Premiér Andrej Babiš odmítá přiznat hloubku problémů, do kterých uvrhla Českou republiku nezodpovědná politika vlády. Popírá fakta o aktuálním porovnání úmrtí na onemocnění covid-19 i názory ministra zdravotnictví Romana Prymuly o náběhu k druhé vlně epidemie.
Vláda se může zaklínat, že se odstraněním „nejslabšího článku“ Adama Vojtěcha rázem zlepší její komunikace a boj s covidem bude konečně řízen systematicky a transparentně. Nic takového se zatím nekoná. Vláda stále rozhoduje zmatečně a improvizovaně. Premiér Babiš místo otevřeného pojmenování současného stavu a předložení jasné strategie, jak dál, jen fabuluje a působí dojmem naprosté bezradnosti.
Zachránili jsme tisíce mrtvých
Babišovy formulace z počátku dubna, kdy si nebyl vědom žádné chyby, se staly terčem vtipů. „Vláda udělala maximum, má jasný výsledek, zachránili jsme tisíce mrtvých,“ chválil se tehdy. Dnes dostávají jiný, méně tragikomický rozměr.
Premiér se od té doby příliš neposunul, i když se s velkým sebezapřením a pod tlakem okolností omluvil a neosobně přiznal, že nějaké „chyby se staly“. Tuto „sebereflexi“ okamžitě přebíjí hlušinou slov, jak vláda maká od rána do večera, a za všechno stejně mohou nezodpovědní občané a opozice.
Když začal v září dynamicky narůstat počet případů koronaviru, který Českou republiku brzy vyšvihl do popředí světových žebříčků, začal premiér používat hlavní protiargument, že je u nás nízký počet těžkých případů a úmrtí.
Je sice pravda, že smrtnost způsobená covidem-19 (vetšinou v souběhu s jiným onemocněním) je u nás dnes relativně nízká, pětkrát nižší než na jaře, a pohybuje se do jednoho procenta všech infikovaných. Jenže s narůstajícím počtem testů úměrně stoupá i počet nových případů, hospitalizovaných a úmrtí, jejichž počet dnes dosahuje až sto za jeden den.
Alarmující selhání státu
Jestliže stát není schopen ochránit ani nejohroženější skupiny obyvatel, selhávají po bohorovném letním výpadku a předvolebním taktizování vládních stran jeho základní funkce. Proto je nyní nemístné a nesmírně cynické zlehčovat situaci, jak předvedl premiér na tiskové konferenci vlády 12. října.
„Ano, můžeme říkat, že máme tisíc mrtvých. No, tisíc mrtvých je průměr tří dnů v České republice. U nás zemře 110 tisíc lidí za rok, 27 tisíc na rakovinu, v průměru 350 denně… Ano, teď ten počet… Ale to jsou lidé, kteří umírají s covidem,“ reagoval na dotazy k rostoucímu počtu zemřelých. O deset dní později jich je o 800 víc.
Z 90 procent jsou oběťmi koronaviru senioři, kterým premiér Babiš nadbíhá populistickými „úplatky“, které je však před jeho manažerskou neschopností neochrání. Podle posledních průzkumů už část z nich prozřela, že za nakašírovanou marketingovou fasádou ANO se skrývá prázdnota, a odklánějí se k jiným stranám.
Vy normálně manipulujete a lžete
O neochotě přiznat alarmující selhání státu, když padají i poslední argumenty, svědčí čerstvé premiérovy reakce na interpelace parlamentní opozice. Babiš se ohradil proti tvrzení pirátské poslankyně Olgy Richterové, že je u nás aktuálně v přepočtu na počet obyvatel nejvíce zemřelých na covid v celé Evropě.
„Je to několikrát více než okolní státy. A bohužel i od vás zaznívají taková vyjádření jako: já nic, to virus. Jenže se to stalo za vaší vlády a vašich rozhodnutí,“ vyčetla premiérovi Richterová a vyzvala ho k omluvě kvůli šíření bludů o koronaviru.
Babiš reagoval velmi podrážděně. „Vy normálně manipulujete informace a lžete tady na mikrofon. Normálně lžete. Není to pravda… Takže já bych si vyprosil ty vaše invektivy… Pokud vy tady naskakujete na nějaké vymyšlené lži a útoky proti mé osobě, tak já jsem schopen všechno argumentovat,“ opakoval rozrušeně, jenže žádné argumenty na vznesené výhrady nepředložil.
Tabulka, která se hodí
Premiér totiž použil klasickou metodu, že vytáhl čísla srovnávající něco jiného, a sice celkové počty zemřelých od počátku epidemie. V tomto srovnání je evropské pořadí skutečně jiné, i když i tady Česká republika stoupá a je dnes na 11. místě v EU v poměru na milion obyvatel.
Richterová však měla na mysli něco jiného – aktuální vývoj za poslední týden, který je směrodatnější. Její data vycházejí ze sedmidenního průměru k 21. říjnu ze statistiky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
Podle této tabulky je na tom Česká republika v Evropě s výrazným odstupem nejhůře s počtem necelých 70 úmrtí na milion obyvatel. Jen pro porovnání, do 10 úmrtí se v tomto rozmezí zařadilo čtrnáct evropských zemí včetně Slovenska, Rakouska, Německa, Irska, Řecka a pobaltských zemí.
Obdobné údaje za poslední týden vykazuje tabulka zveřejněná deníkem The New York Times (potvrzená údaji serveru Digitální Česko nakit.cz/koronadata). Podle ní je Česká republika v počtu úmrtí lidí s nemocí covid-19 na milion obyvatel na druhém místě ve světě za Argentinou. Tak dlouhé prsty opozice skutečně nemá.
Druhá vlna není
Stejně nedůtklivě premiér reagoval na další výhradu, že si neuměl představit, že bude druhá vlna. „Z jakých čísel a podkladů jste tedy vycházel a na základě čeho jste v srpnu rušil roušky?“ ptala se poslankyně Richterová.
„Vy mluvíte o nějaké vlně. A mě by zajímalo, jak vy definujete vlnu. Co to je vlna? Vlna by byla, kdyby ta vlna skončila. Každý mluví o vlně – druhá, třetí. Ale ta vlna nikdy neskončila, protože my jsme nikdy neměli nulu. Takže ten vir nikdy neodešel, i když jsme se domnívali, že odešel,“ blábolil Babiš.
Popřel tak slova ministra Prymuly, který o nástupu druhé vlny epidemie hovořil už 13. září v České televizi. „Druhá vlna tady je. Tady se stále vedou teoretické diskuse, jestli ještě končí vlna první, nebo jestli je to vlna druhá. V Rakousku už také vyhlásili, že to je vlna druhá. Já si osobně myslím, že to je druhá vlna,“ uvedl Prymula.
Na pokraji sil
Babišův nervózní výpad ve sněmovně neměl opodstatnění. Prokázal jen, že mu tečou nervy. Obrázek premianta v boji s koronavirem se zhroutil jako domeček z karet a v lepším případě se stává jeho karikaturou. V horším případě koulí u nohy pro celou Českou republiku, kterou stahuje ke dnu.
„Premiér Babiš už je na pokraji sil. Pracuje dvacet hodin denně, je vyčerpaný a je to na něm vidět,“ řekl začátkem října serveru Echo24 šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Dodal však, že má i nadále dostatek energie řídit zemi dál.
Bylo by ale lepší, kdyby tuto zbývající energii v těžkých chvílích věnoval záchraně Agrofertu než krizovému řízení země, kde je jasné, že neobstál a už jen škodí.