Předseda hnutí ANO Andrej Babiš FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Jak uvedla tisková agentura TASR, vyzvali opoziční slovenští zákonodárci ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas-SD), aby zveřejnil všechny analýzy, které byly podkladem pro schválení soudního vyrovnání s Andrejem Babišem ohledně jeho spolupráce s StB. Vládní většina návrh usnesení však nepodpořila.
„Plénum Národní rady (NR) Slovenské republiky v úterním hlasování odmítlo usnesení o soudním smíru uzavřeném mezi Andrejem Babišem a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky ve sporu o ochranu osobnosti v souvislosti s neoprávněným zápisem do spisů bývalé Státní bezpečnosti. Návrh předložila skupina poslanců z opoziční strany SaS,“ informovala agentura TASR.
Zákonodárci měli ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka vyzvat, aby zveřejnil všechny analýzy, které byly podkladem pro schválení tohoto soudního smíru. Vyzvali také vládu, aby respektovala výsledky zjištění Ústavu národní paměti o minulosti jakékoli osoby a nezasahovala do nezávislého soudnictví.
V usnesení se také uvádí, že Ústav paměti národa je klíčovou institucí pro řešení kriminální minulosti komunistického režimu. „Slovenská republika se do dnešního dne dostatečně nevypořádala se svou minulostí a takové kroky vlády ji jen zhoršují,“ upozorňují autoři petice.
Igor Matovič, předseda hnutí Slovensko, ve svém vystoupení nazval smír mezi Babišem a Eštokem „plivancem do očí každého čestného člověka“, jehož práva byla v době vlády komunistického režimu pošlapávána.
„Šutaj Eštok, jako nejhorší ministr vnitra v historii Slovenské republiky, si řekl, že jeho názor je víc než názor ÚPN. ÚPN identifikoval ve slovenských i českých archivech důkazy o spolupráci agenta Bureše, alias Andreje Babiše, v jedenácti svazcích,“ prohlásil Matovič.
Slovenské ministerstvo vnitra v říjnu uznalo, že český expremiér Andrej Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil. Ministerstvo o tom v pondělí informovalo ČTK, uzavření smíru zdůvodnilo dvěma právními analýzami a také tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu.
Ministerstvo vnitra podotklo, že v takovém případě by Babiš mohl dodatečně uplatňovat vysoké finanční nároky na náhradu škody. „Toto riziko bylo v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi neakceptovatelné,“ napsal úřad. Smír uzavřený na základě dvojice právních analýz tak podle ministerstva předchází možným finančním ztrátám státu. „Postup je plně v souladu s naší snahou chránit finanční zájmy Slovenska a zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými financemi,“ napsalo ministerstvo vnitra.
Podle ministerstva se Babiš zavázal, že vůči Slovensku nebude kromě jiného uplatňovat žádné nároky na náhradu škody v souvislosti se svou evidencí u StB a stáhne své stížnosti podané u Evropského soudu pro lidská práva.
Babiš se již léta snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, že je v dokumentech StB neoprávněně veden jako její agent. Naposledy soudy na Slovensku rozhodly, že Babiš měl žalovat slovenské ministerstvo vnitra, a nikoliv slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), který na Slovensku svazky StB spravuje.
Babiš v roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky, a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly.
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.
