Tak Babiš, alias Bureš, se cítí býti takovým naším československým Macronem. I on se chystá napravit všechny nešvary a neduhy a vylepšit demokracii. A někteří závistiví a pološílení pisálkové to nechtějí stále pochopit, a dokonce ho kritizují a šíří o něm různé lži. Fuj. Měli by se stydět a rychle se přidat na stranu pokroku, po bok Léka, Plesla a jiných uvědomělých kádrů, jinak toho mohou zanedlouho velmi litovat.

Nuže, náš nenasytný Andy má s Macronem společného snad jen to, že jsou oba mužského pohlaví a bílé pleti. Přirovnání se k Macronovi je další Babišova mystifikace, mezi něž patří i ta, že nikdy nespolupracoval se StB, že byl členem KSČ tak nějak omylem, že má už všeho dost, a nemusí tedy ničeho využívat a zneužívat, že jsou jeho média zcela nezávislá, že údajně není proruský, že napravuje „bordel“ po zkorumpovaných tradičních stranách, se kterými v minulosti nikdy neměl nic společného, že je jeho košatá story vzorem všech ctností, že pomáhá živnostníkům a podnikatelům atd. Prostě novodobý baron Prášil.

Macron je na rozdíl od pána z Průhonic homo politicus.

Nevlastní přes dvě stě firem a není největší příjemce dotací. Nedopustil se žádného dotačního podvodu. Nevlastní média, a tudíž je ani nezneužívá proti svým byznysovým a politickým konkurentům. Není mocenský kumpán člověka, který má své dva řídící důstojníky – čínského a ruského náčelníka. A taky není známo, že by Macron ovlivňoval justici a vyšetřovací orgány ve svůj prospěch. A to není vůbec třeba Macrona jakkoliv glorifikovat. On je produktem své doby ve své zemi. Jeho hlavním motivem však asi nebylo udržení a posílení byznysového impéria, beztrestnost a bezbřehé kumulování moci.

Babiš zoufale hledá svůj nový „inovativní“ marketingový nátěr. A nalézá ho ve Francii. Ostatně má tam na jihu svou hospodu a hlavní úvěrující banka Agrofertu je teď Komerční banka, s kořeny v zemi galského kohouta.

Jeho fandové a lokajové potřebují doplnit něco dalšího k již omšelému „bude líp“. Důležití hráči v Evropě, ale i v Rusku ovšem dobře vědí, kdo a co je zač superman Babiš. Když už nic jiného, tak je díky svému pestrému příběhu docela snadno vydíratelný. Všetkých si nekúpi,

Babiš není ani Macronem, ale ani Orbánem či Erdoganem, což jsou dva příklady koncentrace moci, které ho lákají. Není ani epigonem Berlusconiho. Babiš je jen fikaný hochštapler, schopný doslova všeho. Je klasickým východoevropským oligarchou. Tam hledejme jeho vzory i impulzy jeho byznysové a bohužel i politické kariéry, která se až nebes dotýká.

Pokud si Babiš splní všechny své sny, tak je jedno jisté: Pak nás čekají těžké bezesné noci.