Premiér Andrej Babiš se pochlubil dárkem. Vyfotil se s novým obrazem, který dostal od akademického malíře Pavla Vavryse. Jsou na něm portréty českých vojáků, kteří položili život ve službě. Ve středu malby je ale jiný výjev. Plačící děvčátko s panenkou. Bude-li někomu povědomý, možná si vzpomene, že jej viděl jako fotografii, kterou kremelská propaganda lživě šířila coby doklad zvěrstev ukrajinských vojáků na Donbasu. Ve skutečnosti jde o záběr z hraného historického filmu. Autor obrazu o tom prý nic neví, úplně stejnou dívenku údajně namaloval jen náhodou.

„Musím vám něco ukázat,“ čteme na facebookové stránce Andreje Babiše. „Tohle je obraz In memoriam. Jsou na něm naši čeští vojáci, kteří nasadili svůj vlastní život a padli za naši zemi. Věnoval mi ho teď náš významný akademický malíř Pavel Vavrys z Mikulčic. Sérii In memoriam s našimi vojáky maluje sám, ze své vlastní iniciativy. Prostě proto, že je to vlastenec a je hrdý na naši Armádu. Stejně jako já. Nedávno bohužel musel domalovat mladou rotmistryni Michaelu Tichou, která v listopadu zemřela při pádu vrtulníku. Obraz teď bude viset na Úřadě vlády, aby připomínal tu nejvyšší oběť našich vojáků a vojákyň. Nesmírně si jich všech vážím a děkuju jim za jejich nasazení. Na naši Armádu se totiž vždycky můžeme spolehnout.“

Zní to všechno nesmírně chvályhodně. Čeští vojáci, kteří padli ve službě naší vlasti, si bez nejmenších pochyb veškerou úctu a všechny myslitelné pocty zaslouží. Jen se vzhledem ke zmíněnému portrétu děvčátka zdá, že se tu v jednom rámu namíchal podivný a tak trochu nevábný koktejl. Tváře našich hrdinů pospolu s výjevem, který posloužil putinovskému Rusku k rozšiřování lží a očerňování Ukrajiny. Naši vojáci, bojující za správnou věc, vedle motivu, který sloužil agresorovi, jehož vojáci naopak už léta okupují neprávem násilím zabraná území svrchovaného státu. Předseda vlády České republiky si tak – byť zřejmě nevědomky – ve svém úřadu hrdě zavěsil na zeď dílo, na němž vyniká motiv použitý ruskými dezinformačními silami jako jedna z milionů „zbraní“ hybridní války vedené Ruskou federací.

Že na fotografii, která svého času masivně kolovala po sociálních sítích, není zoufalé ruské dítě, oběť údajného násilí Ukrajinců, je už dávno dokázáno. Je zcela nesporné, že jde o hoax. Fotografie ve skutečnosti pochází z bělorusko-ruského válečného dramatu Brestská pevnost (Berascejskaja krepasč, Берасьцейская крэпасьць), natočeného roku 2010. Odehrává se v červnu 1941 ve městě Brest, po zahájení operace Barbarossa, útoku německých sil na Stalinovo impérium.

Na dotaz, co mu bylo k portrétu děvčátka inspirací, zda to třeba nebyla nějaká fotografie, tvůrce obrazu akademický malíř Pavel Vavrys deníku FORUM 24 odpověděl: „Co se týká vašeho dotazu, je to dáno mou profesí. Nosím dlouho v hlavě uloženo spoustu  vjemů, obrazců,  spoustu detailů ze života kolem sebe. Navíc, takovou tříletou vnučku s panenkou máme doma. Inspirují mne všechny vizuální věci, které mnohdy jiní lidé nepovažují za důležité k životu. Pak přijde ta chvíle před čistým plátnem v ateliéru, kdy se snažím udělat jakousi syntézu toho, co mi svědomí káže namalovat. Tak to bylo i s obrazem In memoriam 2021. … Děvčátko vyjadřuje lítost a zároveň naději. Obraz jsem měl rozpracovaný již dva roky. … Již před dokončením budil u diváků velkou pozornost. Nakonec mi byla nabídnuta možnost umístit ho na důstojné místo v Úřadu vlády. To jsem nemohl odmítnout. Takové obrazy se neprodávají, takové obrazy se darují.“

Dobrá tedy… Je jistě svatým právem umělce považovat Úřad vlády s jeho dnešním obsazením za důstojné místo a stejně tak má plné právo přinášet dary komukoli. Třeba i trestně stíhanému premiérovi v brutálním střetu zájmů, v archivech StB vedenému jako agent Bureš, a považovat to za správné a vhodné.

O trochu větší úsilí ve víře pak vyžaduje tvrzení, že ten téměř identický, jen zrcadlově obrácený výjev z válečného filmu uvízl tvůrci obrazu v hlavě do takových detailů, přičemž se mu z ní naopak úplně vykouřilo, kde ho asi tak mohl vidět. Navíc je mnohem pravděpodobnější, že spíš než ve filmovém příběhu, kde proběhne v několika vteřinách a nehraje nijak důležitou roli, jej malíř viděl na nějakém proruském dezinformačním webu nebo v podobně zaměřené diskuzi.

V rámci spravedlnosti je ale nutno poznamenat, že Andrej Babiš s největší pravděpodobností netuší, k jaké lži obrázek plačící holčičky, který teď zdobí Úřad vlády, Rusku posloužil, a protože ze sítí nezmizel, slouží pořád. A nejspíš pan premiér ani neví, že tvůrce, jak se říkává ve škole, zřejmě tak trochu „obkresloval“. Ale kdyby to všechno věděl – při jeho vztahu k podvůdkům všeho druhu – vadilo by mu to?

Přes to všechno fakt je, že se teď padlí čeští vojáci, praví hrdinové našich armádních sil, musejí na stěně Strakovy akademie dělit o rám s portrétem, který Rusko nestoudně zneužilo na podporu okupantů. V bizarnostech dnes a denně zaplavujících Českou republiku je to ale vlastně jen malý střípek.

Autorka je řadovou členkou TOP 09.