Když před lety předseda hnutí ANO prohlásil, že poslanecká sněmovna je „žvanírna“, která ho silně nebaví, řešilo se, proč chce být její součástí. Jako ministr a posléze premiér už Andrej Babiš na dolní komoru parlamentu tolik nenadával. Nikdo mu totiž nenakazoval, kdy v ní musí být, a proto si vybíral pouze momenty, které využíval ke svým několikahodinovým populistickým výstupům. Nyní je však situace odlišná a Babiš jasně ukazuje, kde jsou jeho priority.
Bývalý ministerský předseda hraje několik měsíců s veřejností hru o tom, zda se bude ucházet o prezidentský post. Téměř jasný plán, který musel Babiš vypracovat hned poté, co prohrál parlamentní volby a musel opustit premiérskou pozici, se díky marketérům hnutí ANO stal pro ty, kteří věří expremiérovým báchorkám, jakýmsi tajemstvím.
Naivnější část společnosti si skutečně myslela, že by se člověk toužící po moci vzdal možnosti stanout v čele státu, který osm let podváděl, patrně i okrádal. Ostatní jen čekali, s jakou intenzitou a v jaký moment se Babiš do prezidentské kampaně oficiálně zapojí. Jízdy obytným vozem po celé zemi sice jasně ukazovaly, že už se boj o Hrad rozjel, ale dokud se šéf ANO nevyjádřil konkrétně, šlo de facto pouze o jeho toulky po Čechách, Moravě a Slezsku.
Kvůli nim ovšem opoziční poslanec nechodil do práce, tedy do sněmovny. Jeho absence jsou podle informací z pořadu Otázky Václava Moravce dokonce 75,7 procenta. Místo toho, aby zvolený zákonodárce navštěvoval poslaneckou sněmovnu, prostě celoročně dělá kampaň. Jak přiznala Alena Schillerová, bývalá ministryně financí a Babišova nejbližší spolupracovnice, její šéf zkrátka podal pomocnou ruku. Co je na tom?
„On nám pomáhal s kampaní. S komunální, se senátní, on je stále mezi lidmi,“ sdělila předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO v České televizi s tím, že ji ani její stranické kolegy vůbec nenapadlo, že by se měl Babiš kvůli svým absencím ve sněmovně vzdát poslaneckého mandátu. „Tento týden tam bude, v úterý nebo ve středu, budeme se o tom ještě bavit,“ ujistila exministryně, že se její šéf „v práci“ objeví.
Stejná situace prý nastane, pokud by Babiš nezvítězil v prezidentské volbě. Podle Schillerové máme poté zhruba rok a půl bez voleb, takže je velmi pravděpodobné, že by se předseda ANO ve sněmovně objevoval.
Na druhou stranu se však spekuluje i o tom, že by neúspěch Babiše v cestě na Hrad demotivoval, a proto by sám odešel z politiky. To je však velmi nepravděpodobné, protože i jako šéf největší opoziční strany, navíc současně majitel několika výrazných médií a člověk, jehož se bojí i vysoce postavení lidé, dokáže dosahovat alespoň některých ze svých cílů.
K tomu bude stále vyčkávat na krize podobné té energetické či ukrajinské a tepat vládu za všechno, co udělala i neudělala. Knížecími radami bude zásobovat Fialův kabinet a „ohromovat“ tak část společnosti, která daným tematikám nerozumí, ale má „selský rozum“. Pomocí něj pak vyjadřuje podporu hnutí ANO v průzkumech, které jsou kvůli stále ještě dlouhému mandátu současné vlády zcela irelevantní a neukazují vlastně nic podstatného.
Co by se muselo stát, aby Andrej Babiš začal chodit do práce, kterou nenávidí, neví nikdo. Jako jediná možnost se zatím jeví comeback do role ministerského předsedy. Takovou situaci snad už ale voliči nedopustí. Maďarská cesta, na niž by nás Babiš navedl, by nás totiž poslala do horoucích pekel.