Kdyby to nebylo neskonale trapné, bylo by to k smíchu. Jak někdo poznamenal na twitteru, Babiš si jistě připadal jako Ježíš obklopený svými učedníky. Jako mučedník trpící za svou pravdu, jemuž není umožněno hovořit tak, jak si přál.
Obstrukce dosáhly v pátek večer svého vrcholu. Nebo spíše dna. Andrej Babiš v sobě najednou probudil zájem o poslaneckou práci, která mu byla v minulých letech naprosto ukradená.
„Já tady budu mluvit, kolik chci,“ křičel u mikrofonu Babiš poté, co byl předsedajícím Janem Bartoškem upozorněn, že mu vypršelo prvních pět minut projevu. A protože výzvu předsedajícího neuposlechl, byl mu vypnut mikrofon, což mu nevadilo a dál bylo vidět jeho pantomimické představení, za které by se nemusel stydět ani strýček Jedlička.
Přestože jej předsedající volal k odpovědnosti, Babiš nemínil dobyté pozice vyklidit. Naopak získal spojence z řad svých zaměstnanců, tedy poslanců hnutí ANO, kteří svého majitele obklopili a bránili vlastními těly, aby snad nebyl vyveden ze sálu.
Své polínko do ohně přiložilo i duo Okamura s Foldynou, kteří se vedle Babiše rovněž postavili, ačkoliv ještě včera pro ně ANO bylo kvůli schválenému návrhu Patrika Nachera „fuj“. Foldyna vše pečlivě dokumentoval na mobilní telefon. Patrně se bude chtít pochlubit svým přátelům z motorkářského gangu Nočních vlků, že je taky drsoň.
Nevidím do Babišovy hlavy, slyšet nebyl, ale z řeči těla bylo jasně patrné, jak si onu situaci užívá, neboť byl po dlouhé době opět středem pozornosti. A to pro něj po prohře v prezidentské volbě, kterou ještě stále nestrávil, muselo být jako hojivý balzám.
Možná mu v uších znělo i ono již zlidovělé zvolání z pohádky S čerty nejsou žerty „Je to rebel!“. Jen by si měl uvědomit, kde onen kaprál v podání Petra Nárožného nakonec skončil.