Pokud spolu ČSSD a „Babišovci“ po volbách opět sestaví vládu, může se Andrej Babiš (ANO) těšit na snížení daně ze své manažerské či jiné práce pro koncern Agrofert o 20 %.
Jak toho dosáhne? Sociální demokraté představili svůj daňový slib pro blížící se volby. Výše daňové sazby se bude u zaměstnanců odvíjet od jejich výdělku. Ti, kdo si měsíčně vydělají méně než 40 tisíc korun „hrubého“, si podle návrhu ČSSD polepší. Bude se na ně totiž vztahovat zhruba o pětinu nižší sazba než doposud. Naopak zlí zbohatlíci a tlustí kapitalisté si za své nemorálně vysoké mzdy připlatí. Bude se na ně od 50 tisíc měsíčně vztahovat sazba více než dvojnásobná oproti dnešku. Ministr financí Andrej Babiš bude spadat do kategorie těch nejchudších, takže si polepší, jak dále vysvětlíme.
Nejprve si však musíme odpovědět, zda takový návrh vůbec může projít. Proč by ne? Důležité je, aby ČSSD, „Babišovci“ a komunisté získali v následujících volbách většinu a aby prezident Zeman jmenoval jejich vládu.
Socialisté s výše uvedeným daňovým návrhem přišli, komunisté si přejí dlouhodobě dokonce mnohem vyšší progresi u daní a Andrej Babiš jistě takový návrh podpoří, protože je pro něj výhodný. Vždyť v současnosti také dává přednost svému podnikání před zájmy státu. Státním krizovým rezervám dodává zásoby za podmínek, které jsou sice pro stát nevýhodné, jsou však výhodné pro něj, jak upozornila Česká televize. Obdobně už několik let neplatí a řadu dalších let ještě nehodlá platit daň z dluhopisů, které mu jeho firma záměrně rozdělila na tolik malých kousíčků, aby bylo možné roční daň z každého jednotlivého kousíčku zaokrouhlit na nulu, a aby tedy nemusel z desítek milionů zisků nic platit, jak Babiš sám veřejně (v České televizi) přiznal. Navíc drží vládu, která mu jakožto zemědělci schválila obrovské vratky spotřební daně z pohonných hmot.
Možná však někteří z vás tuší, že pan Babiš nepatří úplně mezi nejchudší čeládku. Tvrdí, že mu v posledních letech zbyla na živobytí asi miliarda korun. Jak tedy dosáhne po schválení návrhu ČSSD nižšího zdanění?
Předně musí sám sebe v Agrofertu zaměstnat, popřípadě ho musí zaměstnat dočasný opatrovník jeho koncernu z tzv. svěřenského fondu. To je jednoduchá metoda, jak se alespoň zčásti vyhnout obrovské dani z dividend. Agrofert bude mít nižší zisky, protože z nich bude muset vyplácet mzdy Andreji Babišovi. Ten bude mít kvůli nižším ziskům nižší dividendy, ale zároveň mu o zhruba stejnou částku vzrostou mzdy, a navíc se Agrofertu sníží díky vypláceným mzdám daňový základ. Agrofert dává pravidelně asi miliardu a půl korun ročně už jen na samotné mzdy a odměny pro členy statutárních orgánů, tedy ještě do roku 2013 i Andreji Babišovi.
Teď už je jen otázka, jak Babiš dosáhne nižší daňové sazby. Nenapadá vás nic? Vždyť je to tak jednoduché. Sazba 12 % by měla platit pro výdělky do 30 tisíc měsíčně. Nepřehánějme a řekněme, že si Babiš bude chtít vydělat v průměru „jen“ dva miliony měsíčně. Kdyby se tedy stal manažerem Agrofertu na plný úvazek, dostal by každý měsíc dva miliony a z nich by musel zaplatit zhruba 32 % na dani z příjmu. Babiš se však zřejmě nechá zaměstnat na sto setinových pracovních úvazků. Za každý z nich tak obdrží mzdu ve výši 20 tisíc měsíčně. Tato mzda je v návrhu ČSSD již klasifikovaná jako nízká a Babiš tak zaplatí pouze 12 % z každé z těchto svých měsíčních mezd. Dohromady za všechny úvazky sice měsíčně získá ony dva miliony, jenže s mnohem nižší daní, než kdyby pracoval na jeden plný úvazek.
Zdá se vám to jako podvod? Jako krácení daně? Jenže přesně takhle Babiš už několik let postupuje při výpočtu své daňové povinnosti z držených korunových dluhopisů. Mezi oběma případy není z daňového hlediska vůbec žádný rozdíl. Uvedené přirovnání dokonce ani není přitažené za vlasy. Naopak. Lze jen stěží překonat důmyslnost Agrofertu z roku 2012, kdy naschvál rozdělil jediný dluhopis na miliardy kousků a Babiš z něj neplatí a nadále nebude platit daně.
Jestli je takový výpočet daně chybný, může rozsoudit pouze soud. V obdobných případech k Babišově smůle soudy rozhodly, že dvě ve své podstatě stejné transakce nemohou být zdaňovány odlišně a nelze si tak uměle snižovat daně.
Pokud by muselo být sto setinových pracovních úvazků počítáno z daňového hlediska jako jeden úvazek plný, musela by být zároveň asi 1,5 miliardy Babišových korunových dluhopisů daněna jako jediný dluhopis (v nominální hodnotě asi 1,5 miliardy). Nelze tvrdit, že by se Babiš dopouštěl umělým dělením svých pracovních úvazků při výpočtu daně ze mzdy trestného činu a zároveň si myslet, že nepáchá trestný čin, když neplatí daně ze svého na kousíčky rozděleného dluhopisu. Trestní sazba je až deset let.