Andrej Babiš FOTO: Ray Baseley / se svolením autora
FOTO: Ray Baseley / se svolením autora
Za Českou televizi platíme každý měsíc 135 korun, za Český rozhlas pak 45 korun. Obě média nyní navrhují, aby se takzvané koncesionářské poplatky zvýšily. Ve stejné výši totiž zůstávají dlouhých čtrnáct let, zatímco se zvedaly mzdy i ceny služeb. Zda k tomuto kroku nakonec současná vláda přistoupí, zatím není jasné. Podle mediálního analytika Filipa Rožánka je to ale nutné, diskuzi o jejich zrušení pak odmítá. Expremiér Andrej Babiš (ANO) by se naopak inspiroval modelem, jaký mají na Slovensku. Ten, který navrhuje, však u našich východních sousedů vůbec nemají.
„Zaměříme se na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti,“ slíbil kabinet Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení. Na stole je proto i zvýšení koncesionářských poplatků, které se neměnily od roku 2008. Zástupci vládní koalice ale nejsou jednoznačně pro navýšení poplatků a chtějí hledat i jiné způsoby financování.
Česká televize i Český rozhlas však tvrdí, že pokud mají zachovat současnou kvalitu obsahu a rozsah služeb, potřebují více peněz. Jedinou cestu vidí právě ve zvýšení poplatků. „Česká televize považuje za zásadní, aby se jednorázově navýšil poplatek do roku 2024 na 150 korun a do budoucna došlo zákonem k valorizaci poplatku podle inflace,“ prozradila na začátku týdne webu Aktuálně.cz mluvčí veřejnoprávní televize Karolína Blinková. Český rozhlas pak požaduje navýšení o 15 korun, tedy na rovných 60 korun měsíčně.
Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) se o případném zvýšení koncesionářských poplatků bude teprve diskutovat. Zda požadavku veřejnoprávních médií vláda vyhoví, však neprozradil. Sdílnější nebyla ani předsedkyně poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Prozatím jsme tuto otázku v koalici neřešili, ale myslím, že diskuse je namístě. Nechci ale předjímat, jak dopadne,“ vzkázala.
Zrušení poplatků za televizi a rozhlas
Mezi veřejností i některými politiky existuje také opačný názor. Tedy že by se koncesionářské poplatky měly zrušit úplně. „Řešilo se to už v roce 2009, když zrušení poplatků prosazovala ODS. Už tehdy ministerstvo financí upozorňovalo, že by to zdaleka nebylo tak jednoduché, jak si to část veřejnosti představuje. Jednak by to znamenalo nový typ mandatorního výdaje ve prospěch konkrétní nestátní organizace, a jednak by to ztížilo pozici vlády při konstrukci veřejných rozpočtů. Už teď tvoří povinné výdaje 80 procent rozpočtu, efektivně se dá hýbat jenom se zbylou pětinou,“ vysvětlil pro deník FORUM 24 mediální analytik Filip Rožánek. „Jak by potom vláda krotila schodek?“ pokračoval otázkou.
Koncesionářské poplatky podle Rožánka zrušili před deseti lety například ve Finsku. „Namísto nich zavedli plošnou vysílací daň pro všechny občany starší 18 let, živnostníky i firmy. Ta se vypočítává jednou ročně při podávání daňového přiznání, počítá se jako 2,5 % z výdělku nad 14 000 eur. Strop vysílací daně je 163 eur u jednotlivců a 3000 eur u firem. Neplatí ji ti, kdo si vydělali méně než 14 000 eur za rok,“ řekl Rožánek. „Hlavní rozdíl je tedy třeba v tom, že poplatky se platily za domácnost, kdežto vysílací daň platí každý člověk sám za sebe,“ dodal s tím, že stejně je to ve Švédsku.
Rožánek však upozorňuje, že zrušením poplatků se zvyšuje riziko vlivu aktuální vlády na veřejnoprávní média. „Čím více bariér je mezi státem a médii, tím lépe. Všichni nejsou jako Finové, u nás bych se obával spíš maďarského scénáře,“ varoval odborník na média.
„Když v Polsku před lety politici chystali zrušení poplatků a pak od toho na poslední chvíli upustili, vedlo to ke zhoršení platební morálky obyvatel. Polská televize kvůli tomu výrazně dorovnává svůj rozpočet komerčními aktivitami a reklamou plus dostává příspěvky z veřejných rozpočtů. A to je přesně něco, kam by se médium veřejné služby nemělo dostat, protože nemá být ovlivňováno ani státem ani komerčními zájmy,“ upozornil Rožánek.
Inspirace ve Velké Británii?
Zraky kritiků koncesionářských poplatků v České republice se nyní upínají do Velké Británie. Tam se konzervativní vláda Borise Johnsona chystá na dva roky zmrazit poplatek za BBC, po roce 2028 by jej ráda zrušila úplně.
„Ze strany britské konzervativní vlády je to do značné míry populismus. Boris Johnson a jeho ministři jsou dlouholetými kritiky BBC, kterou považují za neférovou a levičáckou. Touto optikou je nutné jejich prohlášení vnímat. BBC byla vždycky trochu otloukánek, jakmile se politici dostali do potíží, tak ukázali na ni, jak je velká a bohatá, a zda by se to nedalo nějak osekat,“ řekl Rožánek.
Britská zkušenost je podle něj navíc do českých podmínek jen obtížně přenositelná. „BBC působí na anglickojazyčném trhu, je významným světovým producentem obsahu, má to tedy složité v tom, že soupeří s globálními producenty anglickojazyčného obsahu. Diváci tam mají obrovský výběr původních pořadů. Proto se tam mluví o tom, že BBC ohrožují streamovací služby a zda by se neměla soustředit jen na to, co není komerčně zajímavé. Ale my jsme v jiné situaci, tady by bez stabilně financované České televize dostal audiovizuální průmysl dost na frak,“ vysvětlil mediální analytik.
Řešení podle Andreje Babiše
Případné navýšení poplatků za televizi a rozhlas ve svém pondělním videu kritizoval expremiér Andrej Babiš. I on by koncesionářské poplatky podle svých slov zrušil. „Na Slovensku veřejnoprávní média financuje státní rozpočet. A u nás by to bylo taky dobré,“ prohlásil šéf hnutí ANO.
Podle Rožánka však Babiš neříkal pravdu. „Šíří chybné informace. Slovenská RTVS není financovaná ze státního rozpočtu, pořád tam mají poplatky. Domácnosti platí 4,64 eur měsíčně. Jenže politici se chtěli zalíbit občanům, takže postupně do zákona zapracovali hodně výjimek,“ uvedl na pravou míru s tím, že poplatky na Slovensku nemusí platit například senioři, což je podstatná část obyvatel. „Kvůli těmto výjimkám musí RTVS každoročně žádat o kompenzace z rozpočtu, formálně vzato tedy za část poplatníků hradí poplatky stát. Loni tyto kompenzace obnášely asi 14 milionů eur. A vždycky je tam riziko, že se schvalování protáhne. Důsledkem je, že RTVS nemůže pořádně ekonomicky plánovat, což se naplno projevilo třeba při přípravách nového sportovního kanálu, který se několikrát odkládal, protože se ukázalo, že na něj budou chybět peníze,“ doplnil Rožánek.
