Záchranná operace Lidových novin na podporu ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty, jehož pozice je údajně ohrožena zamýšleným sloučením obou speciálních útvarů, pokračuje. Za Šlachtu se jednoznačně postavil Andrej Babiš a uvažovanou reorganizaci kritizoval i prezident Miloš Zeman. Zájmy mocenského dvojbloku se protínají i v bezpečnostní sféře.

Babišův tisk začal troubit na poplach, když zjistil, že vedení policie chystá sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Šlachta by se tak octl v ohrožení. Proto se z uvažované reorganizace stala další „kauza LN“ a zastání našel i u vlivných státních zástupců. Vzhledem k jejich vzájemné provázanosti není divu.

[ctete]61911[/ctete]

Babiš: Účelová změna

Lidové noviny hystericky varují před koncem vyšetřování složitých případů napojených na byznys a politiku a snahou získat informace o citlivých kauzách. Přitom právě pro ně je charakteristické extrémně masivní využívání úniků ze spisů živých kauz, často Šlachtova útvaru. Aniž by dozorující žalobci z vrchních státních zastupitelství podnikli jediný krok k nápravě.

Stejně tak se nikdo z obhájců ÚOOZ nepozastavil nad tím, že právě Šlachtův blízký spolupracovník Vokál je obviněný z vynášení informací z vyšetřování a korupce. To idylický obrázek „nejčistšího“ policejního útvaru poněkud nabourává.

Lidové noviny dávají agresivní obranou pomyslný štempl kuloárovým zprávám, že je Šlachta Babišovým člověkem. Ostatně šéf hnutí ANO se jako jediný z oslovených politiků vyslovil proti chystané reorganizaci (3. 6. 2016, „Odstranění Šlachty? Politici nechtějí mluvit“). „Takový krok považuji za účelovou změnu. Je zvláštní, že dříve politici z ČSSD návrhy na slučování ÚOOZ s jinými útvary kritizovali,“ uvedl.

A téhož dne získal Šlachta dalšího spojence, prezidenta Miloše Zemana. „Nesouhlasím se sloučením dvou protikorupčních útvarů do jedné instituce, a to z toho důvodu, že jako bývalý ekonom trochu vím, co znamená monopol,“ odpověděl Zeman na dotaz Lidových novin.

Monopol si ovšem přejí i žalobci, kteří chtějí zrušit obě vrchní státní zastupitelství a vytvořit jeden „protikorupční speciál“, který by si mohl bez kontroly vybírat jednotlivé kauzy podle libosti. Tento záměr, podporovaný hnutím ANO, prezident veřejně nekritizuje.

Souznění zájmů Babiše a Zemana se dostává do téměř harmonické polohy. Mají společný pohled na ledacos. Počínaje kauzou Čapí hnízdo, po otázku, jak má vypadat struktura Policie ČR.

Kompetenční spory

Z jiných stran se však k práci Šlachtova útvaru naopak množí výhrady a začínají vadit sílící kompetenční spory. Protimafiánský útvar často supluje činnost protikorupční policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), i když to z náplně jeho práce nevyplývá. S tím souvisí kritika ÚOOZ za snahu posilovat svůj vliv uvnitř policie, a za účelový výběr mediálně atraktivních kauz.

Babišův tisk zdůrazňuje tři z nich: „kauzu Nagygate, policejní chobotnici kolem hejtmana Jiřího Rozbořila (kauza Vidkun) či nejnověji kauzu Bereta, v níž figuruje mimo jiné bývalý důstojník ÚOKFK Radek Holub.“ Všechny jsou kontroverzní.

Kauza Bereta (květen 2016). Poslední Šlachtovou „realizací“ je zátah na detektivy protikorupční policie. Je ovšem podezřelé, že se odehrála krátce poté, co se provalily odposlechy razií rovněž dotčených vyšetřovatelů Čapího hnízda. Dodnes není jasné, zda byly instalovány legálně. ÚOOZ už podruhé v krátké době zasáhl do kompetencí inspekce, která má vyšetřovat trestnou činnost policistů ze zákona.

Kauza Vidkun (říjen 2015). ÚOOZ i v této spektakulární akci převzal roli GIBS, aby rozkryl údajnou trestnou činnost části olomouckých policistů a podnikatelů. Vyšetřování „chobotnice“ kolem hejtmana Rozbořila však už čtyři měsíce stojí. I zde existují pochybnosti, že Šlachta kauzu spustil jako zastírací manévr, kterým chtěl odvést pozornost od chystaného zatčení jeho spolupracovníků detektiva Vokála a policejního informátora Arifoviče generální inspekcí, o kterém se dozvěděl předem.

Kauza Nagygate (červen 2013). Tři roky po tiskové konferenci, na které Šlachta s Ištvanem oznámili odhalení obří korupce, zabavení 150 miliónů korun a desítek kilogramů zlata jako výsledek razií stovek policistů, se kauza rozpadla – použijeme-li vyšetřovací žargon – na několik „střípků“. Obří korupce nikde, prezidentem avizované zatýkání ministrů se nekonalo. Mediální orkán však svrhl vládu, což uvolnilo prostor dominanci oligarchických skupin v čele s Agrofertem.

I další mediálně významné kauzy, v nichž figuruje ÚOOZ, vyvolávají otazníky.

Kauza Sobotkovy e-maily (leden 2016). Konspirační web White Media zveřejnil desítky e-mailů soukromé korespondence premiéra Sobotky. Kauzu otevřela Babišova média, a i proto se spekulovalo, že za ní stojí „bezpečnostní divize Agrofertu“. Vyšetřování se ujal Šlachtův útvar. Dodnes nejsou známé žádné výsledky.

Kauza Fajád (únor 2016). Do Libanonu odcestovala za nevyjasněných okolností pětice Čechů. Byli uneseni a následně vyměněni za agenty Hizballáhu Fajáda a Marabího, kteří měli být vydáni do USA. V případu figurovali agent Vojenského zpravodajství a Fajádův právník Švarc. Leccos nasvědčuje předem připravené akci s korupčním potenciálem. Ministr spravedlnosti Pelikán navíc rozhodl o nevydání agentů podle některých právních názorů v rozporu se zákonem. Na mušce kritiků se octl zejména Randákův ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Kauzu vyšetřuje ÚOOZ, zatím rovněž bez výsledků.

Kauza Oleo Chemical (září 2014). Dva týdny před komunálními volbami zatýkal Šlachtův útvar aktéry kauzy Oleo Chemical s okrajovou rolí lobbisty Rittiga, který jí dodal mediální rozměr. Šlo o zjevný pokus volby ovlivnit, jelikož vyšetřování trvalo tři roky, a „realizaci“ předcházela dlouhodobá kampaň v Babišově tisku. Existují indicie, že na problémech Olea, vyrábějícího biopaliva druhé generace, může mít zájem majitel Agrofertu, který se před několika lety neúspěšně pokoušel firmu převzít. Krátce poté začala její cílená kriminalizace.

Kauza Opencard (září 2015). Deset pražských radních, včetně bývalých primátorů Svobody a Hudečka, je stíháno za to, že v radě odhlasovali údajně nevýhodné prodloužení smluv s firmou Haguess, zajišťujících podporu karty Opencard. Případ překvapivě převzala jihočeská expozitura ÚOOZ, jejíž vyšetřovatel Hluško poté, co odešel od policie, kandidoval za hnutí ANO na starostu Českého Krumlova. Rozporuplná kauza je podivná zvláště proto, že obviněná rada řešila problémy převzaté z minulosti.

Jiné pohledy

Existují i jiné pohledy na činnost ÚOOZ, než které veřejnosti předkládají jeho přímluvci a Babišův tisk. Útvar je především kritizován za selhávání v boji s ruskojazyčnými mafiemi, na které pravidelně upozorňuje BIS. Například bezpečnostní expert Tomáš Šmíd upozorňuje na to, že postsovětská mafie má u nás pevné kořeny, a ÚOOZ obecně neodvádí v této věci v posledních letech zrovna kvalitní práci.

Jedním z největších skandálů posledních let se stala metanolová aféra z podzimu 2012, jíž padlo za oběť padesát lidí, a stovky dalších doživotně poškodila na zdraví. Šlachta v této souvislosti čelil kritice, že se více zabývá mediálně zajímavým honem na politiky, než organizovaným zločinem. Na rozkrytí lihové mafie se navíc nakonec podílely hlavně krajské policejní útvary z Ostravy a Zlína.

Babišův tisk se na bezpečnostním bitevním poli neangažuje poprvé. Už před dvěma lety začal organizovat dlouhodobou kampaň proti vedení GIBS s cílem dosadit ředitele blízkého hnutí ANO. To se nepodařilo, i když ředitel inspekce nakonec odstoupil. Dnes Lidové noviny bojují za záchranu spřízněného šéfa ÚOOZ, nepochybně opět v zájmu jejich majitele. Čas ukáže, jestli bezpečnostním složkám u nás ve skutečnosti vládne Babiš se Zemanem.

[ctete]37240[/ctete]