Pilný si pochvaluje, jak Babiš efektivně vybíral daně. Ve zvýšení výběru daní mu však především pomohl hospodářský růst.

Za první čtyři měsíce roku 2017, kdy už byl zčásti rozběhnutý projekt EET a pokračovalo kontrolní hlášení, se výběr nezvýšil zdaleka tak výrazně u DPH jako u daně ze zaměstnaneckých příjmů a u „sociálního a zdravotního“. Zvýšil se tedy zejména výběr související s vyšší zaměstnaností.

Otázkou je, zda je dobře, že vybíráme tolik daní a pojistného. Takovou otázku si však Pilný neklade. Podle něj je dobrý výběr daní (což za současného stavu zahrnuje ždímání i nejmenších živnostníků a jejich zaměstnanců) pro ekonomiku podmínka nutná, nikoli však postačující. Pilný se tedy domnívá, že současné vysoké daně dokonce ekonomice pomáhají.

Co chce ale přidat, aby bylo působení vlády na ekonomiku dostačující? Vládní investice. V tom lze s Pilným souhlasit. V souvislosti s přiškrcováním investic ve vztahu k celkovým vládním výdajům by však neměl zmiňovat vládu Petra Nečase (která navíc vládla v období doznívající světové finanční a hospodářské krize), ale vládu Bohuslava Sobotky. Míra vládních investic hluboce zaostává za soukromým sektorem, takže vláda dozajista investuje méně, než by si daňoví poplatníci (či obecně lidé z České republiky) přáli. Dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně navíc zrušila úplně zbytečně a způsobila tím nenávratné škody ve stovkách milionů či miliardách (podle toho, za jak dlouho se nějaká česká vláda k dostavbě konečně rozhoupe).

Pilný přitom zmiňuje právě výstavbu jaderného bloku (ať už v Temelíně, či Dukovanech) jako jednu ze svých priorit. Proč tedy neřekl svému stranickému kolegovi Babišovi, že by měl financování dostavby urychleně vyřešit? Proč vládě (zejména tehdejšímu ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi z ČSSD a Babišovi) nevynadal, když svými kroky dostavbu v roce 2014 zhatili?

Navíc právě Babišem rámcově připravený a Pilným opěvovaný rozpočet na rok 2018 se snaží už tak velmi nízké investice ještě dále radikálně omezit.