Kdybychom dětem chtěli objasnit pojem nekonečno, nemusíme hned sahat po nějakých modelech vesmíru. Stačilo by položit řečnickou otázku, jak hluboko je duševní a morální dno Tomia Okamury. Děti je ale třeba chránit před zbytečným vlivem děsivých obrazů, tak je toho ušetříme. Dospělí si však nekonečné hlubiny mohou představit podle výkřiků šéfa útvaru SPD ve sněmovně o Ukrajině a Ukrajincích.
Okamura se už přiblížil Fidelu Castrovi délkou projevů, ale amerického nepřítele nahradil Ukrajinou. Pokud jde o vkus, jako kdyby se inspiroval u politické mrtvoly Dmitrije Medveděva. Medveděv je ovšem zábavnější a přesto, že je to lump, má zřejmě o něco silnější kulturní zázemí.
Během schůze sněmovny dne 1. března jsme se od šéfa SPD dozvěděli třeba toto:
„Vy už na to tak pospícháte, vy už tak pospícháte na to, abyste mohli ty důchodce okrást a abyste dali další desítky miliard na Ukrajince, abyste dali desítky miliard solárním baronům, abyste mohli kupovat nejdražší americké zbraně.“
„Vy si půjčujete dokonce v zahraničí na to, abyste mohli posílat peníze třeba na Ukrajinu, posílat peníze na nějaké vaše zhoubné projekty, jako že chcete zavádět cenzuru v České republice názorovou, a tak dále.“
„Takže vy si už ten jednací řád ohýbáte úplně na sílu podle svého, jenom abyste už co nejrychleji okradli ty důchodce o ty miliardy, o těch 19 miliard, které mají dostat. Oni mají dostat 34 miliard, ale vy chcete dostat, snížit tu valorizaci o 19 miliard, abyste zase mohli poslat třeba Ukrajincům.“
Pak se rozpomněl na ztělesnění veškerého ukrajinského zla.
„Ten bývalý velvyslanec v České republice… Jak se jmenuje? To je ten Perebyjnis, jak hájil ty banderovce… On poslal písemný dopis České televizi v minulosti – písemný dopis České televizi, když Česká televize chtěla vysílat film Katyně… A tenhleten Perebyjnis, tenhleten váš oblíbenec a miláček, obhajoval banderovce, že prý bojovali za samostatnost Ukrajiny. Takže vraždění volyňských Čechů. Vraždění našich spoluobčanů, stejné krve. To je v pořádku prý. A tenhleten člověk včera se navezl do mě. Vůbec nevím, co ta Ukrajina, to je tak arogantní, ta má politickou reprezentaci. Co si to vůbec dovolují?“
Infarktové rozpoložení poslance Okamury přešlo do takového stadia, že se skoro můžeme obávat, že si ani nestačí užít svou novou luxusní vilu.
„Lidi se už často necítí jako v České republice, ale jako na Ukrajině někde. A zhoršují se služby pro naše občany, třeba u lékařů, slyším to pořád, píšou mi lidi, jak to tam vypadá v čekárně a podobně, ale i jinde, v nákupních centrech a podobně.“
„Tenhleten Perebyjnis nevyjádřil k tomu článku, který byl na Novinkách, mimochodem i na Seznamu Amnesty International, že si ukrajinští poslanci od začátku konfliktu na Ukrajině koupili rekordní počet luxusních aut. A podle všeho to vypadá, že v korupčním prostředí. Amnesty International řekla, že od loňského února, od zahájení konfliktu na Ukrajině, si v Kyjevě ukrajinští poslanci koupili rolls-royce, mercedesy v úpravě AMG, auta za desítky milionů a že si to kupují, že to mají napsáno na příbuzné, ta auta, a platí v hotovosti. To je paráda. To by v České republice nešlo například. To by nešlo v České republice. Na Ukrajině je to zřejmě v pořádku.“
Ještě jedna ukázka a bude to stačit, protože Tomio Okamura se poněkud myšlenkově zacyklil a víc myšlenek tam není. (Ony tam teda nejsou žádné ani na první pokus.)
„A proč se ten Perebyjnis nevyjádřil k té kauze v Plzni? Teď, jak byla, že Ukrajinci, kteří přišli do České republiky, tam pořádali diskotéku s názvem Bandery… A opravdu by bylo dobré, kdyby stát Ukrajina, její političtí reprezentanti přestali už strkat nos do demokratické České republiky. Jeden z nejvíc zkorumpovaných států na světě. Jsou až v druhé stovce v korupci. Tak ať přestanou tady kecat do našich věcí, arogantně tenhleten člověk, a věnují se svojí korupci. Jenže to je nezajímá, protože tam ten zkorumpovaný stát, ty to prostě nezajímá. Ti jenom peníze, peníze, peníze. A ještě se tady naváží do mě, který tady bojuji za to, abyste neokrádali české důchodce.“
Pak ještě připomenul, že „občané“ dali Petru Fialovi přezdívku ukrajinský premiér, a pominul jiné občany, kteří jemu samotnému dali přezdívku Pitomio. Také se kvůli tomu soudil, aby se mu neříkalo Pitomio, a vysoudil si, že se mu Pitomio nesmí říkat. Tak mu tak tedy neříkáme, když se to nesmí, jen čistě zpravodajsky připomínáme, že se mu Pitomio říká dál, a nemůžeme s tím nic dělat.
Pokud jde o fakta. Česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun, zbraně za dalších 30 miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl. Posílání zbraní, které máme ve skladech, naše důchodce nijak neochuzuje, leda by si chtěli zajezdit v tanku, a on tu najednou pro ně nebyl k dispozici.
Očekávané výdaje podle zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 ze dne 30. listopadu 2022 činí 2 222 954 141 348 Kč. Dlouhé číslo. Stručně řečeno, jsou to asi dva biliony korun. Z toho částka deset miliard činí podíl 0,0045, tedy asi čtyři a půl promile, tedy čtyři a půl tisíciny. Na každého obyvatele Česka (včetně dětí a důchodců) to dělá asi dvě koruny 70 haléřů denně.
Připomeňme, že uprchlíci z Ukrajiny, kteří si v Česku našli práci, státu zaplatili loni na odvodech zhruba osm miliard korun. Z toho více než čtyři miliardy odvedli na zdravotním pojištění. Zaměstnání má teď téměř 100 000 příchozích. Když vezmeme v úvahu, kolik je mezi uprchlíky dětí, je zaměstnanost těchto příchozích velmi vysoká.
Celkem si za poslední rok u nás našlo místo 190 400 lidí s vízem k dočasné ochraně, někteří pak zase odešli.
„Ruská invaze na Ukrajinu začala loni 24. února. Od té doby ministerstvo vnitra vydalo 488 200 víz k ochraně. Většinu z nich získaly ženy a děti. O roční prodloužení dočasné ochrany v Česku dosud požádalo přes 200 000 lidí,“ sdělila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Z práce Ukrajinců jsme těžili už předtím, než došlo k invazi na Ukrajinu. Lidé jako Okamura by si měli uvědomit, že tito příchozí pro nás nejsou ekonomickou zátěží, ale že jsme z jejich práce těžili už dávno. K 1. březnu loňského roku působilo v Česku podle statistik České lékařské komory (ČLK) celkem 693 lékařů, kteří vystudovali lékařskou fakultu na Ukrajině. To jsou ti, co přišli už před invazí. Až jednou Tomio Okamura následkem svého neustálého rozčilení utrpí nějakou srdeční nebo mozkovou příhodu, bude ještě rád, když ho bude ošetřovat v české nemocnici ukrajinská sestra.
Pokud jde o bývalého ukrajinského velvyslance v Česku Perebyjnise, pan Tomio zjevně reaguje na to, co Perebyjnis napsal 28. ledna na twitteru: „Akutní záchvaty ukrajinofobii jsou obvykle symptomem chronické kolaborace.“
Akutní záchvaty ukrajinofobii jsou obvykle symptomem chronické kolaborace.
— Yevhen Perebyinis (@YPerebyinis) February 28, 2023
Nikoho sice nejmenoval, ale někdo se v tom výroku zřejmě poznal.
Když Tomio Okamura mluví o korupci na Ukrajině a odvolává se na nějaká čísla, je třeba ho upozornit, že jde o známý index „vnímání korupce“, nikoli míru korupce. Ta se totiž nějakým jedním číslem měřit nedá, není jak. Korupce je na Ukrajině problém, ovšem Ukrajina je obětí toho, že se tam o korupci mluví a odhaluje se. Na škále 0 až 100 (100 je země vnímaná občany jako „čistá“, nula znamená vysokou korupci) má Ukrajina 33/100, Česko 56/100 a Rusko 28/100. Rusko je přitom stát, kde se nejen korupce provozuje, ale je na ní přímo bytostně založen.
Pokud jde o luxusní auta poslanců ukrajinského parlamentu, na Ukrajině se o tom normálně píše, jinak by se to nevědělo. Článek na webu Focus.ua jmenuje desítku takových osob.
„Poslanci a jejich rodiny si po plném vpádu ruských ozbrojených sil pořídili luxusní auta v hodnotě nejméně 1,3 milionu dolarů,“ píše Focus.ua. Někdy jde ovšem o vozy, které by si vzhledem ke svému nadprůměrnému platu mohl pořídit i Tomio Okamura. Rolls royců bychom mnoho nenašli. Většinou samý mercedes a volvo.
„Leonid Galuško byl spatřen ve vládní čtvrti, jak řídí Mercedes-Benz S500 z roku 2010, jehož cena začíná na 10 tisících dolarů… Na jaře 2022 si poslanec Sluha lidu Jevhen Bragar koupil Lexus CT200h z roku 2012. Jedná se o ojetý vůz dovezený ze Spojených států v hodnotě 3250 dolarů. Ceny těchto vozů na Ukrajině začínají na téměř 14 000 dolarech…“
Průměr pak někteří lidé navyšují. „Anatolij Urbanskij, člen strany Za budoucnost, přijel do práce v radě vozem Range Rover Autobiography 2019, který je oficiálně registrován na jméno jeho manželky. V lednu 2023 byl na manželku zaregistrován Mercedes-Benz G63 AMG vyrobený v roce 2022, který stojí od 216 tisíc dolarů.“
To je Ukrajina, kde se o tom mluví. V Rusku skončil Alexej Navalnyj za svá zjištění o korupci v nejvyšších kruzích v lágru.
Takže už nám zbývá jen ona „Bandera party“ v Plzni. Na webu Krimi Plzeň sesbírali některé komentáře.
Pronajímatel Music club Aréna se k akci vyjádřil: „Nejsme organizátorem, ale pouze pronajímáme prostor. Peníze, které organizátor vybere, jsou použité na účely ukrajinské války, kdy organizátoři posílají peníze na účet ukrajinské armády. Při akcích nepozorujeme žádné chování, které by nasvědčovalo rasismu, nacismus, nacionalismu, homofobii nebo jiné formě nesnášenlivosti. Jedná se o klasickou diskotéku pro Ukrajince a výdělek putuje na Ukrajinu. Organizátoři nám dokonce vždy ukazují seznam vybavení i videa, kde ukrajinská armáda přebírá věci zakoupené z těchto peněz. Kdybychom měli sebemenší podezření, že je akce v rozporu s naší filozofií, tak ji okamžitě zatrhneme. Mimo název, který někdo může shledat závadný, jsme však neshledali žádné negativní formy projevu. Pokud se budeme bavit o formě nějakého extrémismu, vrcholem jejich extrémismu je zpívání ukrajinské hymny.“
Krimi-Plzeň: „Akce pod stejným názvem v Aréně proběhla již několikrát a naposled 14. ledna, kdy jsme situaci v okolí klubu monitorovali společně s policisty a strážníky. Celá akce tehdy proběhla pouze s několika drobnými incidenty, jaké provázejí sobotní večer asi v každém hudebním klubu, zásah policie ale v souvislosti s lednovou akcí potřeba nebyl. Taktéž jsme nezaznamenali žádné projevy nacismu, a kdyby člověk nevěděl, že je na Bandera párty, vše by zřejmě považoval za běžnou diskotéku.“
Pokud jde téma dopisu velvyslance Perebyjnise, Okamura je popleta. Tvrdí: „On poslal písemný dopis České televizi v minulosti – písemný dopis České televizi, když Česká televize chtěla vysílat film Katyně.“ Nejde o to, že „písemný dopis“ je nesmysl, dopisy bývají většinou písemné, ale že nešlo o film Katyně, ale film Volyň. Katyně je ostatně titul románu Pavla Kohouta a šlo o dívku, která se učila řemeslu kata, zatímco Okamurovi se tam nejspíš vmísil katyňský masakr, spáchaný NKVD na Polácích, do čehož by se Bandera neměl tahat.
V roce 2018 ovšem Perebyjnis ČT psal kvůli filmu Volyň polského režiséra Wojciecha Smarzowského. Popisuje genocidu Poláků na Ukrajině během druhé světové války.
„Volyň ale vyvolává negativní emoce i v Polsku. Na filmovém festivalu v Gdyni v roce 2016, kde se snímek promítal poprvé, někteří diváci vybíhali ze sálu, když se na plátně objevily naturalistické scény vraždění a mučení. Například v jedné z nejsilnějších scén ukrajinský kněz světí sekyry, srpy, vidle a kosy, jimiž budou vzápětí vražděni polští sousedé. Záběry vypadají věrohodně, ale jeden z polských znalců volyňské tragédie Grzegorz Motyka připouští, že podobná svědectví neexistují. Také ,bandy Ukrajinské povstalecké armády‘ vypadají ve filmu jako mnohem větší zlo než nacisté a zejména Sověti. Snímku podle kritiků chybí i širší historické souvislosti a vysvětlení, co vedlo k tomu, čemu na Ukrajině říkají volyňská tragédie a v Polsku genocida,“ psalo tehdy Aktuálně.cz
„Film Volyň je bohužel velmi stereotypní a jednostranný. Opakuje řadu mýtů. Dobrým vztahům obou národů neprospěje, naopak je může ohrozit,“ napsala v roce 2016 ve Volyňských novinách historička Alina Špaková z Ukrajinského ústavu národní paměti.
Tomio Okamura, který papouškuje teze zločinné ruské propagandy a šíří negativní emoce vůči Ukrajině a Ukrajincům, se zřejmě nezastaví před ničím. Pro něj je politika jen osobní byznysový projekt a nástroj k prosazování nabobtnalého a bezhodnotového ega. Až jednou tahle cisterna všeho hnusu praskne, bude lepší být od toho co nejdál.