Premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Vládní koalice prosadila ve sněmovně spolu s KSČM a SPD povinný podíl českých potravin na pultech supermarketů, připomínající návrat do éry socialismu. Tento populismus nahrává velkým producentům v čele s Agrofertem, porušuje pravidla volného trhu EU a poškozuje zákazníky.
Domácí agrolobby vedená bývalým prezidentem Agrární a Potravinářské komory Miroslavem Tomanem, dosazeným Hradem na post ministra zemědělství, může slavit. Aspoň prozatím. Poslaneckou sněmovnou prošla novela zákona stanovující povinné kvóty českých potravin v obchodech nad 400 metrů čtverečních. Tomanovo nestoudné angažmá v této věci je umocněno jeho jasným střetem zájmů, když v potravinářském velkoprůmyslu podnikají jeho nejbližší rodinní příslušníci, otec a bratr.
Kvóty až 73 procent
V roce 2022 mají kvóty dosáhnout 55 procent potravin, které lze vyprodukovat v České republice, v seznamu čítajícím 120 položek. Tento podíl by měl postupně růst do roku 2028 až na 73 procent. To je v poměrech EU, kde platí pravidla jednotného trhu, zcela ojedinělý jev zadělávající na obchodní války a odvetná opatření řady zemí.
Zájmy obřích agrokoncernů v čele s dominantním hráčem na českém potravinářském trhu Agrofertem hájila široce rozkročená poslanecká koalice socialistických regulátorů z řad ANO, ČSSD, KSČM, SPD a Václava Klause juniora. Krátce po hlasování došlo ke komediální zápletce.
Ozval se premiér Andrej Babiš, jehož střet zájmů už definitivně potvrdily závěry evropských auditů, jenž nebyl na jednání sněmovny přítomen. Zkritizoval postoj poslaneckého klubu ANO, který většinově hlasoval pro kvóty, a distancoval se od něj.
Zbytečné politické gesto?
„Tento návrh jsem neinicioval, ani nepodpořil a považuji ho za zcela zbytečné politické gesto, které je v rozporu s fungováním vnitřního trhu Evropské unie,“ vyjádřil se Babiš pro server iROZHLAS.cz. Pokud by nabyl účinnosti, bude to podle něj pro Česko znamenat citelné sankce a čeští producenti, ani spotřebitelé by z toho v dlouhodobém horizontu neměli žádný prospěch.
Šéf ANO jistě není daleko od pravdy, ale je tedy otázkou, proč jeho poslanci až na pár výjimek tuto kontroverzní změnu podpořili. Legendě o rozkolu, kdy Babiš údajně nebyl schopen přesvědčit svůj klub, který se vzepřel a hlasoval proti jeho vůli, nikdo neuvěří. Poslanci ANO jsou jen tvární zaměstnanci politické divize Agrofertu, a kdyby jejich vůdce zavelel, zařadili by poslušně zpátečku.
Babiš mohl tuto iniciativu zastavit už dávno a nedopřávat publiku směšné divadélko, jak je dnes jediný proti povinným kvótám spolu s poslancem Jaroslavem Bžochem, který byl přítomen hlasování na plénu.
Nedělejte ze mě pitomce
Už loni na jaře připravila podobný pozměňovací návrh skupina poslanců v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD) na postupné zvyšování povinného podílu českých potravin z 55 procent až na 85 procent v roce 2027. Dnes je tento poměr pouze čtvrtinový, což svědčí o vážném zásahu do tržního prostředí.
Tuto iniciativu, kterou autoři přilepili k novele zákona týkající se dvojí kvality potravin, podpořil i ministr Toman, který povinné kvóty prosazuje už několik let. „Já nejsem proti tomu, aby se něco dováželo, ale ať se dovážejí věci, které se tady nevyrábějí,“ prohlásil kdysi a svůj názor, za který by se nemuseli stydět ani normalizační komunisté, nemění.
Po vlně kritiky a se i tehdy postavil proti kvótám Babiš. „Nepodporuju to. Prosím vás, nedělejte ze mě pitomce,“ obořil se na redaktorku CNN Prima News. „Na klubu jsem řekl, že tenhle návrh poškozuje mě a mou bývalou firmu,“ prohlásil, nicméně od té doby nehnul proti zvýhodnění produkce Agrofertu prstem.
Práce pro Faltýnka
Loni byla kontroverzní novela zákona stažena z projednávání ve sněmovně a vrácena do výborů. Vzal si ji ovšem pod patronát předseda zemědělského výboru a Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek, který avizoval vypracování nového návrhu společně s poslanci SPD. Výsledek je znám a od původní verze se příliš neliší.
Novela zákona směřuje do senátu, který ji zcela jistě vrátí zpět do sněmovny. Ta ovšem může senátní veto přehlasovat. Premiér Babiš bude mít znovu příležitost prokázat, zda myslí svoji kritiku vážně, nebo jde jen o prázdné fabulace. Bez hlasů ANO tato nahrávka domácím agrokoncernům neprojde.
Bezprecedentní regulaci potravinářského trhu ostře napadá nejen demokratická opozice a podnikatelské asociace, ale už i osm velvyslanců zemí EU, kteří varují Českou republiku před diskriminací zahraničních výrobků. Tato reakce předznamenává tvrdý odpor na unijní půdě vůči povinným kvótám.
Obskurní a toxická věc
Výhrady shrnuje Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství sdružující malé farmáře. „Zní to na první poslechnutí velice dobře, ale je to velmi brutální zásah do svobody trhu, který se obrátí proti spotřebitelům. Vedl by jen k zúžení nabízeného sortimentu a růstu cen.“
„Tuto veskrze obskurní – právně, obchodně i politicky toxickou věc jsme s obavami sledovali od samého počátku. Zásadně a kategoricky odmítáme tento paskvil, který je v rozporu se samotnými principy fungování EU. Je to právně neakceptovatelný způsob zásahu členského státu na ochranu svého trhu a takový také bude závěr, pokud se návrh dostane skutečně do legislativního řádu naší země,“ varuje Šebek.
Hrozí zhoršení důvěry u okolních členských států a zavedení recipročních opatření v jiných oborech, ve kterých je Česko závislé na dovozu. Pomůže to těm, kteří v tržní síti jsou, tedy velkým domácím potravinářským firmám a agrokomplexům.
„Nepomůže to drtivé většině menších a středních zemědělců. Hrozí znedostupnění některých položek potravin v některých obdobích roku, protože i kdyby vycházela ona procenta v soběstačnosti, tak rozhodně to nevychází tak, že by bylo vše dostupné po celý rok. Takže hrozí prázdné regály některých potravin, tlak na unifikaci nabídky namísto její větší pestrosti,“ uzavírá Šebek.
Tento nebezpečný záměr je dalším vítězstvím populismu, přinesl by nenapravitelné škody a je potřeba ho zastavit. Dokud je ještě čas.
