Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
NÁZOR / Šéfa hnutí ANO Andreje Babiše prý trápí, že máme v Česku nízkou porodnost. Už také přemýšlí, co by s tím mohl udělat. Jeho myšlenky krouží kolem nástrojů, které dle svého osobního založení považuje za účinné. Nová miminka zajistíme nasměrováním peněz správným směrem. Nikde ve světě zatím sice nic takového moc nezabralo, ale Babiš zřejmě věří, že peníze mají magickou moc. A tedy i sílu plošně změnit lidské chování. To často mohou, jen asi ne v této oblasti.
Server Seznam Zprávy cituje Babišovy výroky, které svědčí o tom, že porodnost by mohla být v kampani ANO důležité téma. Řeč je o zmocněnci pro rodinu, výhodných půjčkách a podpoře bydlení a inspirací má být, jak to v Maďarsku dělá Viktor Orbán. Proč se učit zrovna v této zemi, to je dost záhada.
„V Maďarsku například mají půjčky pro vysokoškolačky, které pak nemusejí splácet, když mají více dětí. Budeme mít také speciální program na bydlení pro mladé… V jiných zemích nemají tak prudký pokles porodnosti. Pokud je porodnost tak hluboko pod očekáváním demografů, jako je tomu teď, a je nejnižší, jaká tu kdy byla, znamená to, že mladé rodiny nechtějí mít děti, protože pro to nemají podmínky,“ míní Babiš.
Zájem o náš demografický problém je samozřejmě chvályhodný. Při pohledu na situaci v evropských zemích ale vidíme, že jsme součástí celého trendu, a křivka porodnosti je všude velmi podobná, takže nějaké lokální snahy s tím mnoho nenadělají. Rozhodně se nezdá, že by Maďarsko, které v roce 2022 mělo 1,52 narozeného dítěte na matku, slavilo se svými programy nějaké velké úspěchy.
Pokud někde dočasně počet porodů roste, je to dáno vyšším počtem matek, které se samy narodily dvacet až pětadvacet let předtím. Je obtížné ovlivnit budoucnost, ale je zcela nemožné ovlivnit minulost. Počátkem tisíciletí u nás i jinde rodily ženy narozené někdy v 2. polovině 70 let. Jejich matky zase pocházejí z období poválečného baby boomu. Pokles porodnosti začíná po roce 1990.
Porodnost prudce klesá nejenom v Evropě, ale také v Indii nebo islámských zemích severní Afriky. Muslimky v Evropě, které údajně měly dítky ze svých lůn zaplavit kontinent, mají v průměru jenom o jedno dítě více než nemuslimské Evropanky. Představa, že muslimové budou mít v rodině osm dětí, zatímco Evropané vyhynou, nemá nic společného se skutečností. Zvláštní hádankou je, proč se do rození nikdo nehrne moc v tradičních „katolických“ zemích, jako je Polsko, Itálie nebo Portugalsko. Vede volnomyšlenkářská Francie a autoritářské Turecko.
Příčin bude několik, ale jednou z hlavních je nesporně moderní životní styl, jiné postavení ženy a jiný model rodiny a existence antikoncepce, na čemž asi sotva (kromě nějakých zvláště skalních konzervativců) bude chtít někdo něco měnit. Teoreticky by pochopitelně bylo možné, že bychom znovu navodili sociální podmínky 19. století a k tomu zakázali hormonální pilulky, takže by se možná, ale skutečně jenom možná, porodnost zvýšila na někdejší úroveň.
Zkušenost Číny, která experimentovala s politikou jednoho dítěte, než od ní upustila, je výmluvná. Číňané už mohou mít díky laskavosti komunistické strany i dvě děti, jen se do toho najednou nikomu nechce. Lidé si zvykli a nemají důvod si odvyknout.
Konečně si všimnout, že v republice nežijí pouze důchodci, ale třeba také mladí lidé, je nepochybně na místě. Problém porodnosti se tím ale nevyřeší, protože „málodětnost“ není důsledkem jen toho, že pro mladé lidi je velmi obtížné zajistit si vlastní bydlení nebo umístit děti do školky. Nakonec Andrej Babiš stejně zjistí, že na nějaké velké sociální programy prostě nejsou peníze a že jeho voličským jádrem jsou starší lidé nižšího vzdělání. Pak se rozpomene na osvědčené heslo „po nás potopa“ a hodí pokusy o řešení na nějakou budoucí vládu.
Není na místě se smát nějakému sociálnímu programu jen proto, že ho vymyslel Babiš. Třeba bude mít aspoň nějaké slušné vedlejší účinky, byť hlavního cíle nedosáhne. Kosmický program je má také, byť se po Měsíci procházelo v dějinách lidstva zatím jen 12 lidí. Máme ale v kapsách počítače, používáme satelitní navigaci, slouží nám meteorologické družice a bylo s tím hodně zábavy. Mladé rodiny mají mít kde přijatelně bydlet, ať už mají jedno dítě, nebo dvě až tři.
Pro začátek by také stačilo, kdybychom nevyháněli ty statisíce ukrajinských uprchlíků. Teď jich tu máme přes 300 tisíc a dvě třetiny plánují tu zůstat. V tom bychom je ve vlastním zájmu měli podpořit a osobám jako Tomio Okamura vzkázat, ať se vůči nim laskavě chovají konečně slušně. To samé se ale týká Babišova ANO. Je jednodušší investovat do lidí, co sem přišli, než do rození dětí, z kterého nic nebude.
