Seriál videí, kterým teď Andrej Babiš oblažuje v neděli večer národ, má další díl. Začal tak nějak lidově: „Čau lidi, dal jsem si v restauraci SaSaZu svůj oblíbený papájový salát a vyrazil s dětmi do Planetária Praha ve Stromovce na Zrození Země. Bylo to mnohem lepší než to naprosto příšerné… no to sem nebudu psát, NA TO SE PODÍVEJTE. Tohle video má 27 minut. Hezkou neděli 🤪“
Tak jsme se na to podívali. Importovaný lokální mesiáš řešil řadu závažných problémů. Jedním z nich bylo také to, že se Babišovi a jeho vládě nechce nijak přispět dalším evropským zemím postiženým koronavirem.
Vysvětlil nám to takto: „K tý Evropě. Prosím vás, já bych rád odkázal na to, je velká debata o novém rozpočtu. Tady vyšel článek ve středu, anó, ‚Nejsme nesolidární jen proto, že nechceme utrácet úplně bez řečí‘. Včera vyšel článek, dlouhý můj rozhovor ‚Boj o rozpočet EU bude dlouhý‘. Prosím vás, někteří mě obviňují, že vlastně jsem nesolidární. To není samozřejmě pravda. My jsme solidární. Ale vy jste mě přece zvolili proto, abych bojoval za naše zájmy, za české zájmy. Já nejsem italskej premiér, ani španělskej. Oni bojujou za italské zájmy, za španělské zájmy a někteří novináři říkají, že bych měl bojovat za zájmy některých zemí. Jak to dělal nějaký státní tajemník na úřadě vlády za předchozí vlády. A to já nechci. Já bojuju za vaše zájmy. To jsou zájmy všech, krajů, samozřejmě občanů, to v první řadě, ale krajů.“
Protože by snad někoho mohlo napadnout, jestli taky nějaké peníze z Unie nedostáváme, vyřeší to Babiš hned dalším vysvětlením.
„Áno! Negrelliho viadukt, je tam miliarda korun z EU. Jasně! Dostáváme peníze, ale taky peníze odcházejí z České republiky do těch zemí Evropy. Takže já jsem si vědomý vnitřního trhu, vím, kam exportujeme. Mimochodem Slovensko je pro nás největší exportní země a taky vlastně z hlediska turismu velice důležitá země pro nás. Takže my to víme a vlastně říkat, že já bojuju za nás všechny… a je to vždy boj. Chceme zkrátka prosadit, ano, a pokud se Evropa zadluží, to teda jsem kritizoval, ale dobře, když se teda zadluží, když se všechny země na tom shodnou, já jsem teda kritizován, že to kritizuju, pokud se zadlužíme, zase budu kritizován, že jsem nebyl proti. To je klasika. No tak samozřejmě chceme dostat ty peníze, které my potřebujeme. Na investice. Na investice. A no né že nám zase někdo nadiktuje z Bruselu, na co ty peníze máme utrácet.“
A je to.
K tomu, jak „taky peníze odcházejí z České republiky do těch zemí Evropy“, několik čísel. Premiér by je měl znát, ale má toho moc, a tak nějaký ten výpadek může nastat: „Česko v loňském roce z rozpočtu Evropské unie obdrželo o 68,5 miliardy korun více, než do pokladny Bruselu zaplatilo. Uvedlo to ministerstvo financí. Celkové příjmy z rozpočtu EU činily 119,9 miliardy korun, platby opačným směrem dosáhly 51,4 miliardy. Celkově Česko od vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku do rozpočtu EU zaplatilo 616,8 miliardy korun a získalo z něj 1,43 bilionu. Za toto období tak do Česka z evropského rozpočtu putovalo o 809,2 miliardy korun více, než Česká republika zaplatila.“ (viz Novinky.cz)
Ve svých Lidových novinách Babiš 6. června vysvětloval, jak by si tu evropskou pomoc představoval on: „Tady je balík, například 250 miliard eur, a ten by měl být úplně mimo rozpočet. A z toho balíku by si každý mohl za těchto extrémně výhodných podmínek půjčit. Současně by využití těchto peněz ale mělo být plně v rukou členského státu, tedy užití peněz třeba i na strukturální reformy by nepodléhalo odsouhlasení Komisí, jak je teď navrhováno.“
Tak určitě. Ten členský stát je teď Babiš. To by se mu to rozhodovalo o evropských penězích. Už to zkoušel a zkouší a je z toho ostuda. Mnoho lidí ale uslyší jeho mantru „já bojuju za vaše zájmy“ a uspokojí je to. Babiš nás zachránil před koronavirem, teď chce pokořit i rakovinu a nakonec třeba zvítězí i nad zlým Bruselem. Teď jen musí vyřešit, kde na to se svou geniální kosmopolitní ministryní financí vezme peníze.