Andrej Babiš vyjádřil v novém vydání Čaulidi jasný názor na novou knihu Jana Nováka o Milanu Kunderovi. Ani na vteřinu se nemusíme trápit otázkou, zda předseda vlády četl těch 900 stran. Nejen že nečetl tuto knihu. On nečetl nikdy žádnou knihu, a to ani tu, co údajně napsal. Přesto má ale jasný názor. Novákova kniha je špatná, protože Kunderu kritizuje. A s tím on, Andrej Babiš, má přeci své bohaté zkušenosti. Lidé, kteří kritizují Kunderu stejně jako Babiše, jim závidí úspěch.
Babišovi zaměstnanci v Lidových novinách také dobře vědí, že Kundera se nemá kritizovat, a proto zahájili ostrou kampaň proti knize Jana Nováka. Vydali celou sérii článků o tom, že je Novák posedlý hledáním Kunderových nedostatků a jeho knihu označili za rozsáhlý pamflet. Věc je vážná a tak se zapojil i samotný šéfredaktor István Léko s odzbrojujícím sdělením, že knihu sice nečetl, ale věří článku redaktora Petra Zídka, kterému přitom nedávno ukončil smlouvu. Léko napsal o Novákovi, že je bezskrupulózní. On totiž Léko je skrupule sama.
Lidové noviny zastávají zásadní názor, že Kunderovy morální kvality jsou nezpochybnitelné a spisovatel rozhodně v roce 1950 neudal emigranta Miroslava Dvořáčka, který se ilegálně vrátil do Československa. Dvořáček potom strávil ve vězení 14 let. Ti, kdo šíří pomluvy a hanopisy, nepochybně Kunderovi závidí a nepřejí mu jeho úspěch.
Lidové noviny mají ovšem také jasno v tom, že stejně tak nevinný je i Andrej Babiš, který také nikdy nikoho neudal, nezfalšoval dotační žádost na svoji farmu Čapí hnízdo, nemá konflikt zájmů a vlastně nejspíš ani nevlastní Lidové noviny. A když to říká Evropský parlament, tak je v tom určitě politika a udávání do Bruselu, které tu praktikují ti, kteří Babišovi nepřejí a závidí mu úspěch.
Máme tu velkou poptávku po nevinnosti Milana Kundery. Zároveň tu také máme ohromnou poptávku po nevinnosti Andreje Babiše. V prvním i ve druhém případě nehrají fakta žádnou roli. Žádný důkazní materiál nezvrátí apriorní názor mnoha citlivých a intelektuálně založených lidí, že je Kundera nevinen. Proč? No proto, že ho máme rádi! A s Andrejem Babišem je to stejné. Žádný argument, žádný důkaz a žádná fakta nemohou zvrátit skálopevný názor, že je Babiš ve všem, co mu auditoři, europoslanci a někteří novináři vyčítají, zcela bez viny. A nyní na Babišovu nevinnost dal své první a předběžné razítko i nejvyšší státní zástupce. Státní zastupitelství tak kreativně odpovídá na veřejnou poptávku a politickou objednávku. Po nevinnosti. Vlastně tím mění své společenské poslání z obviňování na vyviňování. Týká se to ale zřejmě jen premiéra. Na ostatní občany se to asi zatím nevztahuje.
Obrovská veřejná poptávka po nevinnosti Milana Kundery a po nevinnosti Andreje Babiše spojila dohromady mnoho lidí, kteří nepořebují žádná fakta. Prostě to vědí. I francouzská historička z Ústavu pro studium totalitních režimů Muriel Blaive dobře ví, že Novákova kniha je špatná, protože z ní čiší antikomunismus. A ten ona opravdu nesnáší. To už je podle ní zřejmě lepší komunismus. Pro Kunderu také. Možná by se měl Ústav pro studium totalitních režimů proměnit na Ústav pro prokazování nevinnosti. Více by to odpovídalo veřejné poptávce. Mohl by vydávat dobrozdání těm, co udávali, že neudávali. I pan premiér by takové dobrozdání potřeboval. Navíc může ústav svoji působnost rozšířit z minulosti i na přítomnost. Lidové noviny by totiž samy pro sebe potřebovaly nějaké dobrozdání, že jsou nevinné a že se vůbec nezaprodaly estébáckému oligarchovi, kterému tolik pomohly zmocnit se státu.
Je velmi zajímavé, že u některých osobností velkého, ba dokonce grandiózního formátu existuje velká společenská poptávka po nevinnosti, zatímco u jiných osob tu máme naopak širokou poptávku po jejich vině. To se kupříkladu týká Miroslava Kalouska. Zatímco je Babiš nevinen od podstaty, tak Kalousek je od podstaty vinen. A rozsah jeho vin je strašlivý a dokazatelnost prohřešků či nějaká fakta v tom nehrají žádnou roli.
Souznění mezi Milanem Kunderou a Andrejem Babišem, s nimiž o literatuře při večeři debatovala dokonce i paní Monika, má hluboký existenciální význam. Jsou totiž spřízněni svojí nevinností a hlubokou nespravedlností svých bezskrupulózních kritiků. Navíc si svoji nevinnost i navzájem dosvědčili. A tím je to jejich pouto nejsilnější.
Možná by vás zajímalo, podle jakých kritérií se rozhodnuje o vině či nevině? Například by se to mohlo určovat v průzkumu veřejného mínění. Určitě jde ale v principu o věc hlubokého citu nebo obyčejné lidské potřeby. Pro paní Machalickou z Lidových novin jsou Kundera i Babiš nevinní zejména proto, že si to tolik přeje a navíc to moc pořebuje, aby se jí dobře žilo. A spisovatel Jan Novák? Ten je rozhodně vinen! Vždyť se na něj podívejte. Jasný viník.
Rozhovor se spisovatelem čtěte v aktuálním Revue FORUM. Objednávajte zde!
