Ministr financí prosazuje zákon o prokazování původu majetku, který právě projednává Poslanecká sněmovna. Zní to hezky. Konečně si stát došlápne na nepoctivce, kteří nedaní příjmy a žijí si na vysoké noze. Tak jednoduché to ale není. A je velmi licoměrné, že právě autor této nové normy dosud tají hluchá místa minulosti, jak nabyl právě svůj majetek.

Andrej Babiš patří spolu s prezidentem Milošem Zemanem a komunisty mezi čelné propagátory dalšího represivního nástroje, zavádějícího do právního řádu presumpci viny. Vytvářejí iluzi, že bojují s podvodníky, kteří zatajují původ svého majetku, staví si honosné vily, kupují exkluzivní auta a vysmívají se z pláží Indického nebo Atlantského oceánu poctivým daňovým poplatníkům. Kdo by takový bohulibý nápad nepodpořil? Snad jen ochránci tunelářů a jiných zločinců.

Nic z toho není skutečností. Vláda jen populisticky vytváří virtuální realitu, ospravedlňující další zásahy státu do soukromí občanů.

[ctete]51138[/ctete]

Důkazní břemeno na „sprostém podezřelém“

Jak to bude v praxi fungovat? Finanční úřad vyzve daňového poplatníka k prokázání příjmů, pokud zjistí podezření z rozdílu ve výši alespoň 7 miliónů korun mezi růstem jeho majetku a přiznaným příjmem. Jestliže poplatník příjmy přesvědčivě nedoloží, bude dodatečně zdaněn a navíc povinen uhradit penále ve výši 50 až 100 procent daně v závislosti na jeho ochotě spolupracovat s úřady. To už je slušný prostor pro korupční jednání.

Kritici zákona poukazují na to, že nepostihne skutečné podvodníky, kteří se na něj budou moci včas připravit a najít cesty, jak jej obejít. Zákon například neřeší další spekulace s majetkem, jako je jeho ukrytí do firmy. Nepostihuje ani to, když někdo podniká prostřednictvím zahraničních firem.

Jediné, koho zasáhne a ohrozí drakonickými a zřejmě i protiústavními sankcemi, budou poctiví daňoví plátci, kteří se dostanou do hledáčku „uvědomělých“ občanů. Ti si ovšem často mohou jen chladit žáhu z vlastních frustrací či osobních animozit. Finanční úřady se tak budou zabývat udáními a pokusy o kriminalizaci sousedů nebo konkurenčních firem, a prověřovat majetek často nevinných lidí. Babiš tak vkládá další dílek do mozaiky udavačské kultury, kterou šperkuje náš právní systém.

Důkazní břemeno bude přeneseno na „sprosté podezřelé“, protože budou muset prokázat, že se ničeho nekalého nedopustili. Obvykle přitom platí zásada, že nezákonné jednání má prokazovat stát. Už dnes má k dispozici instrumenty, které mu to umožňují. Navíc se jedná o prolomení retroaktivity v délce tří až deseti let, kdy bude moci Finanční správa zpětně vyžadovat dokumenty o příjmech. Mnoho lidí ovšem není povinno je shromažďovat, což může vyvolat další problémy.

Stručně shrnuto: Velcí podvodníci se na nesmyslný a zbytečný zákon připraví, zatímco poctiví plátci daní se mají na co těšit.

Kdo stál za O. F. I.?

Co je signifikantní, samotného autora se tento Damoklův meč netýká. Ministr financí by přitom měl jít sám příkladem a věrohodně objasnit původ svého majetku, což dosud neučinil. Jaké odpovědi dluží?

Vážné otazníky vyvolává působení firmy O. F. I. (Ost Finanz und Investition) se sídlem ve Švýcarsku, která stála na samotném začátku Babišova podnikání.

Podle týdeníku Respekt (13. 5. 2002, „Nejbohatší muž má tajemství“) firma O. F. I. sídlila na kraji městečka Baar v malé kanceláři společnosti Contrevi v nenápadné budově, kde mělo sídlo dalších dvacet firem. „O. F. I. nemá vlastní kancelář, neúřadují tam majitelé ani zaměstnanci firmy. Tato neviditelná společnost přitom až do října 2001 vlastnila většinový podíl v tuzemském chemickém impériu Agrofert s ročním obratem 30 miliard korun,“ píše Respekt.

Slovenský novinář Dušan Valko k tomu ve své knize „Počestný Andrej Babiš“ (2002), která byla na Slovensku zakázána, uvádí další podrobnosti. Andrej Babiš často hovořil o svém studiu na švýcarském gymnáziu College Rousseau v Ženevě, kde studoval jako syn zástupce Československa v GATT při stálé misi OSN. Právě tamější spolužáci mu podle jeho slov pomohli. Když jim ukázal projekt Agrofertu, natolik se jim prý zalíbil, že mu prostřednictvím jimi založené společnosti O. F. I. s anonymními vlastníky půjčili peníze.

Tento příběh v knize rozporuje jeden z jeho bývalých společníků: „Švýcarští přátelé a bývalí spolužáci ze švýcarského gymnázia, to je pohádka. Žádné O. F. I. Je to jen sám Babiš.“ Že je O. F. I. ve skutečnosti Andrej Babiš, potvrdila i další jeho bývalá spolupracovnice z Petrimexu Elena Trenčianská.

Rozkryje Babiš vlastníky?

O. F. I. vznikla v roce 1994, tedy ve stejném čase, kdy Babiš odešel ze Slovenska a zakládal v Čechách Agrofert. Valko k tomu dodává: „Podle tvrzení Babišových blízkých kamarádů je to jen nastrčená společnost ve Švýcarsku, prostřednictvím které má Babiš přelévat neskutečné množství peněz. Činí tak prostřednictvím off-shoreových účtů.“ V takovém případě se dá skutečný původ těchto peněz těžko dohledat a dodnes na toto téma koluje mnoho spekulací.

Andrej Babiš by spekulace o nejasném zahraničním původu svého kapitálu mohl utnout jedině tak, že odkryje vlastnickou strukturu společnosti O. F. I., a objasní její finanční zázemí. Jelikož dnes není jenom majitelem Agrofertu s ročním obratem přes 200 miliard korun, ale současně i významným ústavním činitelem stanovujícím restriktivní pravidla ostatním, bylo by to pro jeho vlastní transparentnost nejen logické, ale i žádoucí.

Tajemná Ameropa

Podobné tajemství zahaluje společnost Ameropa, která podle oznámení Andreje Babiše od O. F. I. koupila její většinový podíl Agrofertu. Stalo se tak jen dva měsíce před Zemanovou vládou schválenou první privatizací Unipetrolu do Babišových rukou. Proč si O. F. I. nechala utéct tak výhodný obchod, jako je privatizace obřího petrochemického gigantu? „Přece jenom dost dobře nešlo prodat významný strategický podnik firmě tak zakonspirované jako O. F. I.,“ řekl Respektu zdroj z Úřadu pro zahraniční styky a informace. „Zejména v okamžiku, kdy nabízela konkurenční britská firma Rotch Energy o tři miliardy víc.“

I kolem Ameropy se vyrojilo mnoho spekulací. Nejdříve vyšlo krátce po privatizaci Unipetrolu najevo, že není většinovým vlastníkem Agrofertu, čímž Babiš uvedl vládu v omyl. Už tehdy existovalo podezření zpravodajských služeb, že za ní stojí ještě někdo jiný, než uváděná rodina Zivych (mimochodem dnes je její šéf Andreas Zivy v Norsku vyšetřován pro podezření z rozsáhlé mezinárodní korupce).

„Nejvíc se hovoří o Marcovi Richovi, obchodníkovi s ropou, který byl před několika lety v nepřítomnosti odsouzený v USA na devět let vězení za nelegální obchodování s íránskou ropou v 80. letech,“ řekl Respektu důstojník české rozvědky. Je zarážející, že v době prodeje Unipetrolu o společnosti Ameropa nikdo ze Zemanovy vlády nic nevěděl.

Sám by měl jít příkladem

Pokud někdo předkládá návrhy zákonů o prokázání původu majetku a účtuje s matrixem, měl by v první řadě sám přesvědčivě vyvrátit veškeré spekulace o počátcích svého podnikání.

Je podivné, že to po Andreji Babišovi nikdo nevyžaduje, tím méně jeho koaliční partneři. Aby to ale nedopadlo jako s vyšetřovaným Čapím hnízdem, kde se najednou ztratily všechny dokumenty, které jeho vlastnickou strukturu dokládají.

[ctete]57361[/ctete]