Žádný oslovený historik nepochybuje o tom, že Andrej Babiš v 80. letech spolupracoval se Státní bezpečností. On o tom ostatně nevyjadřoval pochybnosti ani současný předseda vlády, když o „hodné StB“ mluvil kdysi v pořadu Jana Krause. Jenže nyní, v době, kdy si Babiš chce hrát na nového Václava Havla, se to k těm všem aktuálně existujícím problémům prostě nehodí.
Faktem je, že by prostě bylo jednodušší, kdyby Babiš věc dávno uznal, omluvil se a dále ji nekomentoval. Jeho voliče stejně nějaké agentství vůbec nezajímá, pro některé (například pro komunisty, kteří houfně k ANO prchají) je to v podstatě dobrá zpráva. Babiš se ale rozhodl mlžit a zapírat, a tak sledujeme nekonečně se táhnoucí frašku, v níž mu momentálně vycházejí vstříc lidé, s nimiž byl v minulosti spojován.
Celá věc připomíná kauzu Peroutka, v níž prezident Miloš Zeman lhal o tom, co podle něj slavný novinář napsal. Ferdinand Peroutka to nikdy nenapsal. Kdyby hlava státu hned na začátku přiznala chybu, dávno bychom na ten nepříjemný blábol všichni zapomněli. Jenže Zeman se zásadně nevzdává a neomlouvá, a tak jsme už roky svědky sporu, kterého se zdánlivě nemůžeme zbavit.
Babišovi právníci se snaží věc problematizovat tak, aby předseda vlády mohl před kamerami vykřikovat, že všechny soudy vyhrál a že se bude soudit dál. Jenomže ono se ve skutečnosti jedná o formality, nikoli o otázku, zda byl, nebo nebyl udavač.
Svazky s udáními agenta Bureše existují. Nikde neseděli žádní estébáci, kteří si psali pohádkové dokumenty, aby je později používali, až padne režim. Je to nesmysl a jasná lež. A Babiš by se k věci měl postavit jako chlap. Čekat to od něj by ale samozřejmě bylo naivní.