Další část prezidentské kampaně Andreje Babiše se dnes odehrála na Úřadu vlády. Tisková konference, na které se dosluhující premiér a tři jeho nejvěrnější ministři představili, vypadala jako dobře secvičené představení, které mělo v divácích zanechat dojem, jak velkou chybu udělali u voleb, když nedali Babišovi moc nad zemí na další čtyři roky.
Spíš než o tiskovou konferenci se jednalo o oslavné vyprávění členů vlády, kteří dnes odevzdají své rezorty nastupujícím ministrů. Je totiž nutné občanům ještě naposled připomenout, co všechno Babišův kabinet zvládl, jak naši zemi pozvedl, kolika lidem pomohl a kdo si díky němu žije líp. Problém je ovšem v tom, že při prezentaci své práce vláda úplně zapomněla na všechny problémy, které nechává k vyřešení té Fialově.
Nic špatně neudělala Alena Schillerová, po níž zůstává návrh státního rozpočtu se schodkem téměř 400 miliard, Karel Havlíček, jehož ministerstvo neumí bojovat proti energetickým šmejdům ani zdražování energií a také Adam Vojtěch, který si myslí, že se na ministerstvu zdravotnictví udělalo maximum.
Tyto všechny lži kryl Andrej Babiš, který tentokrát zvolil smířlivý tón, aby svým potenciálním voličům ukázal, že kromě hysterie, kterou prezentuje posledních sedm let, umí ukázat i jinou tvář. Trabl je ale v tom, že tato póza je pouze přetvářkou. Když ovšem premiér v demisi přestane kňourat, jak složitou dobu jeho vláda zažila, a začne děkovat všem, kteří naši zemi drží na výsluní, mnozí naivnější občané si řeknou, že asi nebude takový padouch.
Je tedy nutné stále opakovat, že je. Mediální obraz je jedna věc, na druhé straně je však Čapí hnízdo, dluhopisy, zámek ve Francii, únos syna na Krym a mnoho dalších kauz. Babiš se může chválit za co chce, ale vždy za ním bude především 35 tisíc mrtvých, kteří už nemají možnost mu říct, co si myslí o jeho blábolech o „best in covid“. Na to by se nemělo zapomínat a minimálně do roku 2023, kdy se odehrají prezidentské volby, si to opakovat alespoň jednou denně.