Andrej Babiš nečekaně navštívil sněmovnu. Znovu tím rozproudil debatu zejména uvnitř ANO, zda se vzdá poslaneckého mandátu. Napíná svůj klub, který by tímto krokem oslabil, ale nešlo by o nic překvapivého. Jen by tím potvrdil svoji dlouhodobou nedůvěru k parlamentnímu systému.
O současné atmosféře v klubu ANO nejlépe vypovídá reakce jeho předsedkyně Aleny Schillerové, jež označila za „pozitivní zprávu“, že Andrej Babiš dorazil na jednání poslanecké sněmovny. Jako by byl rutinní výkon poslaneckého mandátu hoden zvláštního uznání. „Doufám, že zůstane,“ vyslovila naději před středečním jednáním předsednictva ANO.
Odejde, nebo zůstane?
Ve skutečnosti není tato vzácnost daleko od pravdy. Šéf ANO se dosud účastnil jen 23 procent hlasování. Do práce nechodí, ačkoli k tomu nemá jako opoziční poslanec závažný důvod. Soukromník by už dávno s takovým zaměstnancem rozvázal pracovní poměr.
Další blízký spolupracovník Karel Havlíček přitom ještě dva dny předtím oznamoval, že Babiš zvažuje rezignaci na svůj poslanecký mandát, protože „vládní pozice mu vyhovovala více než parlamentní“. Zatím prý není jasno, ale pokud se rozhodne sněmovnu opustit, nebude ho Havlíček přemlouvat, aby zůstal.
Bývalý premiér ani tentokrát nevydržel do konce a odešel po schválení programu schůze sněmovny. „Prosím vás, vyhráli jste volby, tak toho nechte,“ odrazil novinářské dotazy na svoji budoucnost. V té době to vypadalo, že rozhodnutí, zda složí mandát, ví jenom on.
V opozici bych neseděl
Není to zdaleka poprvé, co takto lavíruje, kdy se rozhoduje ad hoc, a kdy často měnil názor. Zpočátku své kariéry se dušoval, že nechce vstoupit do politiky, aby do ní následně vstoupil.
„Pokud bychom skončili v opozici, tak bych tam neseděl. Šel jsem do politiky jako manažer, takže neumím tolik mluvit. Kdybychom měli skončit v opozici, z politiky bych odešel,“ avizoval Babiš v rozhovoru na Frekvenci 1 několik dní před sněmovními volbami v říjnu 2021.
Ve stejném rozhovoru vyloučil prezidentskou kandidaturu, pokud by musel opustit vládu. „Už jsem unavený z neustálého hádání v politice. Prezidenta dělat nechci,“ řekl rezolutně. Nakonec skončil v opozici, neodešel, a po dlouhém váhání se vrhl do prezidentské kandidatury s ohromnou energií, jež se minula účinkem.
Napíná ANO
Dnes se situace opakuje a Babiš znovu budí rozruch očekáváním, jak se zachová. Už jen samotné spekulace, že se vzdá poslaneckého mandátu, které nevyvracel, svědčí o tom, že se dodnes nesžil se systémem parlamentní demokracie. Hazarduje s vůlí voličů.
Politik nebývá zvolen do sněmovny, aby z ní vzápětí odešel, protože ho opoziční práce nebaví. Nebývá volen proto, aby se raději věnoval svým osobním zájmům a časem se zapojil do předvolební kampaně, když o něco jde. Řádný termín sněmovních voleb je přitom až za dva a půl roku.
I v tomto ohledu prošel Babiš názorovým obloukem. „Naši voliči na mítincích se nás ptali, co s tím uděláme, že poslanci nechodí do práce, že mají jenom 40procentní účast, z toho většinou sedí v nějakém bufetu,“ tepal tehdy novopečený politik poměry před volbami v roce 2013.
Nejnižší docházka
Jak to dopadlo? Šéf ANO měl v minulém volebním období nejnižší docházku ze všech poslanců. Do konce roku 2019, před nástupem pandemie covidu-19, absolvoval jen 27 procent hlasování. To je nejhorší výsledek i mezi všemi polistopadovými premiéry.
„Nepamatuji se, že by některý z jeho předchůdců dával tak často a tak intenzivně veřejně najevo nechuť sedět ve sněmovně,“ komentoval tuto bilanci politolog Petr Just. Babiš se bránil, že odpovědnost vůči parlamentu neznamená, že tam sedí a ztrácí prý čas.
Bilanci nevylepšil ani po posledních volbách, kdy loni na jaře zahájil turné po celé republice. Přesto neváhal kritizovat poslance STAN Jana Farského, který uvažoval o skloubení osmiměsíčního stipendijního pobytu ve Spojených státech amerických s poslaneckým mandátem.
„Pan Farský je dokonalý příklad toho, proč u nás tyto lidi jdou do politiky. Pro sebe! Pan Farský řekl voličům: Já pro vás budu pracovat. A obelhal je,“ zaútočil na poslance, jenž se nakonec mandátu vzdal.
Kosmetická změna
Babiš je dnes řadovým poslancem, i když toto oslovení odmítá. Skutečně ho irituje natolik, že se na twitteru tituluje jako „Občan ČR“? Není členem žádného výboru, na které prý bude chodit podle zájmu. Slyšet o něm bylo zatím v jediném případě, kdy na výbory přišel omylem, jelikož byly z důvodu mimořádné schůze sněmovny zrušeny. A ještě se tím pochlubil na Twitteru.
Z tohoto úhlu pohledu se na věci nic zásadnějšího nezmění, kdyby sněmovnu opustil. Jedno je jisté, zůstává stejně nevypočitatelný jako dřív. Cokoli prohlásí a slíbí, může kdykoli změnit. Názorová nestabilita je paradoxně jednou z jeho stabilních vlastností, na které se dá spolehnout.
Šéf ANO si je současně vědom, že jeho sympatizanti si jeho stažení z politiky rozhodně nepřejí. Podle toho to také nejspíš dopadne, i když variant je víc. Může řídit ANO i na způsob předsedy polské vládní strany Právo a Spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. Není ve vládě, stáhl se z polského Sejmu, ale přesto si uchovává klíčový vliv.
Ať už se Babiš rozhodne jakkoli, dlouhodobě se potvrzuje jedna věc. Do politiky vstoupil, aby převzal moc a řídil stát jako firmu. Od počátku nechápe standardní parlamentní demokracii, nezajímá ho poslanecká práce a parlament označoval za žvanírnu, která ho zdržuje a unavuje. To se nezmění tím spíše, že je v opozici. Stejně jako skutečnost, že s ním hnutí ANO stojí a padá.