Ministr financí Andrej Babiš trvá na tom, aby vláda zastavila vznik průmyslové zóny Nad Barborou v Karviné, o kterém se dohodla ve svém červencovém usnesení. Hlavním důvodem, proč Babišovi tento plán vadí, je fakt, že by Moravskoslezský kraj musel za necelých 200 milionů vykoupit pozemky od společnosti Asental Land. Tu vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, jeden z „velkých kluků“, tedy nejbohatších lidí českého byznysu. Babiš tvrdí, že kdyby vláda měla informaci o tom, že část pozemků patří Bakalovi, tedy jednomu z jeho podnikatelských konkurentů, ke schválení by nedošlo.
Babiš nehodlá sponzorovat Bakalu
Investování státu, který chtěl do zóny vložit zhruba tři čtvrtě miliardy korun, chce Babiš za každou cenu zastavit. „Považuji za naprosto nepřípustné, že vláda nebyla informována o tom, že mají být z veřejných prostředků vykoupeny pozemky vlastněné člověkem, který neplní své závazky vůči České republice a jejím občanům,“ zaútočil ministr financí na Bakalu. O tom, zda se kabinet nakonec dohodne na vytvoření průmyslové zóny, by mělo být jasněji po středečním jednání koaliční rady.
Andrej Babiš chtěl, aby premiér Sobotka zrušil usnesení vlády na jejím programu, ale neuspěl. Musel se tak smířit s tím, že předseda vlády navrhl situaci kolem průmyslové zóny Nad Barborou řešit na koaliční radě. S touto variantou Babiš i předseda další koaliční strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek souhlasili.
Chybu prý udělal ministr Mládek
Na nákup Bakalových pozemků měl podle Babiše upozornit sociálnědemokratický ministr průmysl Jan Mládek již v předloženém materiálu o vzniku průmyslové oblasti v Karviné. Tehdy, ani během dalšího zasedání vlády to však Mládek prý neudělal, což mu Babiš vytýká. Mládek Babišova slova odmítá a tvrdí, že Bakalovo jméno figurovalo v podkladech od samotného počátku. Jako současné řešení ministr financí vidí okamžité zrušení původního rozhodnutí a zadání vypracování podrobné analýzy ekonomické výhodnosti projektu. Tu by mělo vytvořit Mládkovo ministerstvo a současně vytvořit i harmonogram postupu včetně akcí financovaných z prostředků kraje.
Je nutné zjistit vlastnické poměry u pozemků
Ministerstvo financí má o novém dokumentu jasné představy. „Součástí znovu předloženého materiálu ministerstva průmyslu a obchodu by mělo být také zdůvodnění výběru lokality a pozemků pro realizaci průmyslové zóny,“ uvádí Babišův úřad. „Dále popis vlastnické struktury pozemků a způsob stanovení předpokládané výkupní ceny a plné znění všech smluv o budoucí kupní smlouvě uzavřené v souvislosti s předpokládanou realizací průmyslové zóny,“ má jasno ministerstvo financí.
Jinde zóna vytvořit nejde
Vláda schválila vznik průmyslové zóny Nad Barborou 22. července na výjezdním zasedání v Ostravě. Oblast měla vyrůst v letech 2016 až 2018 a celkové náklady na vybudování zóny se odhadují na 1,2 miliardy korun. Moravskoslezský kraj již dříve uvedl, že nemá žádné jiné pozemky, na kterých by mohl průmyslovou oblast vybudovat. Kromě pozemků Bakalovy společnosti Asental Land se na území budoucí zóny nacházejí i pozemky ve vlastnictví města Karviná, Slezské diakonie nebo státního podniku DIAMO.
Tvorba pracovních míst je na prvním místě
Nová zóna je takzvaný brownfield, areál po bývalém Dole Barbora v Karviné-Dolech. Po přestavbě na průmyslovou zónu by tam mělo v dalších letech vzniknout až 2000 pracovních míst. Zóna má rozlohu téměř 90 hektarů a nachází se na území mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou. Vytváření nových pracovních míst právě v této oblasti je pro Moravskoslezský kraj velmi důležité, protože Karvinsko patří k okresům s nejvyšší nezaměstnaností v zemi. Na konci června tam činil podíl nezaměstnaných 11,3 procenta.
[ctete]16955[/ctete]
