Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) proslul svým mimořádným vztahem k českému jazyku a nesmírnými zásluhami o jeho obohacení. Díky němu tu máme souvis, tu klimu i tu tému, proslavené motýle a další inovace naší mateřštiny. Je tedy bez diskuze, že je to právě on, kdo má největší právo od sněmovního pultíku hřímat, že by měl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dostat tlumočníka do češtiny. Ale taky by třeba mohl od pana expremiéra brát hodiny, aby se brzy naučil mluvit česky tak skvěle jako on.
Už osm let jsme všichni vděční expředsedovi vlády Babišovi za to, jak nápaditě rozvíjí náš krásný český jazyk a jak neotřelé prvky do něj vnáší. A tak zatímco někteří z toho můžou mít trauma a řešit tohle téma, Andrej Babiš má traumu, se kterou chodí k „homeopatičke“ pro léky na křivdu, a řeší tému. Případně jedná „na štyry oči“. Říká len místo jen, cez místo přes, nech místo ať, ako místo jako, řeknětě, makať, zemedělci… a tak dále a tak dále. Oblíbené je také úsloví nijaký souvis, namísto žádná souvislost. Slovo souvis navíc neexistuje ani ve slovenštině. Souvislost se tam řekne súvis. Vidíte tedy sami, že novotvarů je mnoho a práce usilovná. Ústav pro jazyk český už možná chystá celou novou stať.
Každý tedy musí chápat, že tak geniální lingvista a mluvčí, jehož je radost poslouchat, to nevydržel a na schůzi poslanecké sněmovny, kde nová vláda žádala o důvěru, se kvůli nedostatkům v mluveném projevu opřel do ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Dal se slyšet: „Víte, jak pan ministr Válek vysvětluje, že mu lidé, a dokonce už ani novináři nerozumí? ,To může být proto, že jsem z Brna a používám hantec‘,“ ocitoval pak Válkovu v žertu míněnou reakci a zakončil prohlášením: „Takže možná by bylo dobré, aby pan ministr kromě tlumočníka do znakové řeči měl vedle sebe i tlumočníka do češtiny.“
No ovšem. Jak už jsme řekli, nikdo nemůže mít na takové výtky větší právo než Andrej Babiš. Ten, který těsně předtím vyslovil následující radu zaměstnancům, kteří odmítají testování na pracovišti. Doslova a do písmene (protože písmenka jsou tu důležitá) prohlásil: „Takže vážení zamestanci, pokud se nechcete testovať, hlastě se u zadního vchodu ministerstva zdravotnictví, adresa je Palackého náměstí tři sta sedmdesát pět děleno čtyři.“ Kdo by snad „na první dobrou“ nevěděl, co tam dělá ten početní příklad pro základní školy, tak to je samozřejmě neotřelá představa Andreje Babiše o tom, jak se v adrese správně čte údaj 375/4. Nepřehlédněte ani další novinku, a sice – pryč se skloňováním číslic! Jaképak děleno čtyřmi (když už to tedy vidí takto), děleno čtyři přece zní mnohem lépe. A hned na to, v další větě, následovalo ono již zmíněné volání po tlumočníkovi. Pro Válka.
A aby toho nebylo málo, v tomtéž projevu jsme mohli s nadšením vyslechnout i prozatím nezaznamenaná a tím pádem úplně nově vymyšlená, tedy chci říct namyšlená slova.
„Ja vam to len doporučuju, ale možná to máte namyšlené jinak,“ pravil lingvistický mistr. A poté ještě: „Nevim, jak to máte namyšleno.“ Je tedy nanejvýš chvályhodné a pochopitelné, že se takovému velikánovi dostává nejrůznějších poct, a to i z vědecké komunity. Například Bc. Vít Benešovský mu v roce 2018 věnoval celou diplomovou práci nazvanou „Vývoj češtiny Andreje Babiše z pohledu osvojování druhého jazyka“.
Není to ale jen akademický svět, kdo chce jeho zásluhám o český jazyk složit oprávněný hold. Své k tomu řekly i kruhy umělecké. Některé Babišovy promluvy byly zhudebněné, lidé si je nadšeně prozpěvovali. Největší slávy a obliby dosáhla skladba s (neupraveným) a dnes již notoricky známým textem, autorem proneseným na tiskové konferenci předešlé vlády v říjnu 2021: „My jsme zkrátka rozhodovali a v březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a a a a v srpnu někdo, sice byl to ten stejný člověk, ale už přišel v nějakém čase a ty, který měli přijít, nepřišli.“
Pozadu nezůstali ani vydavatelé poezie. Skupina lidí, která si říká „Poetický holding SEIFERT“ vydala sbírku s názvem Andykódy, kde čtenáři najdou to nejlepší z Babišovy veršotepecké tvorby. Včetně již dávno zlidovělého textu, který poprvé z úst autora zazněl v roce 2019 na výroční schůzi Česko-německé obchodní a průmyslové komory. „My chceme znovu motýle. A ty včely mají rádi tu řepku, můžou si novináři kecat, co chtějí. Mají, je to pravda. Jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě.“ Vydavatelé sbírky uvedli, že jejich cílem bylo nevšední dílo uchovat, mimo jiné prý proto, že příští generace by vůbec nemusely uvěřit, že něco takového zde někdy vskutku bylo.
V tom s nimi lze jen souhlasit. Tím spíš, že uvěřitelné je to stěží už teď. Jak tomu ostatně bývá při sledování tvorby jakéhokoli génia. V němém úžasu jen hledíme a zmůžeme se jen na tichý šepot: No to snad ani není možný.
Autorka je řadovou členkou TOP 09.
