Nový koronavirus SARS-Cov-2, který způsobuje nebezpečné respirační onemocnění COVID-19, ovládl svět. Nevíme ještě, do jaké míry a na jak dlouho. Vzbuzuje obavy z nejtemnějších. Představitelé všech zemí světa se chopili manažerování metod ochrany a prevence, aby nedošlo k pandemickému šíření nákazy. Koordinaci společných kroků má v kompetenci Světová zdravotnická organizace (WHO).
Nic není radno podceňovat, na druhé straně je třeba tlumit vášně, které by mohly vést k masové hysterii a panice. Každý správný a bohulibý účel však může být také využit či dokonce zneužit k různým utilitárním zájmům, třeba i marketingovým a politickým. Klademe si potom otázky: Cui bono? či Cui prodest? Společně s antickým řečníkem Marcem Tulliem Cicerem se ptáme, v čí je to prospěch a komu to slouží.
S jistou mírou nadsázky lze říct, že kdyby se ve Wu-chanu v čínské provincii Chu-pej tento nový koronavirus neobjevil, tak by si ho snad museli Babiš s Prchalem vymyslet. Ze všech domácích médií byla vytěsněna ostatní témata, z nichž mnohá nejsou predátorovi a jeho manipulátorům zrovna příjemná. Kritici slovenského všeználka a spasitele českého národa dostávají různé nálepky – bestie, vlastizrádci, pomatenci, zkorumpovaná pakáž, psychopati a jiné, které jsou nepublikovatelné.
Fandové nenasytného oligarchy mají pro jeho agresivní styl pochopení, a nejen to, ono jim to imponuje. Je to takové chlapácké, vůdcovské. Účel světí prostředky. „Zachránce“ tím každého uřve a umlátí, tedy alespoň on si to myslí. Jeho drzosti, sprostoty a fauly jsou i naší vizitkou. Umožňují mu je média, veřejnost, netečná společnost, která němě sleduje narůstající agresivitu a buranizaci země.
Jsou chvíle, kdy i ti nejslušnější ze slušných musí v rámci duševní hygieny a občanské sebeobrany dát zřetelně najevo, že i u nás platí (či spíše by měly platit) nepřekročitelné meze. To znamená, že jsou situace, kdy na hrubý pytel musí přijít hrubá záplata. Babiš u nás zavedl barbarské móresy, obvyklé spíše ve východních despociích.
Koronavirus mu poskytl další klacek do ruky. Teď už může cokoliv. To on řeší roušky, karantény a vlastně všechno. Společně s Broukem Pytlíkem přece všude byl a všechno zná. Ne, to není úsměvné, to je tragické poznání, kam až může sahat strop manipulace, hyenismu a bezbřehé neurvalosti. Pokud je tento hochštapler většinovým hrdinou českého národa, tak nám asi už není pomoci. Jeho grandiózním podvodem je předstíraný patriotismus. Jemu nestačí, že udělá nějaký (další) podvod. On chce za něj být ještě chválen a glorifikován.
Propagandistická masáž
Každý režim v rukou podvodníků se musí zákonitě zvrhnout v tu či onu formu diktatury. Podvodník potřebuje spojence, kromě kumpánů a spiklenců je to armáda hlupáků, kteří dostanou umístěnku u žlabu a pocit důležitosti, a ti pak naplňují vůli vůdce (podvodníka). Ti nejhorlivější z nich pak mohou dostat za zásluhy i několik ministerstev najednou anebo třeba sportovní agenturu.
Dav je krmen od rána do večera propagandistickou masáží o tom, kterak vůdce-podvodník maká pro blaho lidu a chrání jej před veškerými hrozbami, před hordami uprchlíků a hordami koronavirů, před diktátem Evropské unie, prostě před vším. Pokud to přijmeme jako již neměnnou konstantu našich životů, tak se máme ještě na co „těšit“. Pán Bůh s námi a zlé pryč. I zjevná pravda mívá v ústech lháře a podvodníka hořkokyselou pachuť. Říká-li vám dobrý den, tak se pro jistotu podívejte, zda již není noc.