nucena zachránit, protože alternativou k jejich záchraně je hospodářský chaos v Rusku a velice pravděpodobný konec Putinova režimu.“
Takový pokus o záchranu by nicméně zhoršil už teď prudce rostoucí inflaci. Oficiální údaje říkají, že je kolem 9,5 procenta, ale většina lidí si myslí, že ve skutečnosti může být asi dvakrát vyšší. Pokud bude ruská vláda nucena zachránit své banky, jen to zhorší inflaci v Rusku, která už teď prudce roste.
Pokud by ruská vláda chtěla banky zachránit, stálo by to 50 procent federálního rozpočtu. V současné době ruská vláda už ale vydává 30 procent rozpočtu přímo na vojenské výdaje, což by znamenalo, že asi 80 procent rozpočtu by pohltila válka na Ukrajině a její důsledky, což by samo o sobě způsobilo finanční katastrofu.
Podle Warburga si Putin „uvědomuje, že pozice Ruska je v podstatě beznadějná, ať se děje, co se děje, i kdyby dnes ukončil válku, takže jde tak trochu na doraz a snaží se vyhrát válku na Ukrajině bez ohledu na cenu“.
„Proto vidíte, jak ruští vojáci zvyšují své ztráty šílenými útoky, které nedávají smysl z vojenského nebo humanitárního hlediska, ale dávají smysl z pohledu velmi zoufalého člověka, který se snaží urvat vítězství, kdekoli je to možné,“ konstatuje nakonec analytik.
