Vedení České pošty představilo členům vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) plán na restrukturalizaci a návrat k zisku. Rozdělení do tří divizí a snížení personálu o 7000 lidí by mělo pomoci s revitalizací podniku. Zároveň nemá dojít k rušení poboček na malých městech, ale k automatizaci a zastavení náboru dalších zaměstnanců a využití přirozené fluktuace. Stát navíc podniku vyplatí 3,3 miliardy na tzv. univerzální náhrady za minulá období. Na páteční tiskové konferenci to uvedl její ředitel Roman Knap.
Premiér nejdříve navrhoval, aby došlo k vytvoření akciové společnosti holdingového typu. Ale podle šéfa podniku není změna právní formy na pořadu dne, i když to spolu souvisí. ,,Rozdělení na tři samostatné obchodní jednotky je v podstatně model řízení, kdy jsou jasně dané zodpovědnosti a hospodaření za jednotlivé části podniku,“ sdělil Knap novinářům a dodal: ,,Nevím, jestli tomu říkáte holding. Ale organizační struktura je ve strategii navržena tímto směrem.“
Podle Babiše přitom aktuální špatný finanční stav způsobila především neschopnost managementu a také to, že stát nedokázal reagovat na měnící se svět. ,,Výsledek se vedení snažilo naoko vylepšovat prodejem státních nemovitostí a účetními operacemi. A zároveň si funkcionáři udělovali královské odměny, jako by se nic nedělo.“ Na druhou stranu je i tento krok součástí představené strategie. Poštu čeká v příštích třech letech prodej zbytného majetku za zhruba 2,7 miliardy korun.
Na základě plánu by se pak měla dostat do zisku již v přespříštím roce. I když to opakovaně zpochybňoval i sám předseda vlády. ,,Pošta dnes žije na úvěr. Nedovedu si představit, kdo by byl ochotný jí poskytnout další financování. Za této situace je mimořádně neodpovědné klamat veřejnost, politiky, a hlavně pracovníky nerealistickými sliby. Kladný hospodářský výsledek v roce 2021 je jen přání a sen. Nestane se to. Stará Česká pošta je mrtvá,“ uvedl před časem Babiš.
Předchozí pokusy o změnu fungování přitom skončily také nezdarem. ,,Už v roce 2007 byla dozorčí radou České pošty přijatá strategie, která reagovala na vývoj trhu. Ale nebyla realizovaná kvůli nedostatečnému zadání státu a častému střídání managementu společnosti. Řekněme si to otevřeně, častokrát ji řídili diletanti. A v roce 2012 Poštu Petr Zatloukal, který je teď předseda dozorčí rady, kdy se za jeho působení se zvýšily provozní náklady na naprostý rekord v dějinách České pošty. Proinvestoval čtyři miliardy bez jakéhokoli zvýšení efektivity. Vyčerpal i další zdroje. Poštu drancovaly vládnoucí politické strany a jejich zástupci ve vedení společnosti,“ tvrdil Babiš.
Dnes ovšem přiznal, že se mu nový návrh líbí mnohem více. Stát by tak měl podle jeho slov minulé náklady univerzální služby vyplatit ihned po schválení Evropskou komisí. Služby představují fiktivní výpočet rozdílu mezi skutečnými náklady a náklady, které by měla jako soukromý podnik. Za minulá období totiž musela dotovat tento rozdíl ze svých zdrojů. V srpnu byl ovšem schválen nový zákon s tím, že roční kompenzace může dosáhnout až 1,5 miliardy korun.
Česká pošta s. p. vznikla spolu se samostatnou Českou republikou. Tehdy se rozdělily spoje na oblast telekomunikací a poštovních služeb. Aktuálně má 3200 poboček. Vedle toho došlo v roce 2013 k uvolnění poštovního trhu a lukrativní byznys začaly provozovat hlavně společnosti ze zahraniční. I když firmy DHL nebo PPL mají především celoevropskou poštovní strategii.
