Ruský diktátor Vladimir Putin FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Vcelku pravidelně se scházejí zástupci národů, které dosud žijí v Ruské federaci, aby prodiskutovali, jak bude vypadat situace, až se současné Rusko v důsledku Putinovy politiky rozpadne. Zatím poslední schůzka se uskutečnila v Japonsku. Organizátorem těchto Fór svobodných národů PostRuska je Ukrajinec Oleg Magaleckyj.
Již před ruským vpádem na Ukrajinu bylo zřejmé, že opozice z řad národů, které jsou součástí Ruské federace, přemýšlí nad tím, jak bude vypadat geografické uspořádání v místech Ruské federace po jejím rozpadu. Většina představitelů těchto národů si přeje skutečnou nezávislost a budoucnost svých národů odmítají nadále spojovat s Rusy. Jako důvody uvádějí hlavně touhu po tom, aby jejich národ, jazyk, kultura i lidé přežili a nebyli rusifikováni.
Často připomínají, že před pěti lety měl Putin podepsat dekret o zrušení povinného studia rodných jazyků na území Ruské federace, což má na zachování jejich identity negativní dopad.
První tři jednání Fóra svobodných národů PostRuska se konala dvakrát v Polsku a jednou v České republice, čtvrté pak hostilo Švédsko, páté belgický Brusel, šesté Washington v USA a nynější sedmé setkání se na počátku letošního srpna uskutečnilo v hlavním městě Japonska Tokiu.
Vše akcelerovalo po vpádu na Ukrajinu v únoru loňského roku. Opozice z řad neruských národů začala poukazovat na to, že Kreml prosazuje „vysoce imperiální politiku, když do války mobilizuje převážně v národních republikách a Rusko a etnické Rusy nechává stát stranou“. „Na jedné straně je vedena genocidní válka proti Ukrajincům, na druhé straně jsou účelově ničeni domorodí obyvatelé menších národů vlastního státu, aby se demografická situace dále změnila ve prospěch Rusů,“ zaznělo na jednání v Japonsku.
„Obecně je bolestné si uvědomit, že této zločinné války se účastní poměrně hodně lidí mobilizovaných z Burjatska. Dá se říci, že Kreml tímto způsobem demograficky čistí regiony, které jsou pro něj důležité. V Burjatsku je spousta důležitých věcí – Transsibiřská magistrála, Bajkal, zlato, uran, hranice s Mongolskem a Čínou a mnoho dalšího. A my budeme bojovat za svobodu,“ prohlásila Marina Chanchalajevová, představitelka Hnutí za nezávislost Burjatska.
„Jménem výboru Nezávislé konfederace Sibiře jsem podal výzvu japonskému parlamentu, aby zvážil uznání nezávislosti Sibiře. Zda a kdy to budou zvažovat, je jejich otázka. Ale musel jsem to udělat. Mimochodem, podobnou výzvu jsme zaslali i Nejvyšší radě Ukrajiny,“ popsal svoji účast Stanislav Suslov, místopředseda výboru Nezávislé konfederace Sibiře.
A Ruslan Gabbasov, vedoucí Baškirského národního politického centra, poznamenal, že kolaps Ruska je již jen otázkou času. „Budoucí kolaps Ruska je nevyhnutelný proces, který nikdo nemůže zastavit. Myslím, že Japonsko to také začíná chápat. Zároveň panuje pochopení, že bude pragmatické budovat vztahy přímo s regiony – Sibiří, Republikou Dálného východu, Burjatskem, Jakutskem a našimi republikami, Baškortostánem, Tatarstánem – a obejít překážku zvanou Moskva. Pro Putina není nejnebezpečnějším soupeřem liberální moskevská opozice, ale národní a regionalistické hnutí. Nejhorší je pro něj rozklad! A pro nás je to dobře,“ řekl Gabbasov.
Na fóru v Japonsku došlo k podepsání Tokijské deklarace. Ta obsahuje tři body: 1. spolupráci na cestě deimperializace Ruské federace a osvobození všech národů žijících na území Ruska, 2. definitivní vyřešení problému severních území Japonska dlouhodobě nezákonně okupovaných Ruskem, tedy Kurilských ostrovů, 3. zahájení prací na vytvoření Koordinačního centra svobodné Eurasie v Japonsku (FECCJ).
Že jde pro Moskvu o vskutku bolestný bod, svědčí protest, který ruské ministerstvo zahraničí podalo velvyslanectví Japonska v Moskvě. „Japonské straně bylo naznačeno, že uskutečnění Fóra v Tokiu, jakož i napojení na zmíněné shromáždění poslanců japonského parlamentu, kteří se podepsali pod závěrečný dokument vyzývající k podkopávání ruské státnosti a porušování její územní celistvosti, lze považovat za snahu zasahovat do vnitřních záležitostí naší země,“ protestovalo Rusko.
V přípravě jsou již další fóra, která by se měla uskutečnit v dohledné době. Osmé bude hostit společně Londýn a Paříž, deváté Izrael spolu s Tureckem a možná nějakou arabskou zemí, desáté, jubilejní fórum nemá ještě pevně stanovené místo konání, ale uvažuje se o Berlínu, Římu či Vídni. V příštím roce by se mělo fórum vrátit do USA a navštívit i Kanadu.
Organizátoři se zcela jasně snaží pořádat akce tak, aby se „významní světoví političtí hráči“ seznámili s tím, o čem se jedná, a aby myšlenku dekolonizace Ruska a osvobozenecká hnutí jednotlivých národů a regionů, které v něm v současné době existují, podpořili.
