Premiér Babiš zapomíná na střet zájmů a otevřeně lobbuje za svůj byznys. Odmítl kritiku pěstování řepky a volal po větší potravinové soběstačnosti. Kritizuje dovoz potravin ze zahraničí, přičemž mezi největší dovozce patří firma Animalco z Agrofertu.

Andrej Babiš se musel na sněmu Agrární komory, zastupující lobby zemědělské velkovýroby a bývalých JZD, cítit jako ryba ve vodě. S jejím prezidentem Zdeňkem Jandejskem je naladěný na stejnou notu, jelikož holding Agrofert, dočasně formálně skrytý ve svěřenském fondu, je dominantním hráčem na domácím zemědělském a potravinářském trhu.

Neskrývaný lobbing

Jejich společným zájmem je podpora velkých tuzemských agrokoncernů a vnímavým spojencem v tomto úsilí je ministr zemědělství Miroslav Toman mladší, dlouholetý lobbista za zájmy potravinářského velkoprůmyslu. Vždyť se v něm od devadesátých let pohybuje celá jeho rodina.

Je neuvěřitelné, pokud předseda vlády vyzývá zemědělce, aby bojovali proti údajným nepravdám, týkajícím se pěstování řepky olejné. „Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda,“ zdůraznil.

Nejde jen o to, že opět lhal, což je běžný styl jeho komunikace. Pěstování řepky je velmi náročné na údržbu a robustním užitím pesticidů škodí spodním vodám. Zaráží však už nezaobalená otevřenost, s jakou veřejně obhajuje svoje obchodní zájmy.

Dominantní postavení

Agrofert má dnes na řepkovém trhu monopolní postavení zejména poté, co byli policejními akcemi odstaveni jeho domácí konkurenti. Babiš pochopil, že pěstování řepky nabízí díky štědré podpoře státu miliardové zisky, a proto s využitím daňových úlev ve výši 600 milionů korun postavil podnik Preol na výrobu biopaliv první generace.

Poté si důrazným lobbováním ve sněmovně krátce před volbami 2010 zajistil zvýšení povinně přimíchávaného podílu biosložky v pohonných hmotách. O pět let později si pokračování státní podpory „řepkových“ biopaliv zajistil už osobně, když příslušnou legislativu zpracovalo jeho ministerstvo financí.

Bez štědré podpory státu by biopaliva z řepky nebyla konkurenceschopná. Umožnila podstatně vyšší hektarové výnosy a výkupní ceny. Vyšších výnosů zemědělci dosahují několikanásobně vyššími dávkami hnojiv a pesticidů v porovnání s jinými plodinami.

Agrofert si vypracoval vertikální systém, kdy dosahuje výdělku prakticky na všech úrovních pěstování a zpracování řepky olejné: Od semínek po výrobu bionafty. Je největším pěstitelem řepky, vyrábí a prodává zemědělcům osiva a hnojiva. Patří mu sila, kde se řepka suší, čistí a skladuje. Podniky Preol a Primagra po Babišově vstupu do vlády zdvojnásobily dodávky bionafty pro státní podnik Čepro. Proto je jeho lobbing za „řepkový tunel“, ne nepodobný solárním baronům, nemístný.

Chiméra potravinové soběstačnosti

To však nebylo na sněmu Agrární komory z premiérovy strany zdaleka vše. Jeho hlavní výhrada směřovala na potravinovou a zemědělskou soběstačnost České republiky. Zmiňoval „katastrofální stav“, kdy ze zahraničí dovážíme vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další výrobky.

„Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele. Máme třicet let od revoluce. V devadesátých letech, kdy nebyla vize v zemědělství, politici řekli, že si vše dovezeme. Máme tady největší koncentrace řetězců a zásadní chyba byla umožnit cizincům kupovat půdu,“ prohlásil s (nezamýšlenou?) nadsázkou.

Babišovi nestačí být největším vlastníkem zemědělské půdy na ploše 103 tisíc hektarů, a dominantním producentem vepřového a drůbeže. Chce navenek vystupovat jako ochránce domácí produkce, ve skutečnosti vlastních zájmů.

Potravinovou soběstačností se oháněli komunisté a výsledkem byl nedostatek potravin, o jejich kvalitě nemluvě. Její stoupenci zatajují, že zahraniční konkurence rozšiřuje nabídku a snižuje ceny, což by mělo zajímat i voliče ANO. Současně jim vadí pravidla volného obchodu, který by agrobaroni Babiš, Jandejsek a Toman nejraději masivně zregulovali. Není těžké uhodnout, kdo by na tom nejvíce vydělal.

Zatajuje kritiku sama sebe

Do nebe volající je už potom premiérovo napadání dovozu zahraničních potravin, pokud se na něm přímo podílí jeho společnost Animalco. Což už farizejsky nezmiňuje. V jeho případě však nejde o nic nového. Stejnou mantru, že české potravináře údajně ničí levný dovoz, používal už před vstupem do politiky. Přitom největšími dovozci nebyly zahraniční obchodní řetězce, ale čeští obchodníci, jelikož to pro ně a spotřebitele bylo cenově výhodné.

Proto ostatně Agrofert v roce 2011 zařadil do svého portfolia firmu Animalco, která dováží maso a další potraviny z celého světa, a patří mezi nejvýznamnější v oboru. Ještě v lednu 2015, tedy v době, kdy už její majitel seděl ve vládě, odmítali zástupci Animalca stesky domácích zemědělců, že je k nám dováženo příliš levné maso, údajně pod výrobními náklady. Podle nich jde o racionální obchodní strategii.

Na příběhu Babišovy firmy je pikantní, že figuruje v nedávné poněkud nafouklé kauze s dovozem polského masa zasaženého salmonelou, kterou chtěli ve svůj prospěch využít domácí velkoproducenti. Kauza byla utlumena poté, co vyšlo najevo, že se na tomto dovozu podílí právě Animalco.

Babišovy ryby plné vody

Nebylo to však poprvé. Premiér Babiš dva týdny před volbami do Evropského parlamentu „náhodou“ objevil téma dvojí kvality potravin. Opět velmi pokrytecky, neboť kvalita jeho výrobků dodávaných do českých obchodů bývá diskutabilní, jak ukazují například šizené uzeniny firmy Krahulík pro hypermarket Globus, a na náročných zahraničních trzích by neobstála.

Za příklad méně kvalitních dovážených potravin uvedl mimo jiné „rybí prsty plné vody“. Přitom to byla firma Animalco, která v květnu 2016 dovezla mražené rybí výrobky, které obsahovaly více vody, než obsahovat měly. Šlo o 47,5 tuny pangasia z Vietnamu a 8,2 tuny obalovaného filé z Polska. Dovozci hrozila za klamavé označování pokuta až 50 milionů korun.

Z těchto důvodů lze považovat aktuální aktivity premiéra Babiše v potravinářském sektoru za liché a zavádějící předvolební divadlo. Místo aby podpořil skutečnou kvalitu, tedy farmářskou produkci, otevřeně lobbuje za svoje firmy. Kdyby svoje plány uvedl v život, což je nereálné, zúžil by se nabízený sortiment zboží a stouply ceny. A pomíjí přitom, že se jeho agroimpérium současně podílí na některých negativních jevech, které dnes tvrdě kritizuje.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora