Český premiér dokonale využil epidemii koronaviru ke svému permanentnímu mediálnímu divadlu. Hraje si na zachránce národa, který dvacet čtyři hodiny denně řeší situaci. Na internetu koluje jeho fotka, na níž je oblečen jako doktor.
Je to jeho taktika, jak ze sebe setřást tíhu vlastních skandálů. Díky panice pak dostává nekonečný prostor. A zatímco on může ponižovat svého přitroublého ministra zdravotnictví, tak na mediální scéně nečelí jeho vlastní obrovské produkci konin a nehorázností věcnou oponenturou téměř nikdo. Racionalita je více či méně zatlačena do poznámek na Twitteru.
Novinář Tomáš Etzler zde názorně ukázal, jak nesmyslné jsou Babišovy poznámky na adresu Itálie, která podle premiéra epidemii na rozdíl od Česka nezvládá. Etzler napsal: „Babiš včera v ČT plival na Itálii kvůli viru. Trochu perspektivy ze CNN: 1. Itálie má nejstarší populaci v Evropě. 2. Nejmladší oběti tam bylo 76 let. 3. Itálie má aktivní a efektivní systém testování a otestovala už desetitísice lidí, daleko nejvíc v Evropě.“
Etzler má pravdu. Itálie otestovala 42 tisíc lidí, zatímco Česko necelých 800. Epicentrum nákazy v Lombardii a Venetu přitom souvisí s intenzivními kontakty průmyslového severu s čínskými průmyslovými regiony. Premiér si přeci nemůže dovolit nesmyslně srážet jiný, a to rozvinutý stát, že takový problém nezvládá, a přitom předstírat, jak on skvěle vede a nejspíš dokonce i léčí naši zemi. Je to takový náš rozumbrada, doktor Cvach ze seriálu Nemocnice na kraji města, který ze sebe dělá odborníka, aniž čemukoli rozumí.
Ze statistického serveru worldmeters.info vyplývá, že oběti epidemie jsou nejčastěji lidé nad 80 let, kteří už trpí jinou vážnou nemocí. V Itálii je přitom procento úmrtí z identifikovaných nakažených osob 2,5 procenta, zatímco v Číně to jsou více než 4 procenta. To je totiž ten skutečný ukazatel, zda nějaká země situaci zvládá či nikoli. Vysoká schopnost infekci podchytit a pacientům poskytnout efektivní léčbu. To se Itálii zjevně daří. V Itálii je průměrný věk obětí koronaviru 81 let.
Za více než sporná lze také označit vládní opatření, jimiž se nařizuje karanténa lidem, kteří se vracejí z jakéhokoli regionu Itálie, tedy kupříkladu i ze Sardinie, která má minimum nemocných. Především je ale děsivé, když slyšíme předsedu vlády z televize dramaticky deklamovat, co všechno „se nařizuje“. To je totiž jeho nejoblíbenější role. Místo věcného chování šíří paniku a pak nařizuje. Zákonnými či racionálními předpoklady se nezabývá. Takové ohledy ho jen zbytečně brzdí v jeho tažení mediální krajinou a v udatném boji s větrnými mlýny. Opravdová práce na obraně před riziky vypadá jinak než Babišova nechutná estráda.