Agrofert definitivně ukončil dlouholetý soudní spor o dvacet miliard korun s polským koncernem PKN Orlen kvůli privatizaci Unipetrolu, kterou provázela podezření z obří korupce. Nové polské vedení koncernu nepřistoupilo na nevýhodné smlouvy uzavřené s Babišem výměnou za spolupráci při této transakci.

Informaci, že Agrofert už nebude pokračovat ve dvanáct let trvajících soudních sporech s PKN Orlen, přinesl server Euro (24. 7. 2018). „Po vyčerpání všech právních možností je věc uzavřena,“ řekl mluvčí holdingu Karel Hanzelka. Agrofert loni neuspěl s poslední stížností u Ústavního soudu, nicméně dále zvažoval možnosti, jak ve sporu pokračovat. Nakonec svoje úsilí vzdal.

Nevěrohodný Babiš

Čím je tento případ zajímavý? Privatizace petrochemického holdingu Unipetrol je pro Andreje Babiše mementem a jistě jeho největší byznysovou prohrou. Dnes definitivně končí, když Agrofert dosáhl v několika arbitrážích „pouze“ na smluvní pokutu ve výši 2,45 miliardy korun. Požadoval však více než 20 miliard a přišel o pět lukrativních podniků, které mu zajišťovaly tajné smlouvy s předchozím vedením polského gigantu.

Připomenutí aféry Orlengate, jež ve své době bohatě zaměstnávala česká a polská média kvůli rozsáhlému policejnímu vyšetřování, je symbolické i z jiného důvodu. Andrej Babiš se dnes pasuje do role největšího bojovníka proti korupci. Přitom prodej Unipetrolu provázela celá řada pochybných a netransparentních událostí.

Agrofert se účastnil už první privatizace Unipetrolu za vlády Miloše Zemana v roce 2001, když proti očekávání uspěla jeho méně výhodná nabídka, než nabízela konkurence. Babiš nakonec za holding nezaplatil a musel jej vrátit, což mu Zeman dlouho nemohl zapomenout.

„Byl jsem přímým účastníkem podpisu dohody při privatizaci Unipetrolu a konstatuji, že pan Babiš tuto podepsanou dohodu nedodržel. To je pro mě dostatečný důkaz nevěrohodnosti pana Babiše,“ prohlásil Zeman v listopadu 2011 nedlouho poté, co oligarcha vstoupil do politiky se svým hnutím ANO. Dnes už trestně stíhaného premiéra za nedůvěryhodného nepovažuje a uvolnil mu cestu k vládě s komunisty.

Aféra Orlengate

Blamáž „české cesty“ vedla Babiše k větší opatrnosti při druhé privatizaci Unipetrolu. Neúčastnil se jí přímo, ale jak vyšlo později najevo, měl na ni zásadní vliv.

V lednu 2004 se kabinet Vladimíra Špidly rozhodl prodej petrochemického holdingu zopakovat. Ze sedmi platných nabídek nejprve tři vyřadil, navzdory doporučení expertní komise vlády. „Tím, že vláda vyřadila dvě ze tří nejvyšších nabídek, značně omezila konkurenci,“ uvádí komise v zápise s tím, že se tímto krokem snížila transparentnost celého procesu a stát mohl získat několik miliard navíc.

Konečnou nabídku nakonec podal jediný PKN Orlen, který zaplatil celkem 14,7 miliardy korun, přičemž prodej byl dokončen o rok později za vlády Stanislava Grosse.

V srpnu 2005 napsal polský deník Rzeczpospolita, že PKN Orlen mohl při této transakci přijít o miliardy korun. Z dokumentů, které list získal, vyplývá, že na obchodu měl výrazně vydělat Andrej Babiš. Smluvně se dohodl s tehdejším vedením polského koncernu na společném postupu při privatizaci Unipetrolu už řadu měsíců před jejím zahájením. Agrofert vystupoval jako strategický partner.

Nevýhodný obchod

Poláci slíbili Babišovi výměnou za podporu při převzetí českého holdingu prodat pod cenou nejvýnosnější sekci Unipetrolu, chemičky Chemopetrol, Kaučuk, Paramo, Agrobohemie a Aliachem. Deník citoval dopis finančního poradce PKN Orlen, podle něhož je cena 3,1 miliardy korun za pětici prodávaných podniků o 5,4 miliardy nižší, než jejich účetní hodnota.

Vedení Orlenu si bylo vědomo, že smlouvy s Agrofertem jsou sice nevýhodné, ale nezbytné, aby uspělo v soutěži o Unipetrol. Babiš byl považován za velmi vlivnou osobu s kontakty na tehdejšího předsedu vlády Stanislava Grosse. Podle polského tisku musel Agrofert zpřístupnit Polákům všechny informace a dokumenty týkající se Unipetrolu a jeho dceřiných společností, místních poměrů i atmosféry panující ohledně privatizace.

V té době už aféru Orlengate vyšetřovala krakovská prokuratura. Práce se ujala kvůli podezření, že vedení koncernu pomáhalo polské ropné mafii k miliardovým daňovým únikům a nakupovalo za nevýhodných podmínek podniky v zahraničí.

Bývalý člen vedení PKN Orlen Krysztof Kluzek vypověděl, že už dlouho dopředu věděli o tom, jakou cenu nabídnou v privatizaci Unipetrolu jejich konkurenti, a že jim tyto informace zajistil Andrej Babiš.

Vlivy Agrofertu musely být ohromné

K aféře Orlengate následně vznikla i vyšetřovací komise polského Sejmu. „Vlivy Agrofertu musely být ohromné, jestliže se mu podařilo českou vládu přesvědčit, aby odmítla nabídku o 40 procent vyšší než od PKN Orlen,“ uvedla v závěrečné zprávě.

Kauzu provázela řada podivných a nevysvětlených faktorů. Polský tisk tehdy obsáhle informoval o podezřeních z obrovské korupce, která měla prodej Unipetrolu provázet. Spekuloval o tom, že na polské i české straně bylo napůl rozděleno 1,2 miliardy korun, což zaznělo na nahrávce polského lobbisty Jacka Spyry, který hovořil s Kluzkem.

Nové vedení PKN Orlen se nakonec rozhodlo smlouvy s Agrofertem vypovědět a raději riskovat soudy, než prodat pod cenou rentabilní podniky, jejichž hodnota se časem ještě zvýšila. Například společnost Kaučuk byla ve smlouvách oceňována na 1,6 miliardy korun a později ji Orlen prodal chemičce Dwory za 5,5 miliardy.

Babiš i Gross veškerá obvinění z korupce a nekalého jednání důrazně odmítali jako konkurenční boj a vyšetřováním se v tomto směru nepodařilo prokázat porušení zákona.

Faktem zůstává, že Agrofert uzavřel v předstihu smlouvy s PKN Orlen kvůli privatizaci Unipetrolu. Poláci poté „shodou okolností“ soutěž za netransparentních okolností vyhráli. Babiš přišel o „odměnu“ v podobě levně získaných lukrativních chemiček jen díky polskému vyšetřování a výměně vedení PKN Orlen, které odmítlo převzít odpovědnost za krajně nevýhodné smlouvy a vypálilo tak majiteli Agrofertu rybník.

Dnes jeden z nejznámějších příběhů tuzemského „Palerma“ končí a jeden z jeho hlavních protagonistů je předsedou protikorupční rady vlády.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora