Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Andrej Babiš se pocitu křivdy a stihomamu nezbavil. Tentokrát své nitro vylil na stránkách Práva (v sobotu 1. 2.). Za všechno mohou zlé neziskovky.
Pan předseda a premiér odhalil své odvěké nepřátele: „Pražská kavárna má zase pré. Transparency International vydala žebříček zemí ve vnímání korupce a jako Česká republika jsme si údajně pohoršili. Upřímně? Čekal jsem to. Pojďme se podívat na celý žebříček TI trochu víc zblízka, ať je jasné, oč jde.“ A hned nám vysvětlí, o co jde: „Na prvním místě žebříčku je Dánsko, kde je dle TI korupce minimální. Dostali 87 bodů ze sta. Super výkon. Jen trochu podivné je, že Dánskem otřásá obrovský skandál, který zahrnuje praní ruských špinavých peněz, úplatky a finanční machinace v objemu 5,2 bilionu korun. Šéfa jedné z poboček banky, která do toho byla zapletena, našli mrtvého v Estonsku. Obrovské podvody v Danske Bank ohrožují stabilitu celé ekonomiky. Dle TI premianti. Už chápete? Vše stojí na kouzelném slovíčku ‚vnímání‘. Není to nic objektivního. Je to žebříček pocitů.“
Aby to bylo jasné ještě více, vysvětluje nám Babiš, že u nás je to přece úplně naopak: „Stejný pocit funguje i v případě ČR, akorát obráceně. A pocity je snadné ovlivňovat. Třeba tak, že podáte trestní oznámení nebo stále dokola vykřikujete nesmysly o střetu zájmů. Vytvoříte hysterii, abyste si získali pozornost médií. Tomu se říká vrtěti psem. A nejde jen o nějaký pochybný žebříček.“
Babišův argumentační tah je jasný. Dále v článku „vysvětluje“, že některé neziskovky mají prostě dobrý kšeft z toho, že upozorňují na to, že je „ohrožena demokracie“, a přitom samy do politiky přímo jít nechtějí. Když poukáží na „index vnímání demokracie“, tak získají víc grantů a víc příspěvků od lidí. Těm hodným neziskovkám, co se třeba starají o potřebné lidi, ty zlé kazí dobré jméno. Takové, které „za peníze z různých, často i státních zdrojů přetvářejí svět k obrazu svému“. A hned následuje výčet, že Transparency International „jen v roce 2015 ze státního rozpočtu dostala 4,2 milionu korun a přitom celkový rozpočet byl 10 milionů“. A ještě tam měli prachy z Evropské unie. V roce 2016 2,3 milionu korun. A taky něco dělali pro ministerstvo dopravy, když tam ministroval Aleš Řebíček z ODS. TI a podobným jde podle Babiše jen o „diskreditaci“ a „ovlivňování voleb“. A proti korupci tu nejvíc bojuje on a jeho ANO.
Aby bylo jasno, není žádné tajemství, že index vnímání korupce je subjektivní měřítko, a nikdo nic jiného snad ani netvrdí. To měření se ale nezavedlo kvůli Babišovi, bylo tu před ním, bude i po něm a neměří se jen u nás. Tady je zbytečně paranoický.
Uhýbá ale před podstatou věci. Má střet zájmů? Má. Vyřešil ho? Nevyřešil. Pokud jde o toky peněz, mnohem zajímavější jsou sumy, které přitekly do jeho podnikání za dobu, co je v politice. Dost si polepšil. Že nemá vliv na chod svých firem, když na ně „nezávisle“ dohlíží mimo jiné jako protektorka jeho manželka a jím kdysi dosazení lidé, to je směšná představa. Nebo si někdo opravdu myslí, že jím dosazení šéfredaktoři jsou najednou vzorem novinářské nezávislosti? No ano, myslí si to možná lidé, kteří věří té podobě Babiše, kterou na Facebooku servíruje pod jeho jménem Marek Prchal. Soudný člověk za reálného Babiše považuje spíše toho nervózního pána, který není schopen souvisle odpovědět na jedinou pro něj nepříjemnou otázku. Proto také před přímou konfrontací s oponenty uniká, jak jen může.
Měl by raději uvažovat nad starým anglickým úslovím: „Když nechcete, aby se to o vás říkalo, tak to nedělejte.“
