Andrej Babiš vystupuje jako hrdý bojovník za národní zájmy, ovšem jde mu především o záchranu vlastní kůže. V kauze Čapí hnízdo je trestně stíhaný a jeho střet zájmů znamená ohrožení jeho firem napájených dotacemi. V tuzemsku může dělat velká ramena a mít ledacos pod palcem, Evropskou unii ale na povel nemá.

Že mohou přijít špatné časy, se dá odvodit nejen z Babišovy nervozity, ale také z pouhých čísel. Nejde totiž jen o samotné dotace, ale o to, jaký signál by jejich odepření vyslalo bankám o Babišově podnikání, které teď prý údajně neprovozuje.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Neovlivní.cz píše: „Dotace jsou jedním z klíčových ukazatelů pro banky, které premiérův Agrofert úvěrují. Když o ně holding přijde, finanční ústavy musí podle interních regulí začít panikařit. Pokud premiérův holding přijde kvůli jeho střetu zájmů o dotace a veřejné zakázky, přijde o výnosy, které jej posílají do zisku. A tím v očích bank stoupá riziko, že Agrofert nebude schopen půjčky splácet. Jak napsal v zatím nejkomplexnější analýze vztahu dotací a zisku Agrofertu Robert Němec: ‚Bez dotací by byla skupina Agrofert za rok 2018 pravděpodobně v zisku před zdaněním, ale ve ztrátě po zdanění.‘ Za loňský rok mají být podle oficiálních hlášení Agrofertu firemní čísla příznivější, banky to ale uklidnit ani zdaleka nemusí. Jejich nervozita je totiž patrná už poslední dva roky, co se střet zájmů premiéra řeší. A zatímco výsledky Agrofertu klesaly, jeho zadlužení stoupá. Veškeré úvěry a půjčky vzrostly v roce 2018 na 23 miliard z 15 miliard v předchozím roce. Některé banky už ukončily jeho úvěrování, minimálně jedna změnila dobu splácení třímiliardového úvěru pro holdingovou chemičku Duslo Šaľa.“

Zmíněný Robert Němec ve své analýze uvádí: „Skupinu Agrofert v roce 2018 úvěrovalo minimálně 29 bank. Další jsou pravděpodobně schovány pod položkou ‚Ostatní finanční instituce‘ a ‚Schuldshein Loan Agreement‘. Dokážete si představit, že by vám váš známý řekl, že si napůjčoval úvěry u 29 bank? Na druhou stranu je to ze strany Agrofertu velmi chytrá taktika: Takto roztříštěné portfolio bank se jen těžko domluví na společném postupu. Všichni budou dlužníka úvěrovat, protože vědí, že domluvit se s dalšími 28 bankami je takřka nemožné.“

Babiš je teď v situaci oslíka, který si nemůže vybrat mezi dvěma mrkvemi, a tak zřejmě zahyne hlady. V jeho případě jsou ty mrkve dokonce tři. Dilema pana premiéra popisuje na svém blogu na Aktuálně.cz Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09, dlouholetý viceguvernér České národní banky a ekonom: „Řešení je snadné a je na stole již od momentu, kdy byla, v létě 2018, unijní úprava schválena. Buďto firmy holdingu přestanou pobírat unijní dotace, nebo pan premiér odstoupí z funkce, která zahrnuje odpovědnost za unijní rozpočtování. Anebo firmy skutečně prodá – nikoliv někam odloží (tedy včetně toho, že nebude mít on ani jeho blízcí podíl na jejich ziscích).“

Jenže když zmizí z politiky, co kdyby to, čistě hypoteticky, mělo vliv na průběh jeho trestního stíhání? A vzdát se firem, na kterých lpí? Nebohý oligarcha. A ještě má pocit, že se obětoval a trpí kvůli tomu druzí. V rozhovoru pro Deník.cz říká: „Kdybych chtěl prosazovat zájmy Agrofertu, nikdy bych nelezl do politiky. Ten je zásadně poškozený tím, že jsem v politice… Zaměstnanci Agrofertu trpí tím, že jsem premiér. A nenajdete jediný případ, kdy bych v politice aktivně pomáhal své firmě. Já se takhle nechovám.“

Skoro škoda, že se Miloši Zemanovi nakonec nepovedlo ještě včas protlačit pana Forejta do Vatikánu jako velvyslance. Mohl tam to svatořečení Andreje Babiše nějak předjednat.