Vládou předložená novela o evidenci skutečných majitelů by umožňovala premiérovi Andreji Babišovi (ANO) využít účelové výjimky pro podniky zaparkované ve svěřenských fondech a tvrdit, že není skutečným majitelem holdingu Agrofert. „Můžeme předjímat, že důvodem jsou výhody pro současného premiéra a podnikatele v jedné osobě,“ říká předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Spolu s šéfem Pirátů Ivanem Bartošem proto na tiskové konferenci představili pozměňovací návrhy, které by kritizované ustanovení změnily.
„První návrh tuto výjimku vypouští, takže by měly svěřenské fondy stejně jako všechny právnické osoby a korporace stejné podmínky. Znamenalo by to navíc i povinnost uvádět skutečného majitele,“ vysvětloval Rakušan.
Druhá změna by se dále dotkla rozšíření okruhu zpřístupňovaných údajů o struktuře vztahů. „Někdy bývají samozřejmě složité a jsou těžko dohledatelné. Ale myslíme, že máme mít svobodný přístup k informacím,“ doplnil. Konečným cílem zákona je pak implementace evropské směrnice.
Výzva pro sociální demokraty
A přestože již poslanecké kluby získaly pro své pozměňovací návrhy podporu některých dalších opozičních stran, apeloval Rakušan dále především na vládní ČSSD, která současné znění novely zákona odmítla podpořit už během projednávání na vládě. Jak budou ale sociální demokraté hlasovat během jednání dolní komory, zůstává nejasné. „Pana Hamáčka jsem oslovil, krátce jsme se bavili v Poslanecké sněmovně, kdy pan vicepremiér říkal, že může ještě dojít ke změně na úrovni vlády a že o tom budou na klubu ještě diskutovat. Upřímně, to je obvyklá odpověď sociální demokracie v posledních měsících.“
Na konci profit Agrofertu
Podle Bartoše by měl zákon zároveň fungovat i jako protikorupční opatření: „Akorát na vládě si ministři a pan premiér myslí, že mohou zákon takovýmto způsobem ohnout,“ míní.
Jak dále uvedl, současná vládní novela umožňuje majitelům firem, kteří je vloží do institutu svěřenského fondu, aby nebyli uvedeni jako ovládají osoby, a proto se mohly jejich firmy účastnit soutěže o veřejné zakázky nebo pobírat dotace. „A vy jako politik můžete o těch zakázkách rozhodovat, i když z toho budete mít na konci řetězce profit,“ zdůrazňoval Bartoš.
Zároveň poslanci upozorňovali i na samotné načasování. „Vláda se začala na zákon připravovat asi dva dny potom, co vyhlásila stav legislativní nouze. Předtím tam zákon dlouho ležel a pravděpodobně z důvodu premiérova střetu zájmů nebyla ani vůle evropskou implementaci provést,“ řekl Bartoš. A přestože kvůli zmíněné výjimce následovala vlna kritiky jak ze strany opozice, tak protikorupčních organizací, na začátku června vláda zákon do Sněmovny přece jenom poslala.
Velká Británie a Slovensko to vidí jinak
V současnou chvíli navíc premiér Babiš stále odmítá, že by byl ve střetu zájmů, s tím, že dodržuje české zákony, zejména zákon o konfliktu zájmů přezdívaný lex Babiš. Oproti tomu jak na Slovensku, tak ve Velké Británii, kde evropská směrnice již implementována byla, je Andrej Babiš uveden jako majitel Agrofertu. A to na základě předpokladu, že může mít vliv na místní dceřiné firmy skrze vliv na svěřenské fondy, kam jsou vloženy, a tím pádem i na celý holding.
Na otázku deníku FORUM 24, jaký vliv může mít dvojí výklad evropské legislativy na probíhající spor s Evropskou komisí, odpověděl Bartoš, že považuje za zásadní především stanovisko unijních právníků, kteří už téměř před dvěma lety popsali, že střet zájmů Andreje Babiše je zásadní. Zároveň však připouští, že některé události mohou ohrozit českou zahraniční politiku, a to zejména ve vztahu k Evropské unii. „Agrofert píše do Bruselu, že premiér není ve střetu zájmů. Ohroženy jsou přitom peníze evropských občanů. Nechceme, aby Česká republika o peníze kvůli nezodpovědnému chování pana premiéra přišla,“ uzavřel Bartoš.
