Pondělí příští týden je dalším dnem, který má posunout Českou republiku k možné nové vládě. Vládě populistického hnutí za podpory komunistů, kde sociální demokraté postupně přijímají roli fíkového listu, který má zakrýt skutečné mocenské spojení, do nějž se s největší pravděpodobností a za přísného utajení připojí ještě extremistická SPD.

Scénář, o kterém se hlasitě hovořilo již před loňskými parlamentními volbami, je bod po bodu naplňován, aniž by se někdo aktivně snažil tomu zabránit. Ono se to však ani nedá. Je však možné to předsedovi hnutí ANO ztížit a ukázat mu, že 29 let po „sametové revoluci“ je nepřípustné, aby komunisté jakkoliv ovlivňovali směřování naší země.

Pokud někdo tvrdí, že například ODS měla aktivně zasáhnout a kývnout na Babišovo pozvání do vládního kabinetu, absolutně neví, jakým způsobem dělá oligarcha obchody, a to jak ty opravdové, tak i politické. Kdo kývne, z takového dealu nikdy nevyjde jako spokojený, nebo dokonce rovnocenný partner. Babiš obchoduje s mocí stejně jako s biopalivy, párky, nebo kuřaty. Vždy je důležité, aby získal zisk.

Právě to ale předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala pochopil dřív, než mohl udělat chybu a stranu, kterou vede, dostat do situace, v níž se nyní nachází ČSSD, která je buď naivní, nebo jí jde jen o aktuální získání dojmu moci.

Zatím jediným vítězem přetahované o vládu, která dostane důvěru poslanecké sněmovny tak jsou jednoznačně komunisté. Ne, nějací reformovaní a změnění, ale ti stejní, kteří devastovali naši zemi desítky let. Mají stejnou povahu jako Babiš, proto si tak skvěle rozumějí. Dokáží zapomenout na některé své ideály, výměnou za něco, v co už nemohli ani doufat. Předseda ANO jim dal zase pocit důležitosti a zřejmě slíbil i víc.

Je nepochopitelné, jak v takové situaci může vůbec jakýkoliv politik, nyní konkrétně z ČSSD, usednout s Babišem k jednacímu stolu. A to ještě za předpokladu, že dříve utajovaná spolupráce populistů a komunistů je už dnes veřejně deklarována.

Čest a hrdost jsou u nového vedení sociální demokracie zřejmě pouhými slovy, která nemají větší význam. Pokud si Jan Hamáček nechá diktovat od Vojtěcha Filipa, koho může nominovat na ministerské pozice, je už ČSSD nejen pod nadvládou ANO, ale už slouží i komunistům. To je ostuda, kterou jen tak nezažehná a možná si za své jednání zaslouží pohrdání voličů už v letošních komunálních volbách.