Seriál podivných úkazů kolem čerpání evropských dotací Agrofertem nemá konce. Andrej Babiš kritizoval tzv. měkké dotace zaměstnavatelům na vzdělávání a podporu zaměstnanosti  i proto, že je musí spolufinancovat ze státního rozpočtu. Současně vyšlo najevo, že je jeho firmy čerpaly v celkovém objemu sedmdesáti milionů korun.

Pomoc, nebo přilepšení vybraným firmám?

Agrofert nelení a využívá všechny možnosti, jak dosáhnout na evropské peníze. Ponechme teď stranou kauzu Čapí hnízdo, jejíž vyšetřování se u nás nezadržitelně sune za termín parlamentních voleb. Jen se v tomto případě ukazuje, že štábní kultura holdingu velí hledat i velmi neotřelé způsoby, jak čerpat i takové dotace, na které by za normálních okolností nebyl nárok.

[ctete]111342[/ctete]

Babišův koncern se stal jejich největším tuzemským odběratelem, přičemž jeho zájem zasahuje do celé řady operačních programů. Nyní vychází najevo, že je úspěšný i v čerpání tzv. měkkých dotací z Evropského sociálního fondu a Operačního fondu Zaměstnanost, kam mimo jiné patří prostředky na zvyšování kvalifikace zaměstnanců, jejich vzdělávání a na podporu zaměstnanosti.

Skutečností je, že přínos těchto projektů je někdy diskutabilní a nezřídka znamená spíše přilepšení zaměstnavatelům, kteří mají problémy s odbytem. Co je odůvodnitelné v době ekonomické krize, vyvolává otazníky v časech nízké nezaměstnanosti a hospodářského růstu. Komu z drobných podnikatelů a živnostníků, jimž ministr financí šlape na paty a ždímá z nich každou korunu, se poštěstí na podobnou výpomoc dosáhnout?

Také je pravda, že mnohé projekty z „měkkých“ fondů jsou málo efektivní a největší profit z nich mají hlavně nejrůznější agentury. Vláda kupříkladu v rámci programu Zaměstnanost schválila rekordních 400 milionů korun na projekty podporující rovnost žen a mužů na trhu práce. Je zřejmé, že přínos podobných akvizic může jen těžko odpovídat vynaloženým prostředkům.

Zarazí však, pokud tento systém kritizuje ministr financí a současně majitel firem, které „měkkých“ peněz z evropských fondů využívaly měrou vrchovatou.

Já bych je ani nechtěl

Vůdce hnutí ANO podrobuje systém evropských fondů drtivé kritice opakovaně. Zároveň aby nepřišel ani o korunu z veřejných prostředků, převedl své firmy do svěřeneckých fondů, kde se mu o ně po dobu, co se bude pohybovat v politice, postarají jeho nejbližší spolupracovníci.

„Měkké projekty nemám rád,“ prohlásil ministr financí při nedávné besedě se studenty České zemědělské univerzity v Praze. „Evropská unie nám diktuje, na co máme peníze čerpat. Nutí nás k tomu, abychom dávali dotace na školení nebo rekvalifikaci. Já bych je ani nechtěl. Stát to pak musí spolufinancovat ze svého rozpočtu.“ Ve skutečnosti nikdo nikoho čerpat tyto peníze nenutí, a kdyby je majitel Agrofertu nechtěl, jeho firmy by se o ně neucházely.

Server Aktuálně.cz však zjistil, že na prostředky z těchto programů dosáhlo třináct jeho společností. Nejvíc evropských dotací na firemní vzdělávání ve výši 9,5 milionů korun přijala mlékárna Hlinsko. Více než 8 milionů získala pekárenská společnost Penam, dalších více než 6 milionů Vodňanská drůbež.

Unijní dotace na zvyšování kvalifikace obdržely i podniky Kostelecké uzeniny, mlékárna Olma, chemičky Precheza a Preol, vydavatelství Mafra, proslulý Agrotec a další členové skupiny Agrofert. Pomocí těchto dotací se vzdělávali i pracovníci masného průmyslu. Český svaz zpracovatelů masa, v jehož vedení má Agrofert čtyři zástupce, zařídil pro projekt Masu rozumíme již 700 let podporu z fondů přesahující 20 milionů korun.

Severočeská chemička Lovochemie čerpala na firemní školku 6 milionů korun z Evropského sociálního fondu. Nově dosáhla na dotace na vzdělávání ve výši dvou milionů korun další obří chemička z portfolia Agrofertu Synthesia. Dohromady si tak především potravinářské a chemické firmy z Babišova holdingu pomohly téměř k sedmdesáti milionům korun z „měkkých“ evropských fondů, k čemuž se musí připočíst spolufinancování z kapes českých daňových poplatníků.

Evropské dotace jsou nesmysl?

Z výše uvedených důvodů je kritika evropských fondů z úst ministra financí pokrytecká. Nezazněla však poprvé. Už předloni v září v pořadu Partie prohlásil, že evropské dotace jsou nesmysl. „Pokud by je někdo někdy zrušil, bylo by to velice dobře,“ konstatoval. V té době vyšlo najevo, že jen v letech 2007–2013 Agrofert z evropských dotací vytěžil minimálně 5 miliard korun, což obnášelo o dvě miliardy více než druhé nejúspěšnější Třinecké železárny.

[ctete]66683[/ctete]

Místo aby Babiš přestal tento „nesmysl“ pro domácí publikum zpochybňovat, ale začal jej řešit na evropské úrovni, jeho lidé v čele s dlouholetým bruselským lobbistou Pavlem Teličkou mezitím usilovali o co největší příděl evropských dotací pro jeho firmy. Jak uvedl týdeník Dotyk, lídr hnutí ANO ve volbách do Evropského parlamentu loni pomohl odstřelit chystané zastropování přímých plateb a jejich výrazné krácení pro velké zemědělské podniky.

Dále vyšlo najevo, že místopředseda představenstva Agrofertu a prezident Svazu chemického průmyslu Petr Cingr v jedné osobě úspěšně intervenoval na ministerstvu průmyslu a obchodu za zvýšení podpory velkých průmyslových firem z eurofondů, z původně schválených 24 miliard během pěti let na dvojnásobek, což odporuje i unijním předpisům. Tato aktivita se dostala i do hledáčku příslušných evropských orgánů.

Faltýnkův střet zájmů

Posledním dějstvím, kdy o sobě v této souvislosti nechalo Babišovo impérium slyšet, je pochybení zjištěné Evropskou komisí při udělení evropských dotací za roky 2014 a 2015 ve výši 1,5 miliardy korun holdingu Agrofert. Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek totiž působil ve střetu zájmů jako člen představenstva koncernu, a zároveň měl na rozdělování dotací dohlížet coby člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu.

Komise proto po České republice žádá vrácení 22 milionů korun, proti čemuž se ohradila celá vláda. Pokud bude pokuta skutečně udělena, ponese za ni odpovědnost jako celek, protože Faltýnka do této funkce jmenovala.

Na těchto případech se ukazuje, že Babišova kritika evropských fondů je jalová. Na jedné straně pranýřuje jejich nefunkčnost a plýtvání, na druhé straně jeho lidé makají na tom, aby z nich vytěžili maximum. Aby dokázal svůj skutečně zásadový postoj, měl by dosud nabyté „nesmyslné“ evropské dotace vrátit a už se o žádné neucházet. Jinak bude působit jen jako populista, který může prohlašovat a kritizovat cokoli, ale ve skutečnosti mu žádné peníze nezavánějí.