KOMENTÁŘ / Místo normální opozice máme ve sněmovně bažinu nevábného bláta, dva byznys-politické útvary vůdcovského typu. Vlastností bažiny je, že ať do ní hodíte cokoli, i kdyby to byl diamant velikosti melounu, udělá to jen jakési „pluf“, předmět zmizí a bahno bublá dál, jako by se nic nestalo. Jednání poslanecké schůze o migraci tento týden připomínalo bizarní rituál. Do řad ANO a SPD hodíte argumenty, a jako odpověď se ozývá jen ono pluf, pluf pluf. Jako trénink na budoucí komunikaci s Plejáďany je to snad dobré, ale nemuselo by to zabrat tolik času.
Opět exceloval Andrej Babiš, který 14. června ve sněmovně předvedl standardní výkon. Jeho výrony mysli působí, jako by byly dílem umělé inteligence vyvinuté za socialismu ve Slušovicích v rámci přidružené výroby. Hardware by byl sestaven ze stavebnice Merkur a součástek televize Diamant (Tesla Orava, národní podnik).
Surreálný proud řeči „předsedy opozice“ dělá ale dojem, že do stroje někdo omylem nalil řepkový olej a biopaliva první generace. Stenozáznam to uchoval na věky věků.
„Pane premiére, vy jste neuvěřitelný manipulátor. (Zvýšeným hlasem.) 20. října! Toto je titulek 24. září 2020, Babiš říká – pokud nebudeme přijímat uprchlíky, nemůžeme je vracet! Solidarita nemůže být povinná! Podstata nového návrhu migrační politiky EU je nesmyslná! Vždyť vy jste vůbec nepochopil, o co jde. Vy mluvíte o registraci? Já nechci žádné migranty, aby se registrovali! Já nechci, aby vypluly ty lodě! Nechci! (Zvýšeným hlasem. Potlesk zleva.)“
Miroslav Kalousek si neodpustil srovnání s proslulým řečníkem, generálním a geniálním tajemníkem KSČ Milošem Jakešem.
„Zajímavé, že když unikl na veřejnost Jakešův projev z Červeného Hrádku, zesměšnilo to řečníka před celým národem, i před jeho spolustraníky. Andrej Babiš blekotá ve stejné ‚kvalitě‘ pravidelně a jeho příznivcům to nevadí. Otupěli jsme? Nebo už úplně zblbli?“ ptá se Kalousek.
Všichni jsme nezblbli, ale ti, kdo Babiše volili a ještě dnes mu dávají v průzkumech pořád kolem 30 procent, se o vztah mezi slovy a realitou nestarají. Zajímavé je, že populistickým politikům se obvykle přisuzuje, že občany lákají slovy hezkými. Vůdce ANO ale už rezignoval na jakoukoli vnější formu.
„Kdo bude odpovědný za tohle? Včera se potopila loď, 400 lidí bylo na palubě, 59 zahynulo, 104 je zachránili. Vždyť vy jste je pozvali! Tady jde o tu Evropu! Ano, Česká republika, když Rakušan bude hlídat hranici, tak je tam zachytí. Ale tady jde o Evropu! O Evropu! Vy jste je pozvali!“ vykřikuje agrobaron nesouvisle. „Solidarita nemůže být povinná, je to zásadní nesmysl! My jsme bojovali za to, aby ty lodě nevypluly! My jsme bojovali za to, aby ti pašeráci byli zlikvidováni. Vé čtyřka, vy jste je rozbili, vy jste je zradili! My jsme chtěli koupit čtyři lodě…“
Ještě mohl připomenout, jak chtěl „řešit problém v místě vzniku“, po čemž antimigrační síly vždy volaly, a budoval sirotčinec v Sýrii. Dopadlo to asi jako hala pro Sáblíkovou. Protože nemá soudnost, dokonce Sýrii zmínil: „Opakovaně jsem říkal, vyřešme Sýrii, ať se ti lidé vrátí domů. Sýrie byla krásná země. Je zničená. Ano, je tam diktátor, ale měli to řešit. Měli to řešit.“
Tak sám to zkusil, měl hezké vizualizace, barevné, jak bude sirotčinec vypadat. Dneska si s tím může podložit skříň.
Psaný záznam samozřejmě nevystihuje celý půvab toho blekotání. Proto si také lidé s potěšením pouští ukázky.
Ještě pár vět, aby se neřeklo, že jsme nějaké podstatné myšlenky zatajili.
„My jsme nikdy nechtěli, aby přišli ti ilegální migranti, nemají se přijímat lodě, nemají mít tu naději, že je někdo přijme! Třicet tisíc opakovaně každý rok jste odsouhlasili! To je pro Evropu katastrofa, zradil jste Vé čtyřku… (Předsedající: Čas.) a vy vůbec nevíte, o čem mluvíte. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Já nevím, jestli vám to psal Růžička nebo Pojar. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Ale vy jste úplně mimo mísu. Nemá nikdo chodit ilegálně do Evropy! (Zvýšeným hlasem.) Nejsou tady víta… (Předsedající: Čas!) (Předsedající vypíná mikrofon. Potlesk v sále.)“
Ten člověk není v pořádku. Když se podíváme na tu sérii nepříliš vábných postav české politiky, Miroslava Sládka, komunisty Grebeníčka, Filipa a Konečnou, přítele lidu Tomia Okamuru, ti všichni měli sice otřesný obsah, ale mají aspoň ve svém řečnění nějaký začátek, střed a konec. Miloše Zemana není třeba zmiňovat, býval to působivý řečník, a protože u něj obývalo z velké hromady, schopnost souvisle mluvit mu zůstala dodnes. Babišova vystoupení připomínají ze všeho nejvíc takzvané automatické psaní, jenže psaní pologramota.
Ministr vnitra Vít Rakušan řekl celkem jasně, o co v migračním paktu jde a jak se nás to týká. „Přistoupilo se na výjimku, kterou vyjednala Česká republika, a z téhle výjimky bude těžit i Polsko, které pro to nehlasovalo. A bude logicky z toho těžit i celé Pobaltí, které pro to většinově – mimochodem – hlasovalo. Jedna země z Pobaltí se hlasování zdržela… Polsko hlasovalo proti, i když jsme vyjednali během dne pozici, kvůli které Polsko hlasovalo proti. Proč tak Polsko učinilo? Já nevím, možná kvůli volbám. Možná cítí krev, jako ji cítíte vy. Možná cítíte krev migračního tématu před každými volbami, tak jako jste to udělali minule, že ano, jak obsazovali ti migranti chaty a chalupy. No, kolik jich tam je? To jste říkali vy, tuhletu velkou legraci. Tak zase začínáte strašit lidi? Zase se hodí ta migrace? Na základě toho, že nikdo žádné povinné kvóty do České republiky neodsouhlasil, že si můžeme vybrat ze tří typů solidarity, a je tam i ta solidarita s technickým zabezpečením, budování infrastruktury a podobně, kterou i vaše vláda dlouhodobě podporovala,“ řekl Rakušan.
A jaká byla odpověď z řad Babiše a celé opozice? Už jsme to tu řekli. Vyjadřuje to nejlépe zvuk z bažiny: pluf, pluf, pluf.
Babiš skutečně cítí krev a stejně jako primitivní živočichové vedení pudem pak nemůže jednak jinak. Vytřískat za každou cenu voličské hlasy, okamurizovat svůj byznys-politický útvar, podle potřeby lhát, mlžit, urážet a obviňovat, sázet na všeobecnou ztrátu paměti. To všechno je zabarveno drzostí a samolibostí, což je duch, který za vlády jedné strany vanul na chodbách Státní bezpečnosti.
To ale není všechno. Nezdá se, že by duševní stav Andreje Babiše byl zcela v pořádku. Při soudu v kauze Čapí hnízdo došlo na psychiatrické posudky Babiše juniora. Posudky na Babiše seniora z nějakého nevyřčeného důvodu nikdo nepožadoval. Nikdy ale není pozdě. Možná se dá tomu člověku ještě nějak pomoci. Lidé tohoto druhu se obvykle zdráhají přiznat si problém a nějak ho řešit. Možná by pomohlo, kdyby se zvolila cesta, kterou vyzkoušel na svém synovi. Aktivizovat pana Protopopova, už od pohledu zjevně terapeuticky působící bytost, a vyslat tuto hustou dvojku na Ruskem anektovaný Krym. Andrej starší musí být přesvědčen, že je to blahodárné, jinak by to svému synovi přece nedopřál.
Mělo by se to ale stihnout rychle, protože pokud poloostrov obsadí Ukrajinci, nemuseli by tam takového člověka chtít pustit.