O Andreji Babišovi jsme se tento týden dozvěděli dvě zásadní informace a obě stojí za pozornost, protože demaskují novou opoziční rétoriku bývalého premiéra. Jedná se jak o další státní peníze, které obdržel Agrofert, tak o sdělení, že Babiš nehodlá ve sněmovně pracovat.
Informace o tom, že firma Imoba z holdingu Agrofert získala ze státního rozpočtu během covidové doby na kompenzacích minimálně 44 milionů korun, je bohužel další reklamou na střet zájmů v české politice. Není chyba, když jdou podnikatelé do politiky, to je jenom dobře. Problém je, když jsou v pozici, kde mohou rozhodovat o výhodách pro vlastní firmu.
Dnes už nikdo nezjistí, zda Andrej Babiš jako premiér nějak ovlivňoval, jaké kompenzační programy vláda vypíše, na koho se budou vztahovat či kolik kdo dostane. I kdyby to osobně nedělal, věděli jeho podřízení, v čem Agrofert podniká, a podezření z možného ovlivňování už nikdo úplně nevyvrátí. Ta pachuť tady prostě vždycky bude.
„Nekecáme, nemakáme!“
O vůdci opozice jsme se ale navíc v posledních dnech dozvěděli ještě jednu věc. Andrej Babiš se rozhodl, že nebude jako poslanec pracovat v žádném sněmovním výboru.
Přeloženo do jednoduché řeči, kterou má Andrej Babiš tak rád, to znamená, že nebude vykonávat polovinu své poslanecké práce. Babišův postup proto trochu připomíná situaci s poslancem Farským, který se ale na rozdíl od předsedy ANO mandátu už rozhodl vzdát. Když na něj Andrej Babiš volal, že podvedl voliče, zapomněl sám tak trochu dodat, že sám voličům dopředu neřekl, že bude polovinu svého poslaneckého mandátu „za školou“ a že během zasedání sněmovních výborů bude místo práce na českých zákonech objíždět zemi v obytňáku kvůli prezidentské kampani nebo řídit firmy, které vůbec „nevlastní“. A ještě má tu drzost tvrdit, že členství ve výborech, které jsou jádrem fungování každého demokratického parlamentu, by ho prý jen časově blokovalo a zdržovalo od práce.
O práci pro veřejnost ale určitě nepůjde, protože ta by v sobě naopak obsahovala velmi potřebnou drobnou práci ve sněmovních výborech. Nejsmutnější na tom všem ale je, že on ani netuší, že řekl něco špatně. Tak je mu práce řadového poslance vzdálená a tak moc nechápe službu lidem, kteří ho zvolili, aby hájil jejich zájmy. Takže navrhuji trochu poupravit slogan ANO v opozici. Místo „Nekecáme, makáme“ by mohl znít „Nekecáme, nemakáme!“
V souvislosti s tím se musím ptát, jak moc vážně může být brán někdo, kdo se bude ve sněmovně prezentovat touto „ne-prací“. Jak vážně se dají brát jeho výkřiky, že nová vláda nezvládá inflaci nebo utahuje občanům opasky? Vždyť nový kabinet jen „uklízí“ vše, co nám tady navařila předchozí vláda. A vrcholem je jeho rétorika o tom, že nová vláda šetří na všech, ale ne na sobě. Na to platí staré české přísloví „podle sebe soudím tebe“. A jak jsem řekl, Andreji Babišovi „nevoní“ práce pro občany ve výborech, ale nevadilo mu rozhodovat o dotacích pro podniky ze skupiny Agrofert… Víc myslím není třeba dodávat.
Autor je europoslanec za TOP 09