Nový ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) ustoupil ministru financí Andreji Babišovi (ANO). Ten chtěl získat kontrolu nad černouhelnou společností OKD, což se mu nakonec daří.

Původně měl o bankrotující firmu zájem také bývalý ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) se státním podnikem Diamo, ten však nebyl ochotný zaplatit za ni žádné peníze vyjma symbolické koruny. Otázkou je, jak by pak společnost OKD dále fungovala.

Přicházeli tak v úvahu v první řadě soukromí investoři a případně státní Diamo, ovšem s lepší nabídkou. Jenže se mezi nabízející vmísil také Babiš se záluskem na OKD. Nemá pod sebou sice žádný podnik, který by se zabýval hornictvím, ale to mu nevadí, protože si našel podnik, který se věnuje privatizaci státního majetku a jakési „znárodnění“ zadlužených dolů OKD je vlastně opakem k privatizaci.

Pokud by se našli soukromí investoři, kteří by byli schopni OKD ještě pozvednout, alespoň natolik, aby byla firma schopna splácet své dluhy, koho ze zájemců byste vybrali? Jistě. Nejlepší nabídkou je ta za nejvyšší cenu. Jestliže vám jde především o tamní horníky, měli byste ještě také umět posoudit, zda má spojení OKD s možným „výhercem“ budoucnost, tedy zda má nakupující zkušenosti v oboru, ale hlavní je cena. O tu však nakonec podle účastníků soutěže vůbec nešlo. O co ale tedy šlo?

Dva soutěžící, kteří se dostali nejdál, byli podle informací ČTK a Hospodářských novin společnost EP Industries Daniela Křetínského (kterého možná znáte jako majitele Sparty či deníků jako Blesk, popřípadě jako syna bývalé ústavní soudkyně Michaely Židlické) a jeden zahraniční hedgeový fond. Nabídku ve výši minimálně 500 milionů korun však za OKD nabídla také americká společnost Alcentra, jak uvedla ČTK, která podle serveru Euro kvůli konečné dohodě dolů s Babišovým ministerstvem zvažuje mezinárodní arbitráž proti České republice.

Vedení OKD tedy všechny soukromé (nestátní) nabídky zamítlo a požádalo, zda by firmu nepřevzal stát. Ale nejen to, požadavek nesměřoval na podnik Diamo, který je pod dohledem sociálně‑demokratického ministra a který se dlouhodobě věnuje následkům hornické činnosti včetně útlumové části právě Ostravsko‑karvinských dolů. Vedení OKD poprosilo o převzetí přímo podnik Prisko spadající pod Babiše.

Otázkou je proč. Že by nejvyšší cena? Nikoli, Prisko nabídlo pouze 80 milionů korun. Společný obor či spolupráce v rámci jednoho dodavatelsko‑odběratelského řetězce také nemohla být důvodem, jak už jsme nastínili. Přesto tvrdí jak vedení bankrotujících dolů, tak insolvenční správce, že se jednalo o nejvýhodnější nabídku. Podle právního zástupce OKD totiž výše zmíněná Alcentra sice nabídla nejvyšší cenu, avšak s různými podmínkami (v souvislosti s možnými dluhy OKD vůči jedné velké bance), takže prý nakonec byla nabídka nulová. Proč však chce vedení OKD právě pod kontrolu Babiše, a nikoli pod nového ministra Havlíčka? A proč Havlíček nepřišel s nabídkou a raději téměř úplně ustoupil Babišovi, ačkoli jeho návrh původně kritizoval? Je však správné, že chce státní podnik pod Babišovou kontrolou koupit pouze majetek OKD, nikoli firmu jako právní celek se všemi, třeba i jen skrytými závazky.

Jak už jsme vás informovali, nabízí se také možnost firmu zachránit, nikoli jen zabezpečit slušné splácení stávajících dluhů. Musely by však být otevřeny nové doly. Konkrétně se nabízí likvidace beskydské přírody, pod kterou je nějakých 1,5 miliardy tun kvalitního uhlí. Důl Frenštát patří OKD a je možné, že na něj dostane ministr financí zálusk. A kdo ví, možná pak budou doly státem opět prodávány. Ale komu?