NÁZOR / Lidové noviny skončí. Stejně jako v jiných případech je to mimo jiné další dílo Andreje Babiše, který něco zničí a pak zmizí. Prochází mu to v „podnikání“ i v politice. Protože už u toho není, může se tvářit nevinně.
Web Mediář.cz píše, že v květnu prodávaly Lidové noviny celkem 17 514 kusů na vydání, přičemž asi osm tisíc připadá na předplatné a čtyři tisíce na pultový prodej. Celkový prodej deníku od pondělí do čtvrtka nepřesahuje 15 tisíc výtisků. Nejsilnějším dnem je pátek, kdy noviny vycházejí s magazínem Pátek LN s televizním programem a prodávají přes 25 000 kusů.
Zpráva, že deník Lidové noviny po desítkách let své obnovené existence končí, celkem nikoho nemohl překvapit. Tištěná média mají v době internetu a snadno dostupných informací v reálném čase samozřejmě problém. Pokud chtějí přežít, musí nabídnout nějakou silnou přidanou hodnotu.
Pokud si někdo pořídí noviny nebo jakékoliv jiné médium jenom jako nástroj na jedno použití, například pro svou osobní politickou agitaci, jako to udělal Andrej Babiš, když si koupil Mafru, tak je v konečném důsledku takové „podnikání“ devastující.
Babiš dokázal pokazit všechno, na co kdy sáhl. Rozhodl se zamořit nádrže českých aut zastaralými biopalivy, místo kvalitních uzenin vytváří nechutné blafy, kde četba složení takzvaných párků může sloužit jako scénář pro děsivý horor. V době covidové pandemie nejdřív nastolil radikální opatření, což nejspíš zachránilo hodně životů, ale současně bizarnost a protiprávnost některých nařízení celý boj proti covidu kompromitovaly. Dodnes toho zneužívají různí dezinformátoři.
Pak naopak třikrát projevil politickou zbabělost, když nechtěl přijmout opatření žádná. Výsledkem byly desítky tisíc mrtvých, za což vláda Andreje Babiše nese plnou morální odpovědnost. Své vládnutí zakončil totálním vyprázdněním státní pokladny, aby se pak současné vládě vysmíval, že nemá peníze. Na veřejnosti se pokouší vystupovat jako geniální podnikatel, přičemž jeho podnikání spočívá ve sbírání dotací, takže zatímco státní pokladnu zlikvidoval, sám rekordně zbohatl.
Následky Babišova řádění se projevily i ve světě médií. Dva celostátní deníky proměnil ve služebné nástroje, kde jeho lokajové vystupovali jako nezávislí novináři. Na tuto hru bohužel přistoupila i veřejnoprávní média. Babišovi nešlo o podnikání mediální, ale politické. Poté, co už tyto nástroje nepotřeboval (a kvůli jasnému střetu zájmů se jich stejně musel zbavit), zůstalo po něm dílo zkázy.
Noviny se musí dělat se zaujetím pro věc, protože jinak nic nefunguje. Není třeba si romantizovat novináře, lékaře, řidiče městských autobusů. Ti všichni se navzájem mohou mít rádi nebo neradi, ale uzávěrka je železný zákon, autobusy musí jezdit aspoň plus minus na čas, a když se operuje, prostě to musí klapnout. Tenhle svět nějaké základní etiky a profesní cti Babiš zničil.
Co nefunguje, nakonec zahyne. Stejný osud jako Lidové noviny může v případě návratu Babiše k moci potkat i českou politiku, ekonomiku, společnost. Kdo tohle nevidí, není politicky skutečně příliš bystrý.