„Jsme široce rozkročené hnutí, které oslovuje voliče napříč politickým spektrem,“ tvrdí Andrej Babiš. Tím jen potvrzuje, že programově surfuje nalevo či napravo, jak se mu to hodí. Současně prohlašuje, že nechce, aby stát zasahoval lidem do života. Ve skutečnosti opět fabuluje a koná pravý opak. Míra byrokracie a represí za jeho vlády narostla na rekordní úroveň.
Šéf hnutí ANO v rozhovoru pro deník Právo (19. 11. 2016) mimo jiné nastínil, jakým způsobem opisuje program tradičních stran. „Chceme mít nízké daně, nechceme zadlužovat stát a chceme, aby stát nezasahoval lidem do života,“ vyjmenoval teze, které si vypůjčuje zprava. Na druhou stranu zleva „vnímá sociální aspekt“, poukazuje na zvýšení platů státních zaměstnanců a vyšší důchody nad rámec zákona.
[ctete]73086[/ctete]
Ministerstvo financí v čele byrokratů
Populistické hnutí, které do parlamentu vplulo bez programu, to má jednoduché. Může si dovolit slibovat nízké daně a snižování byrokracie, a zároveň „soucitně“ uplácí státní zaměstnance skokovým zvýšením platů, zvyšuje jejich počty o desítky tisíc a dramaticky zvyšuje povinné výdaje státu.
ANO se podílelo na rušení úsporných kroků, kam patří zdravotnické poplatky, aby následně peskovalo ministra zdravotnictví, že není schopen miliardové výpadky v systému nahradit. Vláda zrušila i možnost individuálního spoření v důchodovém systému, aniž by kdokoli poskytl jediný náznak jeho reformy, kterou do budoucna vyžaduje demografický vývoj.
Pokud Babiš hovoří o tom, že nechce, aby stát zasahoval lidem do života, je to především jeho ministerstvo financí, které chrlí desítky novelizací zákonů, měnících zejména podmínky podnikání. Ještě se chlubí tím, že je nejaktivnější. Skutečně je s přehledem na špici všech rezortů, když připravil 38 změn zákonů, z čehož už 29 bylo schváleno. Nejvíce se přitom měnily zákony o DPH a dani z příjmu.
První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija k této legislativní smršti podotýká: „Malí živnostníci potřebují pravý opak. Kvalita podnikatelského prostředí se odvíjí od stability, předvídatelnosti, srozumitelnosti a jednoduchosti celého systému.“ ODS chce proto navrhnout antibyrokratický balíček, jehož součástí bude jednodušší zakládání firem nebo ohlašování živnosti přes internet.
Vliv státu rekordně posiluje
Od roku 2013 vláda připravila celkem 107 zákonů ovlivňujících podnikatele, z toho 62 bylo úspěšně schváleno. Stát jako nikdy předtím posiluje svůj vliv nad životy svých občanů a v první řadě podnikatelů. Nejenže jim diktuje nové povinnosti, ale zároveň jim zvyšuje mzdové náklady skokovým růstem minimální mzdy, vychyluje zákoník práce v neprospěch zaměstnavatelů, chrání udavače (whistleblowery), aniž by byli sankcionováni za nepravdivá nařčení zaměstnavatelů, přikazuje, kdy mají obchodníci prodávat, plošně zakazuje kouření v restauracích, zostřuje dohled nad lidmi vytvářením nejrůznějších centrálních databází a registrů, a dalo by se dlouho pokračovat.
Rozhodně platí, že čím méně přijímaných zákonů, tím lépe. Tím kvalitnější a promyšlenější mají být. Babišova vláda se nezabývá tím, jaké zbytečné regulace zrušit, ale naopak jejich počet rekordně rozmnožuje. Nejde jen o novou byrokracii typu kontrolních hlášení DPH. Některé z nich, jako je elektronická evidence tržeb (EET), mají vysloveně represivní charakter. Cíleně jsou namířeny proti malým a středním podnikatelům, kteří se pletou do cesty velkým koncernům typu Agrofert.
Šéf hnutí ANO se projevuje jako absolutní technokrat. Je mu úplně jedno, jestli desítky tisíc živnostníků ukončí činnost. A to zejména na venkově nebo v regionech s vysokou nezaměstnaností, kde je živnostenské podnikání pro mnohé jedinou možností obživy. Podle něj to jsou stejně podvodníci, kteří okrádali stát. Řada z nich přitom skončí kvůli jeho hrubým urážkám a nehorázné televizní kampani, vybarvující, kolik škol a nemocnic se postaví za údajných a zjevně přemrštěných 18 miliard vyždímaných ze živnostníků.
Proč schodek rozpočtu 60 miliard?
Podobné je to s daněmi a zadlužováním. Skutečností je, že současné vládě přeje štěstí v podobě evropské hospodářské konjunktury, která se ovšem začala otáčet už ve druhé polovině roku 2013. Kabinet těží ze zvýšené aktivity podnikatelského sektoru a z toho vyplývajícího vyššího výběru daní. Nejvíce přitom zaostává výběr DPH, sešněrované novými regulemi, které se zatím nijak zvlášť neprojevují. Pokud se však Babiš už dnes chlubí vyrovnaným nebo mírně přebytkovým rozpočtem, nesmí se zapomenout, že stát investuje oproti loňsku proti plánu o 50 miliard korun méně, což se na bilanci rozpočtu spolu s aktivitou podnikatelů projeví nejcitelněji.
O to je ovšem nepochopitelnější, že „vzorný hospodář“ navrhuje na příští rok rozpočet se schodkem 60 miliard korun. Znovu přitom navyšuje počet státních zaměstnanců o téměř osm tisíc a výdaje státu meziročně vzrostou o neuvěřitelných 50 miliard. Jen výdaje na platy státních zaměstnanců vzrostou o téměř 13 miliard.
Tím se vláda přibližuje populistickým rozpočtům Jiřího Paroubka, který před volbami dramaticky zvyšoval mandatorní výdaje a nadbíhal širokým vrstvám potenciálních voličů. A vůbec nelze vyloučit, že se v příštím roce dočkáme dalšího rozdávání předvolebních dárečků, protože Babiš v poslední době nasává především voliče ČSSD a KSČM.
Dočasná opatření jako trvalá
Pokud ministr financí hovoří o nízkých daních, sám je snížil jen kosmeticky. Ačkoli neustále kritizuje pravicovou vládu za zvýšení daní v době ekonomické krize a nutnosti stabilizovat veřejné rozpočty, nedodává už, že toto zvýšení bylo jen přechodné. Od ledna 2016 měla celková daňová zátěž podle už schválených a současnou vládou zrušených zákonů výrazně poklesnout a daňový systém zjednodušit. Zároveň pomíjí, že současně došlo k masivním úsporám vládních výdajů v řádu desítek miliard korun.
Na tento rozpor upozornil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek v Otázkách Václava Moravce. „Necháváte si víc peněz,“ připomněl Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) s tím, že současná vláda zafixovala dočasná opatření jako trvalá. Sám chce navrhnout, aby vláda snížila daně na úroveň před finanční krizí a zrušila druhou sazbu daně z příjmu.
I mnozí ekonomové poukazují na to, že jednou z největších překážek pro rozvoj malých a středních podniků je složitost regulí a míra administrativní zátěže spojených se zákony. Ministr financí, věren podhoubí, ze kterého vyrůstal a kde získával ostruhy, jde jinou cestou. Znovu zavádí metody poplatné komunistickému režimu, postavené na třídním boji, strachu a udávání. Jeho koncern zatím kyne, zvyšuje zisky a miliardové penězovody z domácího i evropského eráru. Za jeho působení stát zasahuje do života lidí čím dál víc, a žádné řeči na tom nic nezmění.
[ctete]84748[/ctete]