Populističtí obchodníci s teplou vodou mají v politice často velký úspěch. Hladí lid po srsti a říkají mu, co chce slyšet. Většinou jim stačí opakovat jednu či dvě fráze o tom, jak se má země pod jejich vedením dobře, a překvapivé množství voličů jim to uvěří. Slogany typu „Bude líp“ a „Make America Great Again“ ale mohou fungovat, jen dokud nedojde k události, která se lidí dotkne natolik fyzicky, že už to prostě nejde maskovat slovním balastem. Současná pandemie koronaviru nám tak odhaluje všechny nedostatky marketingového stylu vládnutí. 

Nikdo neví přesně, co zabere

Předem by bylo třeba veškerou následující kritiku obou politiků uvést tím, že řešení nastalé situace rozhodně není jednoduché. Soudruzi z Číny se nákazu, která se začala šířit už v listopadu minulého roku, nejprve snažili ututlat. Teď zase všude po světe hlásají, jak jejich drsná opatření zabrala. Je složité rychle přijít na to, kde je pravda.

Zároveň je ale třeba říci, že některé potřebné kroky by dokázal asi vymyslet i naprostý ignorant. Třeba že bude nutné zajistit dostatek testů, ochranných pomůcek, dezinfekčních prostředků, terapeutických pomůcek a přístrojů a také dostatečný počet lůžek v nemocnicích. Nic z toho vláda u nás ani ve Spojených státech nezajistila. Důvody jejich selhání jsou různé, ale následky budou podobné.

Trump: hlavně ne krize

Donald Trump od začátku vnímal koronavirus hlavně a především jako hrozbu pro své znovuzvolení. Bortící se trhy, na jejichž rekordní hodnoty se předtím tak rád odvolával, mohly nahlodat důvěru v ekonomiku, která je, dá se říci, výkladní skříní prezidentovy kampaně. A tak se rozhodl hrozbu od začátku bagatelizovat.

Jeho tvrzení byla často v rozporu s tím, co říkali odborníci ze CDC (Center for Disease Prevention and Control, Centrum pro prevenci a zvládání nemocí). Tvrdil, že koronavirus je jako běžná chřipka a že se jedná o spiknutí demokratů. Populisté se totiž namnoze neřídí fakty, ale pocity a instinkty. Trumpovým základním instinktem je nepřiznat chybu a lhát, jak je všechno skvělé.

To mu procházelo velice dlouho. Jeho ministr spravedlnosti lhal o obsahu Muellerovy zprávy tak nestydatě, že soudce jmenovaný Ronaldem Reaganem ministerstvu spravedlnosti v bezprecedentním rozhodnutí nařídil, aby mu dalo k dispozici celou zprávu včetně stále utajovaných skutečností. Jenže obdobná snaha nezveřejňovat počet nakažených a mrtvých u koronaviru byla marná.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Babiš: hlavně chránit

Andrej Babiš sice začal také prohlášeními o tom, jak jsme připraveni a jak to nebude vůbec žádný velký problém, ale na rozdíl od Trumpa otočil dříve. Teď prosazuje tvrdší opatření, než platí leckde jinde v Evropě, kde je situace horší. Jelikož zatím nikdo moc neví, co přesně zabere, tak není asi úplně na místě mu zrovna tohle vyčítat.

V čem ale český stát jednoznačně selhal, je naprostý nedostatek testů a ochranných pomůcek. Přestože o závažnosti infekce bylo jasno nejpozději koncem ledna, kdy se zároveň objevily první případy v Itálii a Německu, vláda měsíc nedělala nic. Od výskytu prvního případu, k němuž došlo 1. března, u nás byly otestovány jen zhruba tři tisícovky lidí.

Dva státy, které zatím nákazu zvládly bez velkých drastických omezení ekonomické činnosti, Tchaj-wan a Jižní Korea, přitom spoléhají především na rozsáhlé testování. V prvním případě bylo provedeno skoro 17 tisíc testů na 24 milionů lidí, a to s takovou důkladností, že byli po výskytu nákaz zpětně testování pacienti s dýchacími potížemi, kteří měli negativní testy na běžné kmeny chřipkového viru.  Korea pak otestovala neuvěřitelných čtvrt milionu lidí.

Tchaj-wan má i měsíc a půl od prvního případu nákazy koronavirem jediné úmrtí a pouhých 51 případů onemocnění. Korea má sice případů přes sedmnáct tisíc, ale již týden přibývají nově diagnostikovaní pacienti tempem jen pět a méně procent a nemoci zatím podlehlo jen 72 lidí. Jenže my jsme podobnou prevenci naprosto propásli a teď přicházejí na řadu opatření, která, byť jsou nejspíš nutná, významně poškodí českou ekonomiku.

Vůdce vás chrání, vůdce to zařídí

Prezident Trump je na všech tiskovkách všemi chválen, jak to je právě jeho pevné a rozhodné vedení, co Spojeným státům umožňuje vypořádat se s koronavirem. Na rozdíl od našeho domácího všeuměla si tak alespoň na pochvaly zjednal někoho jiného. Na veřejnost ale pronikají zprávy o tom, že chvála prezidenta je nutnou podmínkou toho, aby mohli odborníci vůbec vystoupit a veřejnost pravdivě informovat.

USA totiž testování také výrazně podcenily, a teď je tak čekají náročné a nákladné pokusy o zpomalení tempa šíření viru pomocí sociální izolace. Když se Trump pokusil v televizním poselství k národu situaci uklidnit, dokázal jen tolik, že ani z připraveného papíru není schopen přečíst informace tak, aby jej pak nemuseli ostatní opravovat.

Andrej Babiš se, jako už je jeho zvykem, chválí především sám. Evropa prý zaspala a my jsme napřed. Nouzový stav není třeba, vedeme si skvěle. Obchody se zavírat nebudou, všechno zvládáme. Vzpomínáte? K tomu pojal Babiš celou záležitost jako svou osobní kampaň. Osobně kontroluje zásoby potravin ve třech z mnoha desítek velkoskladů u nás, aby národ uklidnil, že jídlo bude.

Když jej novináři upozorní, že lékaři nemají roušky a respirátory, slíbí, že je tam ještě dnes osobně doveze. Pár hodin nato jeho ministr zdravotnictví přizná, že jich prostě nemáme dost. Tak snad příští rok. Osobně esemeskou uděluje povolení ženě v karanténě, aby se jela přes celé město nechat otestovat, protože sanitka pro ni prostě nepřijede (psal Respekt). Možná proto přes vyhlášený stav nouze nechce svolat krizový štáb, jemuž by šéfoval ministr vnitra Hamáček. Přišel by totiž o pozornost.

Císař je nahý

Krize samozřejmě dokáže odstřelit nejednoho politika. I koronavirus bude mít kromě těch tragických lidských i mnoho vedlejších politických obětí. Jenže zatímco skuteční státníci se mohou ve své snaze něco udělat dopustit chyb, populisté nehledají skutečná řešení. Na to nejsou zvyklí. Hledají, jak předstírat, že věc vyřešili.

Babišovi možná nebude až tolik vadit ekonomický propad, protože státní rozpočet měl už za první dva měsíce roku tak jako tak nejvyšší schodek za posledních 27 let. Jízda na vlně prosperity, o niž se nezasloužil, by skončila v každém případě. Korona tak bude pro jeho voliče vysvětlením, proč už nejde pumpovat peníze do lidí, jak sliboval, kudy chodil.

Trump je naopak závislý na dobrém výkonu ekonomiky, a tak se veškerým drastičtějším opatřením vyhýbá. Možná proto, že americký rozpočet skončil se schodkem přes bilion dolarů už v minulém roce. Jde o nejvyšší „sekeru“ od pokrizového roku 2012. A to v situaci, kdy panovala rekordně nízká nezaměstnanost a ekonomika rostla o více než dvě procenta. I návrat k normálu okolo šesti procent nezaměstnaných by rozpočet bolel.

Oba populisté prostě loď, kterou jim voliči svěřili, naložili až na maximum. Jenže sebemenší vlnka ji teď může převrhnout a potopit. Následky koronaviru a z něj vyplývající krizi u nás i v USA nelze samozřejmě přičíst bezvýhradně Trumpovi a Babišovi. Jak už bylo řečeno, i mnozí seriózní politici selhávají a selžou. Oba dva populisté ale způsobili, že země pod jejich vedením byly na jakoukoliv krizi mizerně připravené a jejich instinktivní snaha chránit především vlastní marketingový obraz ji ještě zhoršila.