Městský soud v Praze zprostil obžaloby Andreje Babiše a manažerku Janu Nagyovou. Dal za pravdu obhajobě, že nespáchali trestný čin, což vyvolalo bouřlivý aplaus v táboře ANO. Je ale skutečně důvod k jásotu, že zvítězila spravedlnost?
Rozsudek soudce Jana Šotta nezbývá než respektovat. Také je pravda, že politická soutěž by se měla odehrávat ve volbách, nikoli v soudních síních, jakkoli to u nás nebývalo vždy pravidlem. Zdaleka se to netýkalo jen bývalého premiéra Babiše, jenž naopak z jedné extrémně mediálně nafouklé kauzy na Úřadu vlády vytěžil před deseti lety uchopení moci.
Soud tím obrousil útoky šéfa ANO, že je obětí politického procesu a imaginárního polistopadového kartelu. Šott tuto rétoriku odmítl. Kritizoval vyhrocené vystupování šéfa ANO před soudem a shledal jeho provinění v morální rovině.
Nečekaný rozsudek
Zprošťující rozsudek v plném rozsahu je ovšem nečekaný, což vzhledem k probíhajícímu líčení přiznal i jeden z obhájců Eduard Bruna. Atmosféra byla místy vyhrocená a některé svědecké výpovědi velmi přitěžující.
„Je to dobrá zpráva pro celou Českou republiku, pro občany, že žijeme v právním státě a máme nezávislou justici a soud,“ komentoval verdikt Andrej Babiš. Lze tomu rozumět, ovšem mediálně šířená euforie je zatím předčasná.
Rozsudek dosud není pravomocný. Dozorový žalobce Jaroslav Šaroch může podat odvolání do osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Běžně se stává, že odvolací soud dospěje k jinému názoru, a pokud se dnes někdo kategoricky tváří, že je vyhráno, pouze fabuluje.
Toto rozhodnutí má ovšem v rukou státní zástupce, jehož práci soud zkritizoval, a který už sám jednou trestní stíhání všech obviněných zastavil. Obhájci jeho právního veletoče využívali, že ani sám obžalobě nevěří.
Blamáž obžaloby
Soudní blamáž zatím nekomentuje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Šest let měla nad kauzou Čapí hnízdo dohled, a kromě skandálních průtahů neshledala nedůvodnost trestního stíhání Andreje Babiše.
Soudce Šott odůvodnil svoje rozhodnutí nedostatečnou důkazní pozicí obžaloby, jež se odchýlila od původní skutkové verze policejního vyšetřovatele. Nepodařilo se doložit, že Farma Čapí hnízdo byla z holdingu Agrofert vyčleněna účelově, aby mohla dosáhnout na padesátimilionovou dotaci. To vyvolává řadu otazníků.
Proč by jinak tato transakce vznikla krátce před podáním žádosti o dotaci, a proč by byla navíc zakryta anonymními akciemi na doručitele? Není ani trochu nápadné, že by tento „malý podnik“ za miliardu nemohl přežít bez stomilionových injekcí holdingu?
Soudce Šott se přiklonil k názoru obhajoby, že Farma Čapí hnízdo nebyla jakožto malý a střední podnik propojena s Agrofertem, jelikož nepodnikala na stejném, ani na sousedním trhu. Existují však jiné indicie, signalizující propojení obou společností, které konstatovali i vyšetřovatelé Evropského úřadu proti podvodům (OLAF).
Andrej Babiš zaplatil svým dětem akcie nově vzniklé firmy. Agrofert poskytl úvěrové záruky Čapímu hnízdu za 455 milionů korun. Společnost Imoba, která vlastnila pozemky areálu a po pěti letech požadovaných pro udělení dotace farmu převzala, poskytla zajištění úvěru nemovitým majetkem.
Od doby zahájení obchodní činnosti Farmy Čapí hnízdo byly její dominantní oblastí reklamní služby v astronomickém objemu 272 milionů korun a všichni zákazníci spadali do skupiny Agrofert. To jí umožňovalo splácet úvěry a platit mzdy svých zaměstnanců.
Vzájemné propojení obou firem lze podle OLAFu dovodit z Doporučení Komise č. 2003/364/ES, jelikož analýza právních a ekonomických vztahů mezi nimi prokazuje, že skrze společné jednání skupiny fyzických osob tvořily jedinou ekonomickou jednotku, přestože formálně mezi sebou neměly vztahy.
OLAF dále zastával názor, že zástupci Farmy Čapí hnízdo poskytli nepravdivé informace v projektové žádosti o dotaci, což samo o sobě může zavdávat důvod k trestnímu stíhání. Soudce přes řadu dalších indicií neshledal v těchto skutcích trestný čin.
Gloriola soudu
Soudce Šott je vyzdvihován za pečlivou a profesionální práci. Tato gloriola však má své trhliny a nelze jednoznačně tvrdit, že za všechno může špatná práce státního zástupce. Advokát Aleš Rozehnal pro deník FORUM 24 uvedl, že soudce nevyčerpal všechny možnosti, jež se mu nabízely.
„Soud zprostil obžaloby Ing. Babiše a Ing. Nagyovou z toho důvodu, že skutek, který byl v obžalobě popsán, se sice stal, ale není trestným činem. Pokud měl předseda senátu za to, že jsou dány okolnosti odůvodňující zastavení trestního stíhání, mezi které patří i to, že popsaný skutek není trestným činem, mohl nařídit předběžné projednání obžaloby.“
Podanou obžalobu musí soud nejprve přezkoumat, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad. Zejména by měl prověřit, zda v přípravném řízení nedošlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit v řízení před soudem, a zda byly v přípravném řízení objasněny základní skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a v něm rozhodnout.
„Pokud se ukáže v průběhu hlavního líčení, že došlo k podstatné změně okolností případu a je-li k objasnění věci třeba dalšího šetření, může soud vrátit věc státnímu zástupci k došetření,“ dodává Rozehnal.
Nevyužité pravomoci
Soudce Šott těchto pravomocí nevyužil. Naopak v úvodu soudního řízení nevylučoval rozšíření Babišovy obžaloby. Nevyužil ani možnosti vyžádat si další důkazy a soudní líčení uzavřel nezvykle rychle „shodou okolností“ týden před volbami. Proč ten spěch?
Nutno dodat, že kolize termínu s volbami je sporná i v případě, kdyby vynesl opačný verdikt a umožnil Babišovi sehrát roli mučedníka tradičních stran. Šott může tvrdit, že se neřídí prezidentskými volbami, což na faktickém výsledku nic nemění.
Advokát Rozehnal navíc poukazuje na protimluv, že chce soudce prověřit orgány činnými v trestním řízení, zda se finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková a člen představenstva společnosti Imoba František Šlingr nedopustili křivé výpovědi.
„Této části odůvodnění rozsudku se ze zpráv z médií nedá porozumět. Pokud by měla společnost Farma Čapí hnízdo na dotaci nárok, nedává příliš smysl, aby někdo, kdo chce tento závěr podpořit, křivě vypovídal,“ uvedl Rozehnal.
Ze stejného důvodu nedává smysl, proč by Andrej Babiš „uklízel“ svého syna na nedostupný Krym, aby se vyhnul policejnímu vyšetřování.
Odvolá se Šaroch?
Kolem této kauzy zůstává tolik pochybností, že by bylo nejvhodnější, aby ji posoudil další soud. Na tahu je Šaroch. Pokud se neodvolá, přizná tím osobní selhání a mizernou práci státního zastupitelství, jež před soudem v posledních letech selhává v exponovaných kauzách takřka pravidelně. Potom je to o něčem jiném. O systémových vadách v justici, které je nutné odstranit.
Zároveň je tím legitimizován precedens, že trestně stíhaná osoba může být členem vlády, jelikož pro ni platí presumpce neviny. To je jistě možné, ovšem jestli to prospěje politické kultuře, je druhá věc.