Česko se loni vrátilo mezi země, které poskytují veřejnosti dostatek informací o státním rozpočtu, přičemž dostatečné transparentnosti naposledy dosahovalo v roce 2017. Výsledky mezinárodní studie Open Budget Survey připomněl exministryni financí Aleně Schillerové (ANO) stávající šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS).

Česká republika zaujala mezi 125 hodnocenými zeměmi 35. místo a získala 62 bodů ze sta, od 61 bodů se rozpočty považují za dostatečně transparentní. Zaostala za Slovenskem, ale byla na tom lépe než například Polsko či Maďarsko. Průměr Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) byl 67 bodů, celosvětový průměr 45 bodů.

Dále čtěte

„Jen společně můžeme zastavit šílenství Moskvy.“ Zelenskyj uzavřel dohodu se severskými zeměmi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Stockholmu zúčastnil summitu lídrů severských zemí zaměřeného na bezpečnost a obranu. Podepsal…

„Až si zas budete, paní poslankyně Schillerová, vymýšlet pohádky o netransparentním rozpočtu, vzpomeňte si, za koho jsme před 4 lety vypadli z elitní skupiny transparentních zemí,“ připomněl výsledky studie ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Před loňským rokem byl totiž český rozpočet hodnocen jako dostatečně transparentní naposledy v roce 2017, kdy země získala 61 bodů. V roce 2021 mělo Česko 60 bodů, o dva roky dřív 59 bodů, což bylo dlouhodobé minimum. Hodnocení se zveřejňuje ve dvouletých intervalech.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Studie oceňuje, že ministerstvo financí zveřejňuje publikaci Státní rozpočet v kostce i exekutivní shrnutí státního rozpočtu, což poskytuje veřejnosti dostatečný přístup k rozpočtovým informacím. Kladně hodnotí také to, že vláda zveřejňuje svou makroekonomickou prognózu, včetně prognózy příjmů, výdajů a vývoje státního dluhu. Podle studie naopak v Česku chybí zjednodušená a méně technická verze návrhu rozpočtu, která by veřejnosti představila hlavní informace o rozpočtu.

Studie vychází z dotazníku o 142 otázkách a zkoumá osm základních rozpočtových dokumentů, jejich dostupnost pro veřejnost a rozsah poskytovaných informací. Současně posuzuje i roli zákonodárců a Nejvyššího kontrolního úřadu a možnost občanů podílet se na procesu rozhodování o státním rozpočtu. Dotazník vyplňují nezávislí odborníci, studie přihlíží i k vyjádření zástupce ministerstva financí.